Silný loňský propad produkce jablek v Evropě vyrovnala Čína. Jablka jsou nejčastěji konzumované čerstvé ovoce v Evropské unii, s výjimkou Španělska, kde spotřebitelé dávají přednost pomerančům. Na druhém místě jsou také v USA.
Celosvětová tržní produkce jablek se v posledních pěti letech pohybovala přibližně od 74 mil. do 76 mil. tun ročně, vyplývá z poslední zprávy amerického ministerstva zemědělství (USDA). Zvolna stoupá podíl Číny (z téměř 52 % v marketingovém roce 2015/16 na 54 %). Naproti tomu podíl Evropské unie klesl ze 16,7 % na zhruba 15 %. Produkci nejvíce zvýšily Rusko, kde vláda ovocnáře silně podporuje, Indie, Turecko a Brazílie.
Světová tržní produkce v nynějším marketingovém roce (od loňského prvního července do konce letošního června) stoupne skoro o 5 mil. tun na 75,7 mil tun. Výrazný nárůst v Číně (asi o 8 mil. tun) by měl kompenzovat nižší sklizeň v Evropské unii, kde klesla skoro o čtvrtinu na 11,5 mil tun, uvádí zpráva amerického ministerstva.
Stále větší objem produkuje Asie, ale na mezinárodním obchodu s čerstvými jablky se to projevuje minimálně, neboť skoro veškeré sklizené ovoce se spotřebovává na místech produkce. Předmětem mezinárodní směny tak je asi 6 mil. tun jablek ročně.
Nejvíce čerstvých jablek se spotřebuje v Číně, kde by to v nynějším marketingovém roce mělo být přes 38 mil. tun. S velkým odstupem následuje Evropská unie (7,4 mil. tun).
Hluboký propad v Evropské unii
V Evropské unii se loni podle Světové asociace producentů jablek a hrušek (WAPA) sklidilo 10,6 mil. tun jablek, což meziročně představuje 20% pokles. Ovocné sady v Evropě postihlo velice nepříznivé počasí – opožděné jarní mrazy, potom sucho, lokální krupobití… Sklizeň v Polsku, jež je největším producentem jablek v EU, klesla o více než dvě pětiny – ze 4,8 mil na 2,7 mil. tun. Značný propad hlásí také Maďarsko a Rumunsko. Naproti tomu sklizeň stoupla na Pyrenejském poloostrově a ve Francii. „Je však jisté, že sluneční úpal a nedostatek vláhy bude mít značný dopad na kvalitu ovoce,“ konstatuje Situační a výhledová zpráva o ovoci, kterou v listopadu zveřejnilo Ministerstvo zemědělství ČR (ta vychází hlavně ze statistik WAPA). Podstatně menší sklizeň jablek v EU se projevuje i na jejich nižším vývozu, a to asi o 200 tis. na 975 tis. tun, což bude druhý nejnižší ukazatel od roku 2007/08. Nejvýznamnějšími odbytišti jsou Egypt, Bělorusko, Kazachstán, Saúdská Arábie a Indie, poznamenává zpráva amerického ministerstva zemědělství.
Jablka jsou nejoblíbenější, nejčastěji konzumované čerstvé ovoce ve všech členských zemích Evropské unie s výjimkou Španělska, kde lidé dávají přednost pomerančům. Spotřeba v přepočtu na obyvatele však klesá ve všech zemích EU, a to ve prospěch měkkého ovoce.
V zemích EU se pěstuje zhruba 25 odrůd jablek s produkcí alespoň 10 tis. tun ročně. Největší podíl má odrůda Golden Delicious, kterou preferují italští, francouzští, španělští a portugalští sadaři. Této odrůdy se loni v EU sklidilo přes 2,3 mil. tun, což představuje 3% meziroční pokles. V Německu a v Belgii převládá Jonagold (v EU sklizeno 431 tis. tun, meziročně o čtvrtinu méně), v Polsku a v Maďarsku Idaret (v EU 552 tis. tun a pokles o 55 %). Pokud jde o evropské země mimo EU, největším producentem je Turecko, které loni sklidilo rekordních 3 mil. tun jablek.
Nemalá část produkce jablek (30 – 40 %) se v členských zemích EU zpracovává. Vyrábí se z nich např. koncentrovaná šťáva, cider, pyré, zavařují se, či jinak konzervují, nebo se loupou pro potřeby pekáren. Objem zpracování se v jednotlivých členských zemích velice liší. V Řecku a skandinávských zemích je prakticky nulový, naproti tomu v Maďarsku se zpracovává přes 70 % sklizených jablek.
Mezinárodní obchod není příliš rozsáhlý
Předmětem mezinárodní směny je zhruba 9 % tržní produkce, to znamená, že vývoz se pohybuje mezi 6 – 6,6 mil. tun. Pozici největšího vývozce jablek si několik let udržuje Čína, jejíž export podle předpovědi USDA v nynějším marketingovém roce lehce přesáhne milion tun. Následují Evropská unie (975 tis. tun) a USA (860 tis. tun).
Největším světovým trhem pro producenty jablek zůstává Rusko, kde spotřeba zvolna stoupá a dosáhla přibližně 1,9 mil. tun ročně. Vláda se ale snaží závislost na dovozu omezit, a proto poskytuje dotace na zakládání nových sadů. Moskva začátkem srpna 2014 vyhlásila jednoroční zákaz na dovoz četných potravin, včetně čerstvého ovoce z USA, Evropské unie, Kanady, Austrálie a Norska. Ruský prezident Vladimir Putin loňského června podepsal výnos rozšiřující zákaz dovozu západních potravin, včetně ovoce, do konce letošního roku. Ruské embargo tvrdě zasáhlo hlavně polské pěstitele, kteří se přeorientovali na náhradní trhy, ale jenom s částečným úspěchem. Jejich největším odběratelem je Bělorusko, odkud se polská jablka následně reexportují do Ruska.
EU dováží hlavně z jižní polokoule
Většina obchodu s jablky se odehrává mezi členskými státy EU. Během uplynulých pěti let to bylo zhruba 2,3 mil. tun ročně. Ze třetích zemí se dováželo 400 tis. – 530 tis. tun. V sezoně 2081/19 pocházely více než tři čtvrtiny dovozu do EU ze tří zemí – Chile, Nového Zélandu a Jižní Afriky. Dodávky z jižní polokoule „vykrývají“ potřebu mimo evropskou hlavní sezónu.
Nejvíce jablek dovážejí Británie (již není členem EU) a Nizozemsko (dohromady 55 % veškerého dovozu tohoto ovoce do EU), avšak většina jablek dovezených loďmi do Nizozemska se reexportuje do ostatních členských zemí.
Napsat komentář