Z Čechů se stávají milovníci vína. Spotřebitelé si za něj neváhají připlatit a stále raději sahají i po těch cenově náročnějších.
Roste poptávka po tuzemských produktech a obliba šumivých a perlivých vín, na vzestupu jsou rovněž vína s nižším obsahem alkoholu a také ta z bio produkce.
Podle statistik tuzemský trh s vínem zcela jednoznačně roste. Aktuálně je u nás přes 20 tisíc ha vinic, což je zhruba 2,5x více než před 50 lety. Stoupá i průměrná spotřeba na osobu, podle údajů z léta loňského roku to bylo téměř 17 litrů vína za rok. Češi se zároveň více zajímají o původ vína, které kupují, a zlepšuje se také kultura jeho konzumace.
Za rok se v Česku vypije přes dva miliony hektolitrů vína. Přibližně tři čtvrtiny pochází z dovozu, zbylou čtvrtinu tvoří domácí produkce. Spotřeba hroznového vína se podle údajů Českého statistického úřadu od roku 1989 zvýšila téměř o polovinu. Mezi pět nejčastěji pěstovaných odrůd patří Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Svatovavřinecké. „Trhu s vínem se v Česku daří. Češi si ve vínu libují čím dál více, v posledních letech navíc pozorujeme trend, že ve výběru upřednostňují domácí vína,“ uvedl Martin Dostalík z poradenské společnosti BNG Group.
Rozhoduje cena, cukernatost i značka
„V Česku máme dva typy zákazníků. První skupina víno vybírá na základě ceny a dává přednost o něco levnějším dovozovým. Většinou jde o polosuchá vína odrůdy Chardonnay, Sauvignon, Tramin červený či Merlot. Další velká skupina vyhledává moravská vína. Nemusí jít zrovna o pozdní sběry, tuzemští konzumenti dokážou ocenit zemská a jakostní odrůdová vína jako je Pálava či Rulandské šedé, z novějších odrůd Hibernal. Obecně se nejvíce prodává v akci (ačkoli řada zákazníků cíleně vyhledává „své“ značky), dovozová vína v ceně kolem 60 Kč a moravská vína do 100 Kč. Nad 100 Kč je to taková magická hranice, u níž platí, že s vyšší cenou se prodává méně kusů,“ říká Ladislava Antálková, obchodní ředitelka společnosti Vinium.
Jaké jsou tedy hlavní trendy na trhu s vínem? Spotřebitelé jsou vybíravější a náročnější, investují do kvality a zajímají se o to, co za své peníze kupují. Prosazují se vína z ekologické produkce a vína s příběhem, která jsou něčím zajímavá, výjimečná. Pokud jde o parametry, nejčastěji se rozhodujeme podle cukernatosti (velká část konzumentů stále vyhledává vína s vyšším obsahem cukru) a zajímá nás přesný popis odrůdy a vinařské oblasti. Při nákupu online prostřednictvím e-shopů hraje velkou roli etiketa nebo typ lahve, což podle některých odborníků producenti mnohdy podceňují.
Část obchodu s vínem se přesunula na on-line platformu a vzhledem k nejistotě aktuálně lidé často volí spíše vína v nižších cenových kategoriích. „Díky velké nabídce zahraničních vín v tomto sektoru vín nižších cenových kategorií, je znát určitá stagnace zájmu o moravská vína v této kategorii. Velký úbytek sledujeme v gastro segmentu, lidé se rychle najedí a odcházejí. Posezení se skleničkou nechávají spíše na doma. Postupně spotřebitelé přecházejí na vína polosuchá až suchá, zájem o bílá vína je výrazně vyšší než o červená. Pokud jde o poptávku po růžových vínech, ta je bez větších výkyvů oproti předchozím obdobím,“ přibližuje aktuální situaci na trhu Liana Hrabálková, marketingová ředitelka společnosti Vinařství Ludwig. Podle ní roste informovanost zákazníků, zajímají se o jakostní zatřídění vína a vybírají vína vhodná jako doplněk ke konkrétním jídlům. „Zákazník dnes již často preferuje vína z konkrétního vinařství, hodně tomu pomáhají sociální sítě, blogy a podobně. Nicméně stále platí, že jsme národ nakupujících v akci a vidina ušetřené desetikoruny je velkým motivem k nákupu,“ dodává.
Vinařství Ludwig připravilo ke 30. výročí svého vzniku řadu pozdních sběrů pod názvem Ludwig 30. Jedná se jak o odrůdy klasické, tak i novinky, třeba Muškát Ottonel, Mery či Nitria. Cuvée Ryzlink rýnský/Aurelius z této řady přivezlo historicky první dvojitou zlatou medaili z USA. Jako jediná společnost dodává Vinařství Ludwig na trh vína s korkovou etiketou a dva bobulové výběry s etiketou z dřevěné dýhy.
Trendem je bio a nealko víno
Stále více se dostává do popředí segment nealkoholických vín, poptávka po nich se zvyšuje a nabírá na obrátkách. Tomuto trendu jde naproti vinařství Vinselekt Michlovský, které již uvedlo na trh několik druhů. Za zmínku určitě stojí nealkoholická vína Revine, která neobsahují žádné stabilizátory a konzervační látky a mají příznivý vliv na lidský organismus, mimo jiné na trávení. Obsahují zvýšené množství enzymů, organických kyselin a látek polyfenového komplexu. Vyrábí se z mladých vín a k dostání jsou v červené, růžové i bílé variantě.
Vinselekt Michlovský boduje rovněž s bio víny. V ekologických vinicích se upřednostňují nové odrůdy Piwi a vypěstované hrozny jsou zpracovávány na bio produkty nejvyšší kvality. Oblíbená jsou zejména lehká vína z bílé odrůdy Hibernal nebo červené Laurot. „Ekologie vinic je pro nás důležitá nejen proto, abychom mohli nabídnout láhev vína s označením BIO ale i proto, že chceme zatěžovat přírodu co nejméně. Vinice jsou monokulturou, která není v přírodě běžnou ani přirozenou. Záměrem je tedy ve vinici vytvořit stabilní systém a podporovat přirozené regulační mechanismy. Ekologický systém hospodaření podporuje biodiverzitu vinic a zatěžuje okolí v co nejmenší možné míře. Trvale udržitelný rozvoj vinic přátelský k přírodě je naší filozofií, a proto se snažíme ekologickou výměru zvyšovat,“ uvádí vinař a šlechtitel Miloš Michlovský.
Napsat komentář