Zátky létající z lahví a bublinky z nich prchající provázejí rodinné i firemní slavnosti, jsou symbolem pohody a dobré nálady. Spotřebitelé si dopřávají stále více šumivých vín, jejichž celosvětová produkce v roce 2018 poprvé přesáhla 20 mil. hl, což bylo ve srovnání s rokem 2002 o 57 % více.
Na šumivá vína připadalo 7 % celosvětové produkce vín proti 5 % v roce 2002. Vyplývá to z poslední zprávy Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV). Výroba šumivých vín se z více než 80 % koncentruje do pěti zemí, z toho jenom na Itálii s Francií připadá skoro polovina.
Globální žebříček vede Itálie, jejíž produkce v roce 2018 (poslední údaje ve studii jsou za tento rok) dosáhla 5,3 mil. hl. V období 2008 – 2018 rostla v průměru o 9 %, a Italové tak zvýšili svůj podíl na světovém trhu na 26,5 %. Naproti tomu klesl podíl Francie, které patří zhruba 22 %. Francouzská produkce se v uvedeném období snížila z přibližně 5 mil. na 4,4 mil. hl. Mírný pokles nastal i v Německu, kde mají šumivá vína nejvyšší podíl na domácí vinařské výrobě (28 %). O vyšší podíl na trhu šumivých vín v posledních letech usilují Austrálie, Brazílie, Británie a Portugalsko.
Světová spotřeba v období 2002 – 2018 stoupla o 61 % na 19 mil. hl. Více než 60 % uvedeného objemu připadá na pět zemí – Německo, Francii, USA, Rusko a Itálii. Konzumace v USA a Británii během let 2008 – 2018 rostla ročně v průměru o 7 % a v Itálii o 5,5 %. Německo, Francie a Rusko zaznamenaly mírný pokles.
Šumivému vínu přicházejí stále více na chuť také spotřebitelé v Austrálii, kde konzumace vzrostla za 10 let o více než polovinu na 788 tis. hl, stejně tak v Japonsku (na 387 tis. hl), Argentině (315 tis.) nebo Brazílii (268 tis. hl). Z menších evropských trhů se spotřeba více než zdvojnásobila ve Švédsku (216 tis. hl), v menším rozsahu stoupla ve Švýcarsku (215 tis. hl).
Šumivá vína představují zhruba 8 % globální spotřeby všech vín ve srovnání s 5 % v roce 2002. OIV připisuje jejich rostoucí oblibu několika faktorům. Předně, zatímco v minulosti se konzumovala hlavně na přelomu starého a nového roku, nyní se pijí mnohem pravidelněji ať už jako aperitiv nebo v míchaných nápojích. Kromě toho se rozšířila nabídka šumivých vín v různých cenových polohách, což vítají spotřebitelé na celém světě.
Více než dvaapůlnásobný růst exportu
Šumivá vína jsou předmětem mezinárodního obchodu ve větší míře než vína tichá. V období 2002 – 2018 se roční objem exportu zvýšil o 155 % na 8,9 mil. hl, což odpovídá 9 % celkového vývozu všech vín. V hodnotovém vyjádření to v roce 2018 bylo 6,2 mld. eur, zhruba pětina hodnoty celkového světového exportu všech vín ve srovnání s 16 % v roce 2002. Vývoz šumivých vín je ještě více koncentrován než jejich výroba. Trojice tvořená Itálií, Francií a Španělskem představuje 85 % exportovaného objemu a 84 % hodnoty. Více než polovinu (52 %) celkové hodnoty exportu si připisuje Francie (3,2 mld. eur), což je ale mnohem méně než v roce 2002 (kolem 70 %). Pozici si upevnilo Španělsko, které v letech 2002 – 2018 zvýšilo objem exportu více než dvakrát. Víno Cava tvoří asi dvě třetiny jeho exportu. Šumivá vína představují skoro pětinu (19 %) italského vývozu všech vín, 14 % vývozu francouzského a 9 % vývozu španělského.
Více než polovina vývozu šumivých vín v roce 2018 směřovala do pěti zemí – Británie, USA, Německa, Belgie a Ruska.
Postavení Francie na trhu
Uznávanou vinařskou velmocí je Francie, hlavně díky šampaňskému – šumivému vínu z oblasti Champagne na severovýchodě země. Francie loni vyvezla vína a lihoviny za rekordních 14 mld. eur, což bylo meziročně o 5,9 % více. Vinařství a lihovarnictví je pro ni druhým největším zdrojem exportních příjmů hned po leteckém a kosmickém průmyslu. Z uvedené sumy připadá na vína 9,3 mld. eur. Vývoz „pravého“ šampaňského loni mírně stoupl na 12,66 mil. balení (1,14 mil. hl) a jeho hodnota se zvýšila na 3,10 mld. eur proti 2,88 mld. eur v roce 2018. Vyplývá to ze zprávy Sdružení francouzských vývozců vín a lihovin (FEVS). Největší objem šampaňského míří do Británie, USA a Japonska, podle hodnoty je nejdůležitější americký trh.
Francouzští vinaři v roce 2019 podle výrobní asociace CIVC prodali skoro 300 mil. lahví šampaňského v hodnotě přibližně 5 mld. eur, z toho se vyvezlo 152 mil. lahví. Kvůli pandemii způsobené koronavirem letos očekávají pokles prodeje asi o 100 mil. lahví. Francouzské šampaňské představuje 12 % celosvětového objemu výroby šumivých vín, ale přibližně třetinu jejich hodnoty. Francie vyváží v hodnotovém vyjádření dvakrát více šumivých vín než Itálie. V roce 2018 byly exportní trhy pro francouzské vinaře poprvé důležitější než trh domácí. Tento trend pokračoval i v roce 2019, kdy se asi 52 % vyrobeného šampaňského vyvezlo.
Další francouzská šumivá vína pocházející z osmi dalších regionů se označují jako Crémant (např. z Alsaska, Burgundska, Bordeaux). Dohromady produkují kolem 110 mil lahví ročně, tedy asi třetinu objemu Champagne. Největší objem výroby Crémantu (zhruba polovina) připadá na Alsasko a Burgundsko.
Šampaňskému na mezinárodním trhu stále více konkurují italské Prosecco, španělská Cava a další značky šumivých vín nabízející spotřebitelům výhodný poměr mezi kvalitou a cenou.
Napsat komentář