„Hotovky“ ano, ale kvalitní
Více než jedna čtvrtina výdajů domácností za konvenience výrobky připadá na hotová jídla, následují potřeby na pečení a třetí místo výdajového žebříčku patří polévkám.
Pojem konvenience, nebo tradičně česky polotovar, zahrnuje potraviny v různém stupni zpracování. Každý z nich má svou cílovou skupinu i situaci, kdy se daná potravina používá. V současné době připadá více než jedna čtvrtina výdajů domácností za konvenience výrobky na hotová jídla, která mají podle údajů GfK spolu s potřebami na pečení nejširší okruh kupujících.
Potřeby na pečení a hotová jídla kupuje devět z deseti domácností
Různé polotovary, směsi a instantní výrobky, které nám zpravidla usnadňují přípravu jídel či pečení si alespoň jednou do roka koupí prakticky každý. V průměru nakoupí kupující některou z těchto kategorií takřka každý týden a celkově za rok utratí necelých 1500 Kč, což je o něco více než v uplynulém roce, uvádí Richard Piluša, Client Service Team Leader, GfK Consumer Panel Services.
Více než jedna čtvrtina výdajů domácností v rámci tohoto sortimentu připadá na hotová jídla, následují potřeby na pečení a třetí místo výdajového žebříčku patří polévkám.
Nejširší okruh kupujících osloví právě potřeby na pečení a hotová jídla. Tyto kategorie nakoupí jednou za rok až devět z deseti českých domácností.
Nejvíce výdajů skončí v pokladnách hypermarketů (více než jedna třetina). Hypermarkety jsou nejdůležitějším nákupním místem zejména u bujónů, instantních jídel a polévek. Následují diskonty, které jsou důležité zejména v případě nákupů různých omáček, ale také hotových jídel.
Nákupy v akci podle kategorie
Při nákupu rychloobrátkového zboží utratí české domácnosti v akci takřka každou druhou korunu. Nákupy v akci se nevyhýbají ani tomuto sortimentu, byť ve srovnání s průměrem FMCG je s třetinovým podílem výdajů přeci jen vystaven menšímu promočnímu tlaku.
I zde se však najdou kategorie, jako instantní jídla, omáčky a bujóny, kde je naopak podíl nákupů v akci srovnatelný s průměrem FMCG a kde domácnosti utratí polovinu svých výdajů právě za akční zboží. Není náhodou, že největší porce výdajů na tři nejpromovanější kategorie směřuje právě do pokladen hypermarketů, které na různé akční nabídky lákají velmi často.
Při pohledu na socio-demografický profil kupujících nenajdeme na celkové úrovni příliš velké rozdíly oproti celému FMCG sortimentu, ale u jednotlivých skupin výrobků lze přeci jen identifikovat ty skupiny kupujících, na kterých závisí nadprůměrná část výdajů.
Například za omáčky více utrácí domácnosti s dětmi do 14 let. U rodin s teenagery a potomky nad 15 let naopak vidíme vyšší podíl výdajů u instantních jídel. Naopak u rodin s nejmenšími dětmi do pěti let jsou patrné vyšší výdaje na konzervovaná rajčata, protlak či pyré. (Údaje jsou za rok do června 2016 (červenec 2015 – červen 2016) případně ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.)
Napsat komentář