Moderní obaly jsou dnes výsledkem úzké spolupráce mezi výrobci potravin, obchodníky a dodavateli obalů a obalových materiálů. Obaly potravin dnes pro spotřebitele zajišťují maximální ochranu. Stále významnějším tématem v souvislosti s obaly potravin a obaly obecně je pak ekologický aspekt.
Primární úlohou obalů potravin je zajištění jejich ochrany. Stále významnějším tématem v souvislosti s obaly je ekologický aspekt. V poslední době mají „Černého Petra“ obaly z plastů, které znečišťují přírodu, včetně oceánů. Druhým nejdůležitějším tématem po ochranné funkci obalu je tak možnost jeho recyklace.
Technologie pro bezpečnost potravin
Světlo, kyslík, vodík, nečistoty, škůdci nebo cizí zápachy jsou pro potraviny škodlivé. V této souvislosti je důležitá zejména účinek obalu jako bariéry. Tento účinek je určen technologickými vlastnostmi balicího materiálu a je přizpůsoben požadavkům produktu a výroby. Aktuálně se výrobci a výzkumné ústavy zabývají tím, jak může být snížena tloušťka multimateriálových fólií. Cílem výzkumného projektu ústavu Fraunhofer pro procesní techniku a balení je např. snížení objemu potřebných obalů použitím tenkých fólií, aniž by tím došlo k omezení ochranné funkce.
Sendvičové fólie obsahují fólie se závěrnou vrstvou, které chrání nejen před vzdušným kyslíkem, ale jsou bezpodmínečně nutné i pro balení v ochranné atmosféře (Modified Atmosphere Packaging, MAP). Zabraňují totiž úniku ochranných plynů jako dusíku nebo CO2 z obalu. Použitím modifikované atmosféry se trvanlivost produktů prodlužuje o dny, někdy dokonce o týdny, během kterých mohou být spotřebiteli k dispozici. Pro výrobce a obchodníka přinášejí výhodu v tom, že se s každým dnem trvanlivosti navíc zvyšují objemy prodejů a následně i tržní podíly.
Klasikou s dodnes nejlepšími vlastnostmi bariéry je stále konzerva: hermeticky uzavřená a sterilně zabalená chrání svou stabilitou obsah před poškozením. Na předsudky, že je těžká a komplikovaně se otvírá, reagují výrobci tím, že konzervy vybavují otvíracími prvky a odvinovacími víčky. Zároveň výrobci snižují hmotnost konzerv z bílého plechu. Formou otáčecích závěrů nebo kapslí je bílý plech kombinován s výhodami skleněných nádob. Poslední zmíněné jsou výhodné především u kyselých obsahů, mléčných výrobků nebo dětské výživy, protože sklo nereaguje s obsahem a nemohou se tak uvolňovat žádné nežádoucí látky.
Vzhledem k těmto přednostem má sklo jako balicí materiál pro určité skupiny produktů své pevné místo. Akční fórum pro skleněné obaly hovoří o tom, že přibližně 26 % vyrobených skleněných nádob je později využito k balení potravin. Pro zjištění, jaký obal němečtí spotřebitele upřednostňují, pověřilo Akční fórum pro skleněné obaly společnost GfK realizací spotřebitelského průzkumu. GfK reprezentativnímu vzorku německého obyvatelstva položila otázku: „Nacházíte se v supermarketu před regálem: Jaký druh obalu zvolíte pro zavařenou zeleninu, jako např. červené nebo kyselé zelí?“ 60,9 % dotázaných osob upřednostnilo pro tyto výrobky obaly ze skla.
Pro vakuování plastových obalů je z obalu potravin odsát vzduch a tím je zabráněno rozšíření infekčních zárodků. Protože je zjištění narušeného vakua na obalu snadné, může být zkažené zboží rychle identifikováno. K prodloužení trvanlivosti vakuovaných potravin je vhodný proces HPP (High Pressure Processing). Výhodami tohoto postupu je inaktivace patogenních zárodků, přičemž nedochází k poškození potravin.
Ať jsou materiály a procesy k prodlužování trvanlivosti jakékoli, nakonec vždy záleží na tom, zda bude zachována těsnost obalu. Podle potřeby může výrobce volit ze tří běžných postupů. Dvě nejčastěji používané technologie spojování jsou spojování za horka, při kterém jsou fólie spojovány vzájemně nebo s nosičem, a spojování za studena, při kterém jsou materiály navzájem lepeny. Třetí technologie využívá spojování ultrazvukem. Tato aplikace je výhodná především při uzavírání pastovitých potravin, hotových salátů nebo u zeleniny v kuchyňské úpravě v sáčcích. Při svařování ultrazvukem nejsou pro vzájemné spojování plastů používána žádná lepidla nebo rozpouštědla.
V posledních letech se také prosazují trendy, které maximalizují správnost uskladnění potravin. Patří k nim zavedení tzv. inteligentních obalů, které sledují stav zboží a upozorňují na jeho změny. Za inteligentní systém balení lze považovat např. indikátory teploty, které se umisťují na vnější část obalu anebo jsou integrovány přímo do jeho konstrukce. Následně monitorují vnitřní klima obalu, čímž garantují 100% čerstvost potraviny.
Sklo u spotřebitelů stále vede
Výsledky celoevropského nezávislého průzkumu, které zveřejnila komunita Friends of Glass ve spolupráci s Evropskou federací výrobců obalového skla, ukázaly, že sklo zažívá renezanci. 85 % Evropanů doporučilo sklo svým přátelům a rodině, což je o 15 % víc ve srovnání s průzkumem před osmi lety. 76 % Evropanů považuje sklo za obalový materiál nejvíce šetrný k životnímu prostředí a 73 % považuje sklo za nejbezpečnější obalový materiál pro nápoje. Zajímavé bylo i povědomí Evropanů o možnostech recyklace skla. Pouze 84 % dotazovaných vědělo, že sklo je 100% recyklovatelné. V Evropě se recykluje 74 % skleněných obalů. V průzkumu bylo osloveno téměř 18 000 evropských spotřebitelů z 11 zemí celého regionu.
Žádný jiný obalový materiál nedokáže s vlastnostmi skla držet krok. Sklo je inertní a nepropustné. Nic se nedostane ze skla do výrobku, nic nepronikne do výrobku sklem ani zvenčí a nic neuniká ven.
Současným trendem je výroba vylehčených skleněných obalů. Vylehčené sklo je nutností nejen z hlediska konkurenceschopnosti k jiným materiálům, ale i z hlediska snížení logistických nákladů. Technologie výroby vylehčeného skla garantuje skleněné obaly s tenčí stěnou, které jsou v pevnostních parametrech srovnatelné s běžnými obaly ze skla. Obalové sklo je v současnosti zhruba o 40 % lehčí než před 20 lety.
Pro výrobce nastává čas vyšších recyklačních kvót
Nápojový a potravinářský průmysl patří v globálním měřítku k největším spotřebitelům plastů. A dále poroste, jelikož poptávka po potravinách balených v pevných plastových obalech stále stoupá. V členských státech EU se podle odhadů v současnosti využívá více než 50 % vyprodukovaných plastových obalů k ochraně potravin.
Experti varují, že v roce 2050 by v mořích mohlo plavat více plastů než ryb – v současnosti je ve světových mořích údajně rozptýleno 150 mil. tun plastů. Německo cítí jako největší původce odpadů z obalů v Evropě odpovědnost za dopady na životní prostředí. Každý Němec za rok vyhodí kolem 220 kg odpadů z obalů. Také čínský zákaz dovozu pro určité odpady, který platí od začátku roku 2018, vyvíjí na evropské výrobce další tlak na snížení objemu odpadů z obalů. Rámcové podmínky se navíc mění novým zákonem o obalech, který od roku 2019 nahradí dosavadní vyhlášku o odpadech. Novým zákonem pro výrobce mimo jiné začnou platit vyšší recyklační kvóty. Podíl recyklovatelných plastových odpadů se tak má do roku 2022 zvýšit z dnešních 36 % na 63 %.
Se snímky plastových ostrůvků v oceánech a zvyšujícím se ekologickým myšlením spotřebitelů se zvyšují požadavky na novou manipulaci s plastovými obaly. 94 % německých spotřebitelů je podle studie „Verpackungen im Fokus“ („Zaměřeno na obaly“) od poradenské společnosti PwC toho názoru, že by u mnoha produktů postačovalo méně balicího materiálu. 95 % dotázaných se vyslovilo pro to, aby bylo množství materiálu sníženo na minimum. Stejně vysoký podíl dotázaných požaduje používání takového obalového materiálu, který může být dobře recyklován.
Jako hlavní odpovědný subjekt pro snížení objemu odpadu z obalů uvádějí spotřebitelé nejprve výrobce (45 %), poté obchodníky (22 %) a legislativu (18 %). Pouze 15 % vidí odpovědnost hlavně u sebe samých. Nízký je v této souvislosti i podíl konzumentů, kteří jsou ochotni utratit za udržitelnější obaly více peněz: pouze necelá čtvrtina by byla ochotna akceptovat vyšší ceny. Tito zákazníci by podle studie akceptovali průměrné navýšení ceny o 16 %.
Napsat komentář