Poptávka po rostlinné stravě roste, v nabídce jsou ale mezery

Kvalita potravin rostlinného původu nahrazujících mléko, maso, mořské plody a další tradiční pokrmy se v posledních letech výrazně zlepšila, rozšířil se rovněž jejich sortiment, stále je však co zlepšovat.

Průzkum, který provedla organizace ProVeg International v devíti evropských zemích, včetně Česka, ukázal, že lidé konzumující pouze rostlinnou stravu i ti, kteří chtějí omezit spotřebu potravin živočišného původu a více konzumovat rostlinné náhražky, nejsou zcela spokojeni s výběrem na regálech.

Zlepšit by se měl také vzhled a konzistence rostlinných alternativ.

Mnozí respondenti si stěžovali na to, že jsou příliš drahé. Výběrové šetření probíhalo od dubna do listopadu 2019 v Británii, Německu, Rakousku, Francii, Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku, Dánsku a Česku ve spolupráci s partnerskými organizacemi, včetně České veganské společnosti. Výsledky byly zveřejněny v souhrnné studii letos v květnu.

Dotazník vyplnilo 6 221 respondentů, z nichž 4 746 přijímá pouze nebo převážně rostlinnou stravu (studie pro ně používá pojem „plant-based eaters“), dalších 1 475 respondentů uvedlo, že omezují, či se snaží omezit spotřebu produktů živočišného původu (to jsou „reducers“). Většina dotázaných byla mladších 44 let, z toho ve věku 26 – 34 let bylo asi 30 % z nich. Mezi respondenty, kteří popsali svoji výživu, bylo 78 % žen. Průzkum také ukázal, že jedním z nákupních motivů může být také zvědavost „jaké to vlastně je“, nebo zájem o vyšší ochranu zvířat.

Spotřebitelé jsou kritičtí 

Trh s rostlinnou stravou podle studie rychle roste hlavně proto, že si lidé uvědomují její zdravotní prospěšnost. Většina maloobchodních řetězců pro tyto produkty vyčleňuje stále větší prodejní prostor, přibývá také jejich privátních značek. Rovněž mnohé restaurace a řetězce rychlého občerstvení do svého jídelníčku zařazují volbu „meat-free“.

Ze studie současně plyne, že spotřebitelé mají vůči rostlinným náhražkám výhrady. Za největší nákupní bariéru lze označit cenu. Rostlinné alternativy rovněž často nenabízejí dostatečný výběr chutí a vůní, od jejich nákupu může odrazovat také vzhled (konzistence). Svoji roli sehrává také důvěra v tu či onu značku.

Výzkumníci se zajímali také o to, které rostlinné produkty v regálech podle názoru spotřebitelů chybějí. Celkem respondentům nabídli 16 položek, vybrat bylo možné jenom jednu. U lidí přijímajících pouze stravu rostlinného původu (plant-based eaters) i u lidí, kteří ve svém jídelníčku omezují produkty živočišného původu (reducers), jednoznačně vedou rostlinné náhražky sýrů. Lidé omezující spotřebu živočišných produktů na druhém místě za náhražkami sýrů uváděli hotové pokrmy rostlinného původu, potom rostlinné náhražky a imitace masa. Konzumenti přijímající pouze rostlinnou stravu (eaters) mají mírně odlišné preference. Na druhém místě jsou u nich náhražky pečiva a čokolády, následují hotové pokrmy, tofu a tempeh, teprve potom rostlinné alternativy masa.

Rozdíly odrážející kulturní pestrost Evropy

Poptávka se rychle zvyšuje ve všech zkoumaných zemích, avšak mezi nimi zároveň existují stravovací návyky jejích obyvatel. „Přístupy k této stravě se v každé zemi liší, stejně tak spotřebitelské chování při jejich nákupu,“ uvádí autoři studie. I když se nabídka rostlinných alternativ masa, mléka a mléčných výrobků, vajec, zmrzliny a dalších produktů rozšiřuje, míra penetrace tohoto sortimentu na evropském maloobchodním trhu s potravinami je zatím nízká. Proto existuje značný prostor pro růst tohoto tržního segmentu.

Respondenti nejčastěji volí rostlinné alternativy mléka (více než 9 z 10 dotázaných). Mléko v přehledu jasně vede. Přitom mezi jednotlivými zeměmi existují jenom malé rozdíly. V žebříčku obliby v devíti sledovaných zemích za náhražkami mléka se značným odstupem (12 procentních bodů a mírou 81 %) následují rostlinné alternativy masa a jogurty. Jenom 15 % respondentů kupuje a konzumuje náhražky mořských plodů (seafood) a nejméně připadají v úvahu vejce (12 %).

Rostlinné alternativy sýrů nejčastěji volí spotřebitelé v Británii a Belgii (67 %), nejméně oblíbené jsou u Francouzů, kteří si stále potrpí na „pravé“ sýry z kravího, kozího či ovčího mléka. Dánové a Britové nejvíce kupují máslo a margaríny rostlinného původu (80 %), naopak nejméně spotřebitelé v Česku (56 %). Po rostlinných náhražkách masa je největší poptávka v Nizozemsku, Dánsku, Belgii a Británii, Česko je pod průměrem (64 %), stejně jako sousední Rakousko (63 %). Rakušané a Švýcaři nejvíce konzumují náhražky čokolády a rostlinnou zmrzlinu.

Spokojenost s náhražkami mléka

Lidé nejvíce kupují rostlinné náhražky mléka. Je to současně kategorie, s níž jsou spotřebitelé nejvíce spokojeni. Zhruba dvě pětiny dotázaných volá po pestřejším sortimentu. Nedostatečná nabídka přitom vadí více spotřebitelům, kteří chtějí přejít od kravského (kozího) mléka k rostlinným alternativám (educers). Tvoří 44 % nespokojených, zatímco mezi lidmi, kteří pijí jenom rostlinná mléka (eaters) je to 38 %.

Dost časté je také přání, aby se zlepšila chuť, která je důležitá hlavně pro spotřebitele, kteří by rádi omezili spotřebu „pravého“ mléka.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 07-08.2020…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *