Generace „Z“ přichází

Jsou narozeni po roce 1997, postupně přestávají být teenagery a vstupují do světa dospělých. Když začínali jako děti chápat svět, formovala jejich zážitky a vjemy hospodářská krize let 2008 – 2009.

Přestaňte se pořád zaobírat mileniály narozenými mezi lety 1981 a 1996. Nová, mladá, skoro stejně tak početná jako mileniálové, ale podstatně odlišná generace, Generace „Z“, vstupuje na scénu a hlásí se o slovo.

Jenom v USA jich je 67 milionů a začínají významně ovlivňovat společnost. Změní nějak retail byznys?

Z dat získaných při sociologických výzkumech se pomalu začíná vynořovat zajímavý obraz této nastupující generace. Jedna věc je jistá. Jsou nejen výrazně odlišní od předcházející generace mileniálů, ale také od dvou generací, které mileniály předcházely. A navíc velmi zajímavým způsobem. Na přelomu 20. a 21. století bylo až 85 % mileniálů ve vysokoškolském věku ochotno se zúčastnit večírku nebo párty kdykoli to bylo možné. U dnešních vysokoškoláků Generace „Z“ je to pouze 50 % a 80 % z nich zastává názor, že to nejdůležitější na světě je dobře se nejdříve finančně zabezpečit a všechno ostatní až potom.

Předčasně dospělí? Možná. Spíše se ale zdá, že velká hospodářská krize a její dopady na jejich rodiny a okolí v době jejich dětství se dramaticky podepsala na jejich hodnotové škále a způsobu, jakým přemýšlejí o svých prioritách a stanovují si své osobní cíle.

Dominantní hodnotou je finanční jistota

Mnohem urputněji a energičtěji usilují o své významné místo ve společnosti a jsou více dychtiví domoci se bohatství než předchozí tři generace včetně mileniálů. Odsouvají do budoucna nebo obcházejí všechna rozhodnutí, která pro ně na cestě k tomuto cíli představují riziko. Před druhým rokem vysokoškolského studia ochutnalo alkohol pouze 65 % z nich a sexuální život zahájilo pouze 40 %. Pro srovnání stejná čísla u mileniálů z přelomu století jsou 80 % u alkoholu a přes 50 % u sexu. Jsou více soutěživí a ve svém chování pragmatičtí, ale na druhou stranu také více úzkostliví a rezervovaní. Finanční jistota je pro ně tak dominantní hodnotou, že při usilování o její dosažení neváhají podstatným způsobem obětovat třeba i svůj spánek nebo volný čas.

Všechny tyto zásadní odlišnosti Generace „Z“ od předchozích generací nepochybně výrazně ovlivní retail byznys již ve velmi blízké budoucnosti a projeví se souběžně ve dvou sférách, kdy jednak zřejmě výrazně změní způsob, jakým je retail byznys organizován a také způsob, jakým retaileři uspokojují své zákazníky. Generace „Z“, střízlivá ve svém pragmatismu, výrazně motivovaná penězi, ale bez aspirací založit a rozvíjet svůj vlastní byznys (to představuje riziko, které nejsou ochotni podstoupit), společensky ne příliš aktivní a místo toho připoutaná ke svým do dlaně padnoucím miniaturním superpočítačům, s nimiž se učí, komunikují i přemýšlejí, tato Generace „Z“ bude na trhu nabízet a vyžadovat něco úplně jiného než předchozí generace.

Retaileři budou muset upravit zaměstnaneckou politiku

Retaileři budou muset výrazně upravit především svou zaměstnaneckou politiku. Pouze 60 % Generace „Z“ má například po osmnáctém roce svého věku řidičský průkaz. Pokládají prostě jeho získávání za zbytečnou ztrátu času. (U mileniálů to bylo přes 80 %.) 70 % Generace „Z“ si vybírá obor svého studia nebo zaměstnání téměř výlučně podle toho, kolik peněz jim umožní vydělat a jakou finanční jistotu představuje do budoucna. Osobní záliby jdou pragmaticky stranou a konkurence mezi jejich případnými zaměstnavateli se více než kdy jindy bude koncentrovat pouze do otázky peněz.

Zaměstnavatelé budou muset pro tyto nové zaměstnance adekvátně upravit svůj motivační systém a výrazně rozšířit nabídku nepřímých finančních benefitů, které poskytují. Ať už je to například uhrazení nákladů spojených se získáním řidičského průkazu nebo s dalším vzděláváním a tréninkem. Největší riziko však pro zaměstnavatele představuje fakt, že Generace „Z“ se zdá být mnohem méně podnikatelsky založena než mileniálové a v podstatě odmítá jakkoli riskovat, a to i v případech, kdy přijmout riziko by bylo namístě a zaměstnavatelem akceptováno. Na úrovni managementu bude zřejmě nutné zavést některé nové tréninky zaměřující se na podněcování a povzbuzování kreativity a aktivity.

Zaměstnavatelé však budou muset upravit také metody práce se zaměstnanci z Generace „Z“. Mentoring a koučování zkušenými pracovníky předchozích generací se samozřejmě nabízí jako první myšlenka, ale pozor. Generace „Z“ je mnohem více společensky pasívní a plachá, odkojená chytrými telefony a superpočítači, společensky velmi obezřetná, v přímém styku mezi lidmi nejistá a utíkající zpět k elektronické komunikaci. Tomu je potřeba přizpůsobit veškerou komunikaci s nimi. Digitalizace se stane při řízení zaměstnanců Generace „Z“ a při komunikaci s nimi naprostou nutností a jakkoli se to zdá absurdní, osobní komunikace je může odradit.

Digitalizovaná komunikace, digitalizovaný trénink bez osobního kontaktu s trenérem, používání tabletů s předformulovanými otázkami a problémy při přijímacích pohovorech, to je prostředí, v němž jedině se tito zaměstnanci budou cítit jistě. Když už mluvíme o prostředí, příslušníci Generace „Z“ více než generace před nimi hledají bezpečné, ochraňující pracovní prostředí a firemní kulturu takové pracovní prostředí podporující. Zaměstnavatel, který jim je vytvoří, bude mít na trhu práce Generace „Z“ bezpečnou konkurenční výhodu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 10.2018…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *