Světová výroba vína: Loni nastal prudký pokles

Světové vinařství má za sebou obtížný rok poznamenaný velkou nepřízní počasí ve většině produkčních oblastí. Výroba vína se proto v mnoha zemích ve srovnání s velice dobrým rokem 2018 výrazně snížila.

Objem výroby vína ve světě odhaduje Mezinárodní organizace pro vinnou révu a vínu (OIV) ve své dubnové zprávě na 260 mil. hl, což je v souladu s dlouhodobým průměrem. Nenaplňují se optimistická očekávání ohledně čínského trhu, kde klesá výroba i spotřeba.

Celkovou výměru vinic ve světě, včetně nově založených vinic, které ještě neplodí, OIV odhaduje na 7,4 mil. ha.

Tento ukazatel se od roku 2016 celkově stabilizoval, mezi jednotlivými zeměmi ale existují podstatné rozdíly. V předchozích letech se výměra výrazně zmenšila hlavně v Číně, Turecku, Íránu a USA. V Evropské unii se už pátý rok pohybuje kolem 3,2 mil. ha. Loni se rozšířila ve Francii, Itálii, Portugalsku a Bulharsku, naopak snížila v Rumunsku, Německu a Portugalsku.

Výroba v Evropské unii klesla zhruba o sedminu

Celosvětová produkce vína za loňský rok se odhaduje na 260 mil. hl (bez moštu a šťávy), což ve srovnání s mimořádně dobrým rokem 2018 představuje pokles o 11,5 % (absolutně o 35 mil. hl). „Po dvou po sobě jdoucích letech, která lze označit za extrémně volatilní, se globální produkce vrátila na svoji průměrnou úroveň,“ uvádí zpráva OIV. Členské země EU (včetně Británie) loni podle předběžných údajů vyrobily 156 mil. hl vína. Meziročně to bylo o 14,4 % méně (-26,7 mil. hl). Způsobily to nepříznivé povětrnostní podmínky – jarní mrazy, v létě krupobití a velká vedra.

Prudký pokles zasáhl také tři klíčové evropské země – Itálii, Francii a Španělsko, jež se podílejí na celosvětové produkci vína 48 %. I mezi nimi existují rozdíly. Zatímco loňská italská produkce je ve srovnání s pětiletým průměrem nižší jenom o 2 %, ve Francii o 6 % a ve Španělsku dokonce 11 %. Jedinou členskou zemí EU, která v uplynulém roce dosáhla meziročního růstu, je Portugalsko. Tamním vinařům pomohly příznivé povětrnostní podmínky a ve statistickém srovnání také to, že jejich produkce byla v roce 2018 nízká.

Ve východní Evropě přálo počasí v Rusku, kde produkce stoupla o 7 % na 4,6 mil. hl. Ukrajina zvýšila výrobu o 6 % na 2,1 mil. hl. Naproti tomu prudký pokles (o 23 % na 1,5 mil. hl) nastal v Moldavsku.

Čína bude stále odkázána na dovoz

Přibližně o desetinu na 8,3 mil. hl klesla loni produkce v Číně. Stalo se tak již třetí rok po sobě. Podle OIV to svědčí o tom, že vývoj vinařského sektoru v nejlidnatější zemi světa je nejistý a předpovědi, které počítaly se soustavným vzestupem výroby, se nenaplňují. Jako možné příčiny zpráva uvádí nepříznivé klimatické podmínky na většině čínského území, technologické zaostávání a s ním spojenou nízkou produktivitu práce. Vše tedy nasvědčuje tomu, že Čína ještě dlouho zůstane velkým dovozcem rozsáhlého sortimentu vín.

OIV současně upozorňuje, že Čína změnila metodologii sběru dat, takže její statistické výstupy se musejí brát se značnou rezervou. Je možné, že čínská čísla budou v následujících letech revidována.

Mírný pokles výroby v USA (asi o 2 % na 24,3 mil. hl) podle zprávy nesouvisí s povětrnostními podmínkami, ani s ničivými požáry v Kalifornii, které propukly v říjnu, tedy už po sklizni hroznů. Spíše za tím vidí snahu producentů „rozpustit“ předchozí vysoké zásoby hroznů i vína.

Hlavní trendy na jižní polokouli

Jižní Amerika ohlásila za minulý rok pokles, ale výroba v Argentině (13 mil. hl) a Chile (12 mil. hl) přesto zůstala nad pětiletým průměrem. Brazílie vykázala meziroční pokles o 34 %, tedy o celý milion hl na 2 mil. hl. Z 25 zemí, které zpráva zahrnuje, je to nejhlubší propad. Zavinilo ho hlavně jarní krupobití.

Jednou z mála zemí, kde produkce stoupla, je Jižní Afrika s růstem o 3 % na 9,7 mil. hl. Je to ale stále méně než její střednědobý průměr. Sklizeň v letech 2016 -2018 poškodilo velké sucho.

V Austrálii se výroba snížila druhý rok po sobě, loni o 6 % na 12 mil. hl. Na Novém Zélandu klesla o 1 % na zhruba 3 mil. hl.

Pokles spotřeby se zastavil

Ve světě se loni vypilo 244 mil. hl vína, což bylo meziročně o symbolických 0,1 % více. Avšak tento údaj by se měl rovněž brát opatrně s ohledem na nedostatky metodologie „viditelné spotřeby“. V mnoha zemích nejsou k dispozici věrohodné údaje o pohybu zásob, ztrátách nebo o tom, jaký objem vína se využívá průmyslově.

Na Evropskou unii připadá přes 52 % globální spotřeby (loni 128 mil. hl), což je v souladu s vývojem několika posledních let. V zemích jako např. v Itálii, Německu, Británii či Španělsku konzumace stoupla, jinde zase klesla (Francie, Portugalsko, Nizozemsko). Vedoucí pozici v globální statistice spotřeby si stále drží USA, kde loni stoupla na rekordních 33 mil. hl (tj 13,5 % celosvětové spotřeby). Na tři největší evropské trhy – francouzský, italský a německý – dohromady připadá přes 28 % spotřeby (loni 69,5 mil. hl).

Čínská spotřeba se odhaduje na 17,8 mil. hl, což značí roční pokles o 3,3 %. Spotřeba se snížila druhý rok po sobě, což napovídá, že vzestupný trend trvající zhruba 20 let se zřejmě zastavil. Druhým největším trhem vína v Asii je Japonsko (ve světovém pořadí 15.). Spotřeba v Jižní Americe se loni zvýšila – nejvíce v Chile (o 4,6 % na 2,4 mil. hl).

Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno do svého žebříčku zahrnula 25 zemí, kde spotřeba přesahuje 2 mil. hl ročně. Proto se do něj dostalo (na 24. místě) také Česko (růst o 2,1 % na 2,1 mil. hl), tabulku uzavírá Řecko (- 8,7 % na 2 mil. hl). Zemí, kde konzumace vína soustavně zvolna od roku 2015 stoupá, je menšina. Jde o Španělsko, Rusko a Portugalsko, v zámoří USA a Austrálie. Statistický obraz většinou ukazuje stagnaci až pokles (nejzřetelnější ve Francii a Řecku).

Mezinárodní obchod s vínem

Úhrnný světový vývoz, který dosáhl rekordu v roce 2017 a v roce 2018 klesl, loni vykázal opět růst. Navázal tak na předchozí trend patrný v tomto desetiletí od roku 2013. Celkově se exportovalo 105,8 mil. hl vína (růst o 1,7 %) v hodnotě 31,8 mld. eur (0,9 %). Největším vývozcem je Itálie s 21,6 mil. hl (podíl na mezinárodním trhu podle objemu 20,5 %). Objem exportu loni zvýšila nejen Itálie, nýbrž také Španělsko, Kanada a Chile, naproti tomu výrazně ho snížily Austrálie, Jižní Afrika, Ukrajina a Maďarsko.

Pořadí exportérů se změní, pokud se vývoz vyjádří hodnotově. S velkým náskokem vede Francie, která vyvezla vína za 9,8 mld. eur. Je to zhruba o polovinu více než hodnota italského vývozu, nebo také vyšší hodnota vývozu než Itálie a Španělska dohromady.

Nejvíce vín se stále vyváží v lahvích (o objemu méně než dva litry). Tento typ obchodu představuje 53 % celosvětového objemu exportu. Nejvíce lahvovaného vína vyvážejí Portugalsko (80 %), Německo (74 %), Francie (71 %) a Argentina (67 %). Na světové hodnotě vývozu (31,8 mld. eur) se víno v lahvích podílí přibližně 70 %. Pro některé země je klíčový vývoz ve velkých obalech (objem přes 10 litrů). Ve Španělsku a USA činí 55 % exportovaného objemu, v Jižní Africe asi polovinu, v Austrálii 46 % a v Chile 42 %. Na víno v těchto obalech připadá více než třetina (34 %) objemu světového exportu, ale jenom 8 % jeho hodnoty.

Od roku 2017 se v harmonizovaném celním systému používá nová položka – vína v obalech o objemu více než dva ale méně než 10 litrů. Jde o balení „bag-in-box“, které je v potravinářském průmyslu stále populárnější. Uvedená kategorie loni činila kolem 4 % objemu mezinárodního obchodu a asi 2 % hodnoty. V těchto obalech nejvíce vína vyvážejí Německo, Jižní Afrika a Portugalsko.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 05.2020…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *