Použití biotechnologií v zemědělství je kontraverzním tématem. Politika EU pokládá biotechnologie za hrozbu pro životní prostředí a zdraví obyvatel. Zbytek světa se vydal jinou cestou.
Smysl užití biotechnologií souvisí s vývojem stresově tolerantnějších a nutričně vylepšených odrůd plodin (např. zlepšení výnosu plodin), jejichž důsledkem je ochrana a zajištění přírodních zdrojů a lidského zdraví. Samotné užití biotechnologií včetně uvádění biotechnologicky upravených plodin na trh podléhá přísné kontrole.
Každá biotechnologická (BT) plodina je hodnocena případ od případu, přičemž bez příslušného schválení nesmí být na trh uvedena ani jinak komerčně využita. Biotechnologické plodiny musí mít bezchybné záznamy vztahující se k bezpečnosti potravin (studie možného dopadu na lidské zdraví). S užitím biotechnologicky upravených plodin souvisí i vyšší ekonomický přínos zemědělců. S těmito skutečnostmi, včetně konkrétního vyčíslení dopadů do sféry hospodářské i sféry životní prostředí, je třeba seznámit veřejnost tak, aby se zemědělci a spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat o tom, jaké plodiny pěstovat a konzumovat.
Tuto funkci v současné době plní zejména Mezinárodní služba pro rozšiřování (akvizici) agro-biotechnologických aplikací a biologické bezpečnosti pro komercializaci a zavádění biotechnologických plodin do praxe (ISAAA). Jednotlivé politiky a regulace by měly vycházet primárně ze zpráv této instituce, neboť se jedná o světově uznávané odborné pracoviště. Svou roli by měly sehrát i sdělovací prostředky, které by měly objektivně informovat o významu biotechnologií.
Cesta ke snížení potravinových krizí
ISAAA vydává pravidelně výroční zprávu o stavu biotechnologií ve světě. Zprávy obsahují globální databázi o zavedení a distribuci biotechnologických plodin, a to od prvního roku komercializace v roce 1996. Zaznamenávají též situaci v jednotlivých zemích, kde jsou biotechnologie aplikovány a nastiňují možnosti budoucího rozšíření biotechnologií do dalších zemí. Výroční zprávy ISAAA publikované v posledních dvou desetiletích patří mezi nejdůvěryhodnější zdroj informací o biotechnologických plodinách.
Ze zprávy OSN (United Nation’s State of Food Security and Nutrition in the World) za rok 2018 vyplývá, v porovnání se záznamy za období posledních 20 let, že v minulých třech po sobě jdoucích letech došlo oproti dřívějšku k výraznému zvýšení rizika hladu. Tato zpráva navázala na zprávu z roku 2017 o „Potravinových krizích“ a potvrdila její závěry, že nebezpečí hladu a podvýživy ve světe se neustále zvyšuje. V citované zprávě je uvedeno, že přibližně 108 mil. lidí v 48 zemích světa je vystaveno nebezpečí z nedostatku potravin. Rostliny vyšlechtěné na základě biotechnologických postupů se zlepšenými vlastnostmi, jako jsou zvýšené výnosy, větší odolnost proti škodlivým činitelům, zlepšenou nutriční hodnotou mohou přispět ke snížení tohoto rizika.
Nejrychleji zaváděná technologie pěstování plodin na světě
Z výroční zprávy ISAAA za rok 2018 vyplývá, že v daném roce byly biotechnologické plodiny pěstovány na ploše 2,5 mld. ha, což oproti roku 1996 představuje nárůst plochy o 113 %. Tento trend dokládá, že biotechnologie jsou nejrychleji zaváděnou technologií pěstování plodin na světě. V zemích s mnohaletým využitím upravených plodin, zejména v USA, Brazílii, Argentině, Kanadě a Indii, je míra využití těchto plodin na úrovni téměř 100 %. Je zřejmé, že zemědělci v uváděných zemích upřednostňují pěstování biotechnologických plodin před plodinami konvenčními (geneticky neupravenými).
V roce 2018 byly na trhu k dispozici biotechnologické plodiny s mnoha vylepšenými vlastnostmi. Jako příklad lze uvést brambory, které nemodrají, nehnědnou, jsou odolné proti plísním, mají sníženou možnost tvorby akrylamidu při zpracování; cukrovou třtinu odolnou vůči hmyzu a suchu; jablka, která nehnědnou; řepku a slunečnici s vysokým obsahem kyseliny olejové aj.
Napsat komentář