Vyspělý svět chce bezpečné potraviny – a chce jich mít dostatek. A to se bez použití přípravků na ochranu rostlin neobejde.
Pátek 7. června 2019 vyhlásila OSN dnem Bezpečnosti potravin. Při té příležitosti se v Praze konala odborná konference Bezpečné potraviny pro české spotřebitele – efektivní kontrola a omezování kontaminantů v potravinách. K hlavním tématům konference patřily pesticidy.
Po pesticidech v potravinách nikdo netouží. Faktem však je, že se jim dnes nedá téměř vyhnout. V reálném životě jsou spotřebitelé vystaveni stovkám těchto látek, které se běžně používají k likvidaci hmyzích škůdců, hub a plevelů a které se pak v různém zbytkovém množství mohou vyskytnout také v potravinách. Koncový spotřebitel sám nemá šanci se před pesticidy bránit, protože ani omytí ovoce či zeleniny před konzumací nemusí stačit.
Spotřebitele chrání systém kontroly
Na úrovni EU je použití pesticidů přísně dozorováno a lze používat pouze ty přípravky na ochranu rostlin, jejichž účinné látky kladně prošly hodnocením rizik = splňují požadavek na zajištění vysoké úrovně ochrany konečného spotřebitele a bezpečnosti potravin a jejich použití nebude z hlediska výskytu reziduí pesticidů v potravinách pro člověka představovat nepřijatelné zdravotní riziko.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) každoročně vydává zprávu o bezpečnosti potravin, která poskytuje přehled o činnostech úředních kontrol prováděných členskými státy EU, Islandem a Norskem. Zpráva z roku 2015, která vychází z výsledků téměř 81 000 vzorků potravin, uvádí, že víc než 97 % vzorků potravin hodnocených na rezidua pesticidů, jsou v rámci zákonných limitů, které zajišťují značnou bezpečnostní rezervu.
Ze statistik Státní zemědělské a potravinářská inspekce (SZPI) vyplývá, že z 1186 vzorků potravin, které byly loni testovány na přítomnost 460 zkoumaných pesticidů, jich bylo pozitivních 933, což představuje téměř 79 %. K překročení současných nastavených limitů pak došlo jenom u 26 vzorků, většinou ovoce a zeleniny. Pouze dva vzorky z nich byly původem z České republiky. Příčinou nadlimitních zjištění reziduí u pesticidů je podle Petra Cuhry, ředitele inspektorátu SZPI v Praze, zejména nesprávné použití přípravku na ochranu rostlin – nedodržení stanoveného dávkování a nedodržení ochranných lhůt.
Obchodníci jsou přísnější než normy
Obchodní řetězce si nastavují interní pravidla, která jsou mnohdy přísnější oproti mezinárodním normám. Samostatně a na vlastní náklady testují hodnoty zbytkových pesticidů a o výsledcích aktivně informují kontrolní orgány. Od producentů vyžadují certifikace produkce podle přísných mezinárodního standardů (GlobalGAP) a od dodavatelů se snaží získat závazky dodání potravin s nižším obsahem zbytkových pesticidů než stanovuje legislativa.
„Obchod je tím, kdo má zákazníkovi zajistit bezpečné a zdravé potraviny za co nejlepší cenu. Podle platné legislativy by ale mohla nastat situace, že by obchodní řetězec mohl být zažalován dodavatelem za porušení zákona o významné tržní síle, protože vyžaduje dodávku ovoce se sníženým obsahem zbytkových pesticidů. Do řešení bezpečnosti a nezávadnosti potravin proto musí být aktivně zapojeni všechny články dodavatelského řetězce potravin včetně státu,“ komentoval situaci Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Zemědělská praxe se bez přípravků na ochranu rostlin neobejde
„Současná zemědělská praxe se bez přípravků na ochranu rostlin neobejde. Samotné snižování spotřeby pesticidů automaticky neznamená přínos pro životní prostředí či zdraví potravin a neuvážený zákaz jedné látky může naopak vést ke zvýšení použití látek jiných. Jde o to, používat schválené – tudíž bezpečné přípravky správným způsobem, neboť většina problémů s použitím přípravků se neváže k přípravku samému, ale k jeho špatné aplikaci, upozornila Miluše Dvoržáková z České asociace ochrany rostlin.
Spotřeba pesticidů v České republice činí 1,9 kg/ha, což je ve srovnání s dalšími zeměmi EU pod průměrem. Například Belgie používá až 8 kg/ha, vysoká spotřeba pesticidů je také ve Španělsku, Francii, Německu (3,4 kg/ha) i Rakousku (3,1 kg/ha). „Věříme, že správným použitím přípravků na ochranu rostlin je možné zmírnit jejich dopady na životní prostředí ve vztahu ke kvalitě vod i půdy,“ dodala Dvoržáková.
Napsat komentář