Přelom minulého století a následující dvě desetiletí poznamenaly Evropu intenzivní a kampaní zaměřenou proti genetickým modifikacím (GM) a geneticky modifikovaným organizmům (GMO).

Geneticky modifikovanou potravinou a krmivem se rozumí potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyrobena.

Kampaně proti biotechnologickému pokroku v zemědělství vyvolaly ve veřejnosti předsudky až panický strach před geneticky modifikovanými plodinami.

S odstupem doby se však ukázalo, že Evropská unie v oblasti moderních zemědělských biotechnologií zaostává nejméně o dvě desetiletí za ostatními rozvinutými státy, které moderní biotechnologie využívají. Zároveň byl zjištěn obrovský ekonomický deficit způsobený nutností dovozu plodin, které by se za normálních podmínek v Evropě vyráběly. Přes veškerou vědeckou osvětu tato nedůvěra v GM plodiny v mnoha Evropanech přetrvává dodnes.

Situace v Evropě

Podobně jako v ČR, i v dalších devatenácti členských zemích EU bylo Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2001/18/EC, která se týká možnosti členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území a následně Nařízením (ES) č. 1829/2003, ve znění posledních změn, téměř znemožněno uvádění GMO na trh EU pro použití v potravinách a krmivech. Dosledovatelnost a označování GMO je uvedeno v Nařízení (ES) č. 1830/2003. Podle platné legislativy spotřebitel má mít možnost svobodné volby v rozhodování, zda si GM potraviny koupí, či nikoliv. Produkty sestávající z GMO nebo je obsahující, potraviny vyrobené z GMO nebo krmiva vyrobená z GMO, které jsou uvedené na trh v souladu s právními předpisy EU, musí mít na etiketě uvedeno „Tento produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“. Toto se nevztahuje na potraviny obsahující GMO, jehož podíl v jednotlivých složkách nebo v jednosložkové potravině není vyšší než 0,9 % za předpokladu, že přítomnost tohoto materiálu je náhodná nebo technicky nevyhnutelná.

Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura. V České republice se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv. Z evropských předpisů dále vyplývá povinnost monitorování GM plodin po jejich uvolnění do životního prostředí nebo jejich uvedení na trh. Za monitoring je zodpovědný držitel povolení, tj. firma nebo jiný subjekt, který GM plodinu uvedl do životního prostředí nebo na trh v EU.

V období 2006–2015 bylo na 2 627 zemědělských lokalitách v osmi evropských zemích prováděno monitorování charakteristik životního prostředí a volně žijících živočichů. Na základě tohoto monitoringu a současně prováděné rešeršní studie zabývající se vlivem pěstování MON 810 na životní prostředí i bezpečnost potravin a krmiv nebyl zjištěn žádný nepříznivý účinek MON 810. Naopak, bylo zjištěno snížení používání pesticidů, účinná ochrana před cílovými škůdci a snížená náchylnost k chorobám a zdravějšímu produktu s vyšším výnosem ve srovnání s konvenční kukuřicí. V Evropské unii může být pěstována pouze jedna GM plodina, a to kukuřice MON 810. V roce 2018 byla pěstována ve dvou evropských zemích, Španělsku a Portugalsku, na cca 121 tis. ha, což byl oproti roku 2017 mírný pokles o 8 %.

ČR stála v čele při zavádění pěstování GM plodin. Naši zemědělci, jako jedni z prvních v Evropě začali od roku 2005 ve větším měřítku pěstovat GM kukuřici. ČR s výměrou 8 300 ha osevní plochy kukuřice MON810 patřila v roce 2008 mezi státy s největší výměrou ploch, kde se tato kukuřice pěstovala převážně pro využití v bioplynových stanicích. V dalších letech se její výměra pod tlakem odpůrců uplatňování biotechnologií v zemědělské praxi začala snižovat a od roku 2017 se v ČR nepěstuje vůbec.

EU – největší dovozce GM plodin

V EU existuje paradoxní situace. Přesto, že většina pěstitelů v EU nemá de facto možnost pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin; Evropa je na nich závislá. V důsledku zmíněných legislativních opatření patří EU mezi největší světové dovozce GM komodit.

Použití GM produktů rostlinného původu je důležité především v krmivářském průmyslu, protože sója a kukuřice jsou nezbytnými rostlinnými zdroji bílkovin pro zvířata. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. EU si není sama schopna zajistit dostatečné množství bílkovinných zdrojů. V EU se ročně vyprodukují pouze necelá 2 % sóji, zbytek požadovaného množství se dováží z Brazílie a Argentiny. Brazílie a Argentina také dodávají do EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu nebo pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.

Délka schvalovacího procesu

Než se GM plodiny dostanou na evropský trh, procházejí zevrubným a finančně nákladným procesem posouzení bezpečnosti z hlediska zdraví lidí a zvířat i z pohledu dopadů na životní prostředí. Povolení pro dovoz nového GMO do EU trvá cca 6 let a stojí 11 – 16,7 mil. euro. Systém pro schvalování pěstování GM plodin v EU je zcela nefunkční. Aktuálně jedinou pěstovanou GM plodinou povolenou pro pěstování v EU je Bt kukuřice MON810. Ta však dostala povolení před více než 20 lety.

Nové technologie

Především v důsledku velmi přísné regulace transgenose v EU jsou vyvíjeny nové techniky šlechtění rostlin za pomocí manipulace s geny. Dvě nejvyhlášenější techniky v oblasti úpravy genomu jsou TALEN (Transcription Activator-Like Effector Nucleases) a CRISPR (Clustered, Regularly Interspaced, Short Palindromic Repeats). Obě tyto metody nabízejí vysokou přesnost genetických úprav a mají spoustu aplikací včetně vpravení a vystřižení genu, úpravy genetických defektů, označování genů a další. Metody mají potenciál k léčení lidských vrozených chorob. V roce 2016 byly pomocí metody CRISPR v USA na Pensylvánské státní univerzitě vytvořeny žampiony, které nehnědnou nebo nehnědnoucí jablka (Arctic Apples) a nehnědnoucí brambory s nižším obsahem akrylamidu (Innate potato). Na úrovni EU se však doposud nerozhodlo, zda nové genové techniky náleží do oblasti legislativy GMO. K rozhodnutí má dojít až v roce 2021.

Důležitost vývoje nových metod šlechtění, jako je editace genomu, potvrzuje i to, že Královská švédská akademie věd letos udělila Nobelovu cenu v oboru chemie za vývoj metody CRISPR/Cas9.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 12.2020…