Ještě předtím, než se 1. července letošního roku ujalo Finsko předsednictví Rady EU, zveřejnilo svůj program pro nadcházející půlrok. Ten se nese v duchu hesla „Sustainable Europe, Sustainable Future“, tedy „Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“. Podle Finska průběžně narůstá význam a ekonomická hodnota čisté vody a potravin. Budoucnost tedy spočívá v udržitelném zemědělství, které bude muset lépe reagovat na změnu klimatu, ochranu biodiverzity a udržitelnější využívání přírodních zdrojů.
Tuto myšlenku, která se projevuje i v těch nejmenších detailech, nelze než ocenit. Finové přitom mysleli na vše, aby nejen ukázali nutnost udržitelnosti, ale i možnou další cestu. Tištěné dokumenty nahradili digitálními, což se ostatně od Finska jakožto jednoho z lídrů Evropské unie v oblasti digitalizace očekávalo, ale v plánu toho mají mnohem víc. Omezí například počet schůzek a všechny se navíc uskuteční v budově Finlandia Hall v centru Helsinek. Kromě toho, že je budova dobře dostupná hromadnou dopravou, budou mít účastníci k cestám po městě k dispozici i jízdní kola. Možná se tak dočkáme zpravodajských záběrů, jak vrcholní představitelé evropských zemí vystupují z tramvají nebo míří na schůzku na kole.
Na vyrovnání zbylých uhlíkových emisí, které vyprodukuje letecký přesun účastníků do Helsinek, pak půjdou finanční prostředky, jež by jinak „spolkly“ tradiční dary a propagační předměty předsednictví. Mě osobně však zaujal jiný nápad, kterým by se mohlo Česko samo během svého předsednictví ve druhé polovině roku 2022 inspirovat.
Veškeré jídlo podávané během schůzek bude pocházet z lokálních sezonních zdrojů, jež není potřeba dovážet zdaleka. Místo balené vody dostanou účastníci vodu čepovanou, čímž se sníží množství plastového odpadu. Tím se vyřeší dva problémy najednou. Nejenže se podpoří lokální potraviny, ale je zde patrný i nezanedbatelný ekologický přínos.
Nejde však samozřejmě o občerstvení během pár schůzek. Zájem o lokální produkci je trend, který se ve stále větší míře projevuje i u českých zákazníků. Obchodníci na tuto poptávku reagují a nabídka lokálních potravin se stále zvyšuje. Přesto však zůstává otázka soběstačnosti v České republice vysoce aktuální. Již mnohokrát bylo řečeno, že české zemědělství trpí nízkou produktivitou a ve většině základních potravin nejsme soběstační. Samozřejmě, že není technicky možné být stoprocentně soběstačný ve všem. Proč však musíme vyvážet základní suroviny, abychom pak dováželi hotové produkty s přidanou hodnotou?
Důležité je pozitivní myšlení
Stěžovat si a hledat výmluvy, proč tomu tak a co nás do této situace přivedlo, nám nijak nepomůže. Místo toho bychom měli být pozitivní. Musíme plně využít toho, že se k tomuto tématu budou v příštích šesti měsících upírat zraky špiček členských států a jistě se dostane do hledáčku i samotných evropských autorit.
Stačí se porozhlédnout po české kotlině a moravských úvalech, abych neopominul i moravskou a slezskou část České republiky. Také u nás máme mnoho skvělých výrobců potravin, a právě oni si zaslouží naši podporu. Pomoci bychom měli i ostatním, aby mohli modernizovat a dotáhnout se na špičku. To, co musíme udělat, je tak podle mého názoru usilovnější podpora investic do tohoto sektoru.
Napsat komentář