Světový trh s vínem

Výroba klesla, spotřeba stoupla hlavně zásluhou USA.

Uplynulý rok vinařům ve většině světových regionů nepřál. Hodně je potrápilo leckde až extrémní počasí. To výrazně ovlivnilo produkci vína hlavně v Jižní Americe, ale také v Evropě. Vyplývá to z předběžných statistik, které v dubnu zveřejnila Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV).

Podle Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) celosvětová produkce se loni meziročně snížila o více než 3 % na zhruba 267 mil. hl. Předpověď, kterou OIV zveřejnila loni na podzim byla ještě horší – počítala s více než 5% poklesem.

Vinic výrazně přibývá hlavně v Číně

Vinice loni zaujímaly ve světě výměru kolem 7,6 mil. ha, včetně těch, které se neobhospodařují. Uvedené číslo se v období 2013 – 2016 víceméně stabilizovalo. V předcházejících letech se výměra výrazně zmenšila v klíčových producentských zemích – Španělsku, Francii a Itálii. Byl to především důsledek programu Evropské unie, jehož cílem bylo omezit produkční přebytky, a jehož platnost skončila v roce 2011.

Předběžné údaje za rok 2016 napovídají, že v Evropě se výměra stabilizovala ve Španělsku, Francii (v menší míře), dále v Rumunsku, Bulharsku a Německu. Ze sledovaných zemí se výrazněji snížila jenom v Portugalsku.

Zhruba třetina výměry připadá na evropskou trojici tvořenou Španělskem (13 %), Francií (11 %) a Itálií (9 %). Přidají-li se ještě Turecko a Čína, pak na tuto pětici připadá rovná polovina celosvětové plochy.

Úbytek vinic v Evropské unii byl v minulých letech částečně kompenzován zakládáním nových mimo Evropu, kde se nyní vinná réva pěstuje na zhruba 3,5 mil. ha.

Vinic nadále nejrychleji přibývá v Číně, kde se jejich výměra loni proti roku 2015 zvětšila skoro o 6 % na 847 tis. ha. To je více než ve Francii. Výměra se rozšířila také v Chile. Naproti tomu úbytek v posledních letech zaznamenává především Turecko a Austrálie.

Ze situační a výhledové zprávy, kterou zveřejnilo Ministerstvo zemědělství ČR loni v září, vyplývá, že domácí vinaři v roce 2015 obhospodařovali 17 700 ha vinic, přičemž produkční potenciál se pohyboval kolem 19 600 ha.

Loňský rok přinesl horší výsledky

Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno odhaduje loňskou produkci vína na 263 – 270 mil. ha. Střední odhad tedy je 267 mil. hl, což představuje meziroční pokles o 3,3 %. Výroba v Evropské unii se snížila o 2,5 % na 162 mil. hl. Uvedené údaje vycházejí z podzimní sklizně hroznů na severní polokouli a z jarní sklizně na polokouli jižní.

Letošní jarní zpráva OIV tak poněkud koriguje hodně pesimistický odhad z loňského podzimu, kdy v předběžné zprávě konstatovala, že opožděné ranní mrazy a letní krupobití v Evropě i lijáky v Jižní Americe vyvolané klimatickým jevem El Niño napáchaly vinařům značné škody. OIV tehdy odhadla, že celosvětová výroba vína proti roku 2015 klesne o 5,5 % na 259,5 mil. hl.

V Česku se loni vyrobilo 686 tis. hl vína proti 819 tis. o rok dříve, jak vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Celkovou produkci vína v Evropské unii v roce 2016 OIV odhaduje na 162 mil. hl, z toho na tři klíčové země – Itálii, Francii a Španělsko – připadá skoro 83 %. Na celosvětové výrobě se uvedená trojice podílí rovnou polovinou.

V uplynulém roce se dařilo vinařům v USA, kteří vyrobili skoro 24 mil. hl vína, a tímto objemem se tak přiblížili rekordnímu roku 2013. Ve světovém žebříčku USA zaujímají čtvrté místo, když se zvolna přibližují třetímu Španělsku.

Neblahé klimatické „příhody“ způsobené přírodním jevem zvaným El Niño napáchaly v uplynulém roce velké škody jihoamerickým vinařům, ať už šlo o přívalové deště s následnými záplavami, či o sucho. Celková produkce tří zemí – Chile, Argentiny a Brazílie – loni proti roku 2015 klesla o více než 28 % na 21,1 mil. hl. To představovalo 7,9 % celosvětové výroby vína ve srovnání s téměř 11 % v roce 2015.

Pokles způsobený hlavně suchem nastal také v Jižní Africe, jež je sedmým producentem vína na světě. Naproti tomu výrazný růst mohla díky bohatší sklizni hroznů (při stagnující výměře) ohlásit Austrálie.