Trh s vínem: spotřeba trvale roste

Zhruba dvě třetiny vína, které Češi ročně vypijí, pochází z dovozu.

Češi víno milují a jsou stále náročnější a vybíravější. Za kvalitní mok jsou ochotni utratit nemalé částky a zajímají se o jeho původ. Mnohem více také přicházíme na chuť produktům tuzemských vinařů.

Průměrná roční spotřeba na jednoho Čecha je více než 20 litrů vína. Ve srovnání s evropským průměrem ale ještě výrazně zaostáváme (ten činí přes 36 litrů na osobu).

Zhruba dvě třetiny vína, které Češi ročně vypijí (celkem 200 mil. litrů), pochází z dovozu (zejména z Itálie, Španělska, Francie, Chile a Austrálie). Vývoz českých a moravských vín sice každoročně narůstá, stále ale zaostává za exportem.

„Sleduji stále sílící poptávku po moravských přívlastkových vínech. Vzhledem k tomu, že většina vín se prodává v obchodních řetězcích, tak i ti vinaři, kteří ještě nedávno prohlašovali, že do řetězce nikdy, se o vstup na tento trh snaží. Kultura prodeje ve většině řetězců je na vysoké úrovni – u regálů s vínem jsou přítomni someliéři, vína i menších vinařů najdete ve speciálních odděleních, k dispozici jsou informace pro zákazníky v letácích, ochutnávky a tak dále,“ zdůrazňuje Ing. Liana Hrabálková, marketingová ředitelka Vinařství Ludwig a dodává: „Stoupající trend mají vína růžová, s malým zbytkem cukru (polosuchá), a to nejen mladá, ale i dva až tři roky vyzrálá s vyšším obsahem alkoholu. Pozorujeme odklon od bílých vín polosladkých k sušším, u červených vín je trend neměnný. Pokud jde o odrůdy, po masivním zájmu pomalu stagnuje Rulandské šedé, Tramín i Pálava, zájem je o Hibernal a velkou radost nám dělají dvě „popelky“, které rostou do královen – Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský.“

Boom zažívají aktuálně také vína perlivá (sekty, prosecco, champagne) a prémiová, mírně, ale setrvale roste produkce i spotřeba růžových vín (tvoří zhruba 9 % z celkového objemu). Od 1. dubna letošního roku začala platit novela vinařského zákona (č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství), která přinesla pro vinaře, výrobce i distributory řadu změn.

Vína se značkou původu

„Jednoznačně pozorujeme zvýšený zájem o bílá aromatická vína s vyšším zbytkovým cukrem a vyváženou kyselinkou. Zákazníci viditelně upřednostňují domácí vína. Tento trend podporuje také Vinařský fond ČR. Taková vína jsou označena značkou „Vína z Moravy“ a „Vína z Čech“ stylizovanou vinnou skleničkou s českou vlajkou ve zlatém čtverečku. A toto logo nesou také naše templářská vína. Takto je pro zákazníky orientace jednodušší, a nabízí záruky, jelikož tato značka může být použita za předpokladu dodržení závazných podmínek schválených Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. U těchto vín je velmi přísně sledován původ hroznů,“ říká Bohdan Špička, marketingový ředitel společnosti Templářské sklepy Čejkovice.

Existuje skupina zákazníků, která má víno jako hobby, orientují se především na kvalitu a v jistém smyslu se profesionalizují. „Velká většina spotřebitelů však, dle našich zkušeností, stále posuzuje víno ve vztahu k výši ceny s tím, že kvalitu a jiné aspekty do svých preferencí při výběru takřka nezahrnují,“ je přesvědčen B. Špička.

K nejprodávanějším vínům Templářských sklepů Čejkovice patří v současné době aromatické odrůdy typu Muškát moravský, Tramín, velmi oblíbená je „módní“ Pálava. Hitem posledních dvou let je pak rezistentní odrůda Hibernal. Právě rezistentní vína z kategorie Pi-Wi považují ve firmě za zcela výjimečná. Jde o odrůdy vína z ekologického pěstování hroznů. „Za vyzkoušení stojí např. odrůda Solaris v našich řadách New Cross nebo New Age. Extra žádaná jsou vína z naší nejprestižnější řady Sanctus Victoria, oceňována na domácích i mezinárodních vinařských soutěžích,“ dodává B. Špička.

Každé víno má svého zákazníka

Chutě, a především odrůdové preference spotřebitelů se mění, což je pro vinaře oříšek. „Rok připravujete vinohrad, vyberete odrůdu, kterou zasadíte. Další čtyři roky se o ní staráte, a když začne vinohrad rodit, musíte mít na dalších alespoň dvacet let záruku, že o uvedenou odrůdu bude zájem. Ovšem, kdo dokáže říci, na co bude mít spotřebitel za deset let chuť? Vzdělanost zákazníků stoupá, objevuje se zájem o málo známé odrůdy, o speciální technologické postupy,“ říká Ing. Liana Hrabálková, marketingová ředitelka Vinařství Ludwig, které již druhým rokem uvádí na trh řadu Seznamte se!, v rámci které představuje málo známé odrůdy. Letos to bude Sevar, Solaris, Aurelius a Hibernal, vše v přívlastkové kvalitě. „A také „klaret“, tedy příklad, jak udělat z modrých hroznů bílé víno. Zasadili jsme odrůdu Mery, se kterou do této řady také časem počítáme. A po dvou letech zrání v sudech budeme lahvovat naše červené cabernetové cuvée Inflagranti, kdy každá láhev má své číslo,“ prozradila.

Její slova potvrzuje také Tomáš Gála, manažer marketingu a prodeje společnosti Vinselekt Michlovský: „Na tuzemském trhu s vínem se projevuje rostoucí poptávka po moravském víně, a to nejen v restauracích a vinotékách, ale i v řetězcích a zejména pak po kvalitních přívlastkových vínech.“

Kolik kyseliny je tak akorát?

„Rád bych zmínil dva, tak trochu extrémní, výrobní trendy. První vznikl po vstupu České republiky do Evropské unie – byla povolena vyšší hranice kyseliny siřičité SO₂ ve vínech (v minulosti byla povolená hranice volné kyseliny siřičité ve vínech v obchodech maximálně 30 mg/l). A z obav před případnými problémy dnes někteří vinaři používají vysoké dávky síry (část producentů tento trend nazývá „technologickou čistotou“). Víno pak ztrácí barvu, tělo i vůni. Zákazník to většinou nepozná, takže vlastně „o nic nejde“, rozhořčeně uvádí Radomil Baloun, majitel Vinařství Baloun.

Protipólem jsou podle něj tzv. autentická vína, což je vlastně návrat k něčemu, co už tady bylo. Základním stavebním kamenem výroby je zde příroda sama, společně s hledáním vhodného antioxidantu, který nahradí účinky kyseliny siřičité (množství u těchto vín nesmí přesáhnout 66 mg/l). „U obou případů často postrádám to nejdůležitější: mít chuť se napít. Naštěstí ale existují na obou březích i dobří vinaři. V poslední době vyrábí spousta vinařů či vinařství záměrně sladší vína s argumentem, že jejich zákazník je vyžaduje. Kazí tím řemeslo i spotřebitele. Nasládlá vína pijí začátečníci, kteří víno teprve objevují. Brzy přejdou na suchá a pokud není zbytí, změní vinaře. Vinař, jako kuchař, má zákazníka vychovávat, jako to dělaly svým kuchařským uměním maminky či babičky. Vyplatí se to,” je přesvědčen Radomil Baloun.