Ovoce a zelenina v Evropské unii

Nižší sklizeň v některých zemích je šance hlavně pro Polsko

Ovocné stromy a bobuloviny se v Evropské unii pěstují na výměře přesahující 2,3 mil. hektarů, dalších 2,1 mil. ha zaujímá zelenina.

Podle zprávy Eurostatu (Statistický úřad Evropské unie) je ovocnářskou velmocí Španělsko (636 tis. ha, tedy 27 % celkové výměny), zelinářskou jedničkou pak Itálie (420 tis. ha, 20,2 % celkové výměry). Nejvýznamnějšími produkty co do sklízeného objemu jsou jablka a rajčata.

Španělsku patří v rámci EU první místo v produkci broskví, jahod, okurek a cuket. Itálie vede ve sklizni rajčat, Polsko v produkci jablek a třešní. Jednu první příčku ve statistikách drží Británie. Je první v produkci mrkve, jež je na ostrovech velice oblíbená.

Ovocnářství je v Evropské unii více koncentrováno než zelinářství. Tři největší pěstitelé ovoce – Španělsko, Itálie a Polsko – dohromady obhospodařují 62 % výměry sadů, zatímco v produkci zeleniny na hlavní trojici – Itálii, Španělsko a Francii – připadá 49 % výměry zeleninových polí.

Ve statistikách zaujímají nepřehlédnutelné místo i některé menší země. Platí to hlavně pro Maďarsko, které v rámci unie obhospodařuje 3,3 % ploch ovocných sadů a 3,7 % ploch zeleniny. V případě mnohem většího Rumunska je to 6,2, resp. 7,3 %.

Ovoce a zeleniny je na evropském stole málo

Čerstvé ovoce a zelenina patří ke klíčovým položkám ve všech supermarketech. Jejich spotřeba byla během uplynulých let v Evropské unii stabilní. Ale ve většině členských zemí zůstává pod úrovní, kterou jako racionální doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) – alespoň 400 g čerstvého ovoce a zeleniny denně. Tuto „normu“ splňují jenom čtyři země – Polsko, Itálie, Německo a Rakousko. Započítají-li se ovocné a zeleninové šťávy, pak ještě Maďarsko a Belgie, uvádí Evropská rada pro potravinové informace (EUFIC).

Evropská sklizeň jablek klesne o 3 %

V jednadvaceti členských zemích EU, kde se pěstují jabloně, se letos sklidí 12 mil. tun plodů, meziročně o 3 % méně, vyplývá ze srpnové předpovědi, kterou na výroční konferenci Prognosfruit v Hamburku zveřejnila Světová asociace producentů jablek a hrušek (WAPA). Ve srovnání s tříletým průměrem (za období 2013 – 2015) je však letos očekávaná sklizeň o 1 % vyšší.

Stalo se tak především zásluhou Polska, které by mělo letos sklidit skoro 4,2 mil. tun jablek, proti loňsku o 4 % více a proti průměru předchozích tří let dokonce o 14 % více.

Lepší bude sklizeň také ve Španělsku, Německu či Rumunsku. Mnohé další země ale postihl citelný pokles. Katastrofální v Rakousku (skoro o 90 %), více než třetinový v Maďarsku.

Česko podle předpovědi WAPA letos sklidí 113 tis. tun jablek, tedy o 28 % méně než loni a 17 % pod průměrem období 2013 – 2015.

Pro produkci jablek v Evropské unii je příznačná vysoká míra koncentrace. Skoro 60 % připadá na tři země – Polsko (čtvrtina), Itálii a Francii. Za nimi s velkým odstupem následují Německo a Španělsko.

Sklizeň jablek v Evropské unii se v marketingových letech 2006/07 až 2013/14 pohybovala kolem 10 mil. tun ročně s výjimkou roku 2009/10, kdy činila 11 mil. tun. Poslední dva roky byly příznivé, neboť produkce výrazně přesáhla 12 mil. tun a nad touto hranicí by měla zůstat i v nynějším marketingovém roce.

Evropským pěstitelům jablek se dlouhodobě daří zvyšovat jejich export mimo Unii. V sezoně 2008/09 poprvé přesáhl milion tun, v roce 2011/12 stoupl na 1,5 mil. tun a v roce 2014/15 se dostal na rekordních skoro 1,8 mil. tun. Pak ale následoval více než 12% propad způsobený vyhlášením ruského embarga na dovoz četných potravin z EU, USA a dalších západních zemí (v srpnu 2014). Na export míří asi sedmina jablek sklízených v Evropské unii.

Na trhu EU je v současné době nadbytek jablek, hlavně proto, že je přestalo dovážet Rusko. Ceny tak ve srovnání s předchozími léty výrazně klesly, což představuje pro pěstitele značný problém.

Klíčovým odbytištěm jablek je v rámci EU Německo. Ale rýsuje se tam nepříznivý trend. „Vidíme, že mladí spotřebitelé v Německu i jinde v Evropě konzumují méně jablek než jejich rodiče,“ konstatuje Kurt Werth, jeden z organizátorů konference „The Apple in the World“, jež se bude v listopadu konat v italském Bolzanu v rámci veletrhu Interpoma 2016 (jižní Tyrolsko v EU patří k hlavním produkčním regionům).

Evropští pěstitelé se musejí – zvláště poté, kdy nemohou na ruský trh – ohlížet po alternativních odbytištích. „V úvahu připadá také severní Afrika,“ míní na serveru eurofresh-distribution.com Kurt Werth.