Polévky (nejenom) v sáčcích pod drobnohledem

I když se lze u polévek setkat s obalovými koncepty v podobě vaniček, krabiček či konzerv, přesto s velkým náskokem u dnešních polévek vítězí jako obal sáček.

Dehydrované potraviny mají řadu příznivců – především z řad out door stravování na cestách či spotřebitelů s nedostatkem času, na straně druhé je stejně početná skupina jejich odpůrců. Pravda je jako téměř vždy někde uprostřed. Důležitou roli u těchto potravin hraje i obal.

K nejznámějším dehydrovaným potravinám patří polévky a není divu. Řada z nás si bez polévky nedokáže představit ani pořádný oběd. Většina spotřebitelů sice v řadě průzkumů upřednostňuje domácí polévky, ale v reálu se z nejrůznějších důvodů nevyhýbá ani polévkám instantním. Polévky se v historii lidstva objevily velmi brzy, patrně již v pravěku. Zbytky ječmenné polévky byly nalezeny i ve starověkých egyptských hrobkách. A polévku konzumovaly i další starověké i středověké civilizace. Nejstarší dochovaný psaný recept na polévku je v Apikurově kuchařce ze 4. století. A jeden z největších milovníků polévek byl král slunce, Ludvík XIV.

Sušené přísady, dehydrované polévky. Nic nového pod sluncem…

S kapkou benevolence lze napsat, že první dehydrovaná polévka se pravděpodobně objevila v době objevitelských zámořských cest. Kapitán Cook při své cestě kolem světa měl s sebou mazlavou až vysušenou hmotu, kterou na pevnině připravili varem surovin s odpařením vody a první takováto „trvanlivá“ polévka byla na světě. O století později začali experimentovat se sušenou zeleninou Carl a Alfred Knorrovi. A už od 70. let 19. století začala společnost Knorr balit a prodávat polévkové směsi v obchodech s potravinami. Obdobně zdatně si počínal i konkurent Maggi. Švýcarský mlynář Julius Maggi vyrobil již v roce 1886 první dehydratované polévky z hrachu a fazolí, které splňovaly požadavky na výživovou hodnotu, krátkou dobu přípravy a nízkou cenu.

Se vznikem nových produktů, jejichž obliba velmi rychle rostla a přetrvává až do našeho 21. století, začali výrobci řešit i odpovídající balení. To muselo plnit nejenom svou funkci ochrany produktu, ale zároveň patřilo i k průkopnickým typům obalů, které začaly pracovat s možným reklamním potenciálem, ať již v podobě značky/loga nebo grafiky. Ostatně, pokud ještě zůstaneme v historii polévek, kdy by neznal známou konzervu „Cambellova polévka“ s návrhem Andyho Warhola.

Pokud se současný spotřebitel rozhodne koupit polévku v obchodě, může si vybrat mezi hotovým pokrmem, sterilizovanou polévkou či jejím mraženým ekvivalentem. K nejznámějším však přese všechno patří dehydrované polévky v sáčku. V tomto případě se jedná o produkty, které se vyrábí smísením složek se sníženým obsahem vlhkosti, pastovité nebo sypké konzistence, které mohou obsahovat nejvýše patnáct procent vody. Některé z těchto polévek se upravují varem, jiné stačí jen zalít horkou vodou.

Sáček jako obal vítězí

I když se lze u polévek setkat s obalovými koncepty v podobě vaniček, krabiček či konzerv, přesto s velkým náskokem u dnešních polévek vítězí jako obal sáček. Velkou roli u něho hraje i líbivý a barevně často chuť podporující design, který je na sáčcích nejčastěji realizován flexotiskem nebo hlubotiskem. U plnění do sáčků se často využívají vertikální balící stroje. Sáček je vytvářen z nekonečné role teplem svařitelné obalové fólie, která prochází přes tvarovací část balicího stroje, kde je podélně uzavřena čelistí a do vzniklé hadice je tubusem nadávkováno přesné množství baleného zboží. Sáček je posunut dolů o nastavenou délku a příčné čelisti sáček uzavřou.

K předním výrobcům balicích strojů na trhu patří firma Viking Mašek. Vedle potravin společnost vyrábí i balící stroje na dehydrované produkty určené pro zvířata, tedy krmivo ve formě granulí či prášku. Ve Vlašimi jsou i další producenti sáčkových balících technologií. Patří k nim Astro Vlašim či Velteko. Vedle vlastních balících strojů, na kterých se vyrábí a pak i následně plní sáčky, hrají u těchto technologií důležitou roli další komponenty, především váhy, dávkovače, dopravníky atd.

Je libo bujón v kombidóze?

Vedle kostky z mazlavé hmoty, je bujón stále častěji více spjat i s jinými skupenstvími. Na jedné straně vrůstá obliba tekutých bujónů v jedno či víceporcovách balení v podobě vaniček či misek, na straně druhé lze na trhu koupit bujón i v dehydrované podobě. Ten je obvykle balen ve větším množství, tak, aby si ho mohl spotřebitel několikrát nadávkovat podle chuti. I když i zde se objevuje sáček, zdaleka tu nekraluje tolik jako u polévek. Spotřebitel si oblíbil vinuté typy obalů v podobě kombidóz či vyfukovaných obalů z plastu. Pokud výrobce balí větší spotřebitelské objemy, volí zpravidla kombidózu či dózu plastovou.

Kombidóza má vinutý plášť z vrstveného kartonu, který bývá opět vícebarevně potištěn, dno bývá u tohoto typu vinuté kartonáže kovové, víčko naopak plastové. Pod víčkem je ještě často membrána z flexibilního hliníku; ta slouží jako bariéra nejen proti ztrátám aromatu, ale především proti vlhkosti. Pro zvýšení komfortu při otevírání může být hliníková fólie opatřena i odtrhovacím prvkem – proužkem, kapičkou, růžkem apod. Uzavírací plastové víčko může být nasazovací i vsazovací. U plastových dóz se často uzavírá víčkem šroubovacím. Ve vinuté dóze nabízí bujonovou sypkou směs i společnost Knorr. Tento typ dózy však není ve tvaru válce, ale kvádru, u kterého jsou kvůli výrobní technologii (vinutí) zaoblené rohy. Zdařilá grafika s excelentním potiskem doplňuje celkový design obalového konceptu.

Spotřebitel oceňuje širokou nabídku v různých typech obalů

K nejznámějším výrobcům polévek na našem trhu patří společnost Vitana (Orkla Foods Norge AS). K letošním novinkám firmy se ještě před létem přiřadily v základní řadě polévek Rajská – na výletě pro děti, jejíž moderní receptura zahrnuje také „hravé“ těstoviny a výživově bohatá Brokolicová polévka. Novým přírůstkem v řadě Poctivých polévek je pak extra hustá Houbová polévka. Design obalů kategorizuje polévky v rámci celé řady, ale zároveň je individualizuje, tak, aby byly snadno rozpoznatelné.

Centrální grafikou je talíř či miska s příslušnou polévkou a surovinami ve fotorealistickém provedení, tak, aby se zákazníkovi sbíhaly chutě již jen při pohledu na obal. Portfolio polévek Vitana nerozšířila letos pouze v oblasti dehydrovaných pokrmů, ale i v řadě hotových polévek, kterou uvedla na trh více než před rokem. Po téměř roce od uvedení na český trh získaly Uvařené a zavařené polévky ocenění Novinka roku 2019. Od června se tato čtveřice tekutých polévek ve skle rozrostla o čočkovou variantu s uzeným masem. Design skleněného obalu z pochopitelných důvodů (spotřebitel chce na potravinu vidět) není tak výrazný, v podstatě se jedná o skleněnou konzervu válcovitého tvaru, kde jak informační, tak i estetické funkce nese na sobě etiketa.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 12.2019…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *