Přestože Češi jako přílohu k hlavním jídlům zvláště v posledních letech rádi přikládají saláty nebo grilovanou zeleninu, nejčastěji volí klasiku. Na prvních místech se proto objevují brambory, těstoviny rýže, knedlíky a luštěniny.
I když existuje skupina spotřebitelů, která ráda vyzkouší novinku, v oblasti těstovin, rýže a luštěnin jsou Češi velmi konzervativní, a nové produkty se proto objevují jen sporadicky. Spotřebitelé však začínají preferovat kvalitu a důležitá je pro ně i země původu.
Z dat Spotřebitelského panelu GfK (za období červenec 2017 až červen 2018) vyplývá, že největší kategorii mezi přílohami tvoří brambory s podílem na výdajích českých domácností 37 %. „Za nimi následují těstoviny s třicetiprocentním podílem a rýže s více než třináctiprocentním podílem,“ komentuje Hana Paděrová, konzultantka Spotřebitelského panelu GfK. Další v pořadí jsou knedlíky, a to ať již chlazené či v prášku. Nejmenší kategorii s necelými 6 % představují luštěniny.
Nejoblíbenější jsou brambory
Brambory nakupuje přes 90 % českých domácností, přičemž průměrná domácnost za ně během posledních dvanácti měsíců utratila přes 600 Kč a do prodejny se pro ně vydala dvacetkrát.
Těstoviny nakupují prakticky všechny české domácnosti a průměrně za ně v období červen 2017 až červen 2018 utratily přes 460 Kč. Do nákupního košíku je v průměru vložily čtrnáctkrát. Devět z deseti českých domácností nakupuje také rýži, a to zhruba jednou za dva měsíce. Ročně za ni utratí přes 230 Kč.
Téměř 70 % domácností si usnadní práci při přípravě jídla tím, že zakoupí hotové chlazené knedlíky, a učiní tak desetkrát ročně. Přes čtvrtinu českých domácností pak jednou za čtvrt roku nakoupí knedlíky v prášku. Podobný počet nakupujících mají i luštěniny, které se v nákupním košíku českých domácností objeví čtyřikrát do roka, a průměrná roční útrata za ně na jednu nakupující domácnost činí něco málo přes 120 Kč. „Z hlediska výdajů patří k nejdůležitějším luštěninám čočka, která tvoří přibližně tři pětiny tohoto segmentu. Za ní následuje fazole a hrách,“ doplňuje Hana Paděrová.
Nejvíc prodají hypermarkety
Přestože nedosahují celkové úrovně rychloobrátkového trhu, hrají na trhu příloh významnou roli promoce. Nejdůležitější jsou při nákupech rýže, protože celých 45 % z celkových výdajů na tuto komoditu směřuje právě na nákupy v akci. U těstovin je to přibližně o tři procentní body méně a u brambor o 30 %. Nejmenší podíl zaznamenal Spotřebitelský panel GfK u chlazených knedlíků, a to 13 %.
Velmi silné na trhu příloh jsou privátní značky, které vysoko přesahují postavení na celkovém rychloobrátkovém trhu. České domácnosti za ně například u rýže utratí 42 % svých výdajů, přičemž u luštěnin a těstovin je to jen o něco málo méně. Tuto informaci z pozice producenta dokresluje Michaela Stevínová ze společnosti Vitana, kde zastává pozici Senior Product Manager: „Jak rýže, tak luštěniny patří mezi kategorie s tradičně vysokým podílem privátních značek. U rýže v hodnotovém vyjádření přibližně třicet pět procent, u luštěnin přes čtyřicet procent. V posledním roce však došlo k mírnému poklesu tohoto podílu.“
Nejdůležitějším nákupním místem příloh jsou hypermarkety, kam směřuje třetina spotřebitelských výdajů. Následují je diskontní prodejny a supermarkety.
Češi preferují klasiku
V kategorii příloh jsou Češi konzervativní a zůstávají věrni své oblíbené klasice. Podle Ludvíka Paseky z oddělení obchodu a marketingu společnosti Dobšické těstoviny je to také důvod, proč se například u těstovin objevují nové produkty jen velmi výjimečně. „Novinky se v oblasti klasických sušených těstovin příliš nevyvíjejí. Jde o tradiční produkt, který má klasický tvar a na nějž jsou spotřebitelé zvyklí. Můžeme sice experimentovat, nicméně masa tyto snahy nepřijímá,“ konstatuje. Co do tvaru jsou stále mezi českými spotřebiteli nejoblíbenější klasické špagety, vřetena a navzdory pozůstatku vzpomínek ze socialistických školních jídelen také kolínka. Produkty, jako svého času módní bulgur nebo produkty z pohanky, si nevytvořily příliš silnou základnu spotřebitelů. Na druhé straně zde existuje skupina strávníků, která ráda experimentuje a vyhledává nové recepty s novými potravinami. „Jednoznačně zaznamenáváme nárůst obliby asijské kuchyně jako celku. Český zákazník již asijské produkty zná a ví, jak je používat,“ popisuje Adriana Matýsková, obchodní zástupce firmy F. W. Tandoori. Na základě poptávky tato firma proto rozšířila své portfolio a na český trh uvedla těstoviny Shirataki, které jsou vyrobeny z kořene konjaku a v zahraničí jsou oblíbeny zejména kvůli nízké kalorické hodnotě. Spotřebitelé je mohou zakoupit buď ve tvaru nudlí, nebo rýže.
Cena už není nejdůležitější
Podle producentů roste skupina nakupujících, kteří před nízkou cenou začínají preferovat kvalitní produkty, za které jsou ochotni si připlatit. „U rýže posledních několik let pozorujeme nárůst oblity prémiových produktů a různých specialit. Prodeje neustále zvyšuje jasmínová rýže a rýže basmati, nicméně kromě těchto dvou druhů se objevují i další speciality, jako je například sushi rýže nebo rýže na italské rizoto arborio. V případě luštěnin roste obliba červené čočky a výrazně stoupá i obliba dalších specialit, například beluga čočky nebo různých luštěninových směsí,“ popisuje Michaela Stevínová.
I když by se mohlo zdát, že za zájmem o prémiovější produkty stojí zvyšující se životní úroveň a rostoucí platy Čechů, podle Ludvíka Paseky souvisí zvýšený zájem především s osvětou. „Lidé začali vnímat to, že co přijímáme v jídle, to utváří naše tělo. Vzhledem k množství televizních pořadů o vaření a blogerům na internetu je osvěta dnes natolik silná, že na spotřebitele zapůsobila, a začali tuhle skutečnost řešit. A to i za cenu, že si připlatí,“ konstatuje. Nicméně i podle něj budou mezi českými konzumenty vždy existovat skupiny, které se svým přístupem budou lišit. Spotřebitelé s napnutým rodinným rozpočtem budou vždy nakupovat produkty levné, zatímco například generace dnešních padesátníků, která velmi výrazně řeší své zdraví, bude častěji sahat po prémiovějších produktech.
Napsat komentář