Světový trh s mlékem

Farmáři z EU mají šanci na třetích trzích

Mléko je ve světě stále žádanější komodita. Poptávka po něm a produktech z něho stoupá nejenom v Asii, kde se ho nejvíce vypije v Indii, ale tak v Jižní Americe.

Produkce kravského mléka ve světě roste. V období 2010 – 2015 podle poslední pololetní zprávy amerického ministerstva zemědělství (USDA) stoupla přibližně o 11 % na více než 491 mil. tun. Zvýšila se nejenom ve vyspělých zemích, např. v USA o 8 % a v Evropské unii o 9,2 %, ale především ve velkých rozvojových zemích. V Indii, kde se chovají zhruba dvě pětiny z celosvětového počtu krav, o více než 27 %. Stejný růst produkce v uvedeném období zaznamenala Čína. V Brazílii produkce vzrostla o 22 % bez ohledu na to, že se tam musely početní stavy v posledních letech kvůli suchu zredukovat.

Vyhlídky na letošní rok jsou příznivé. Celosvětová produkce by se měla podle amerického ministerstva zemědělství zvýšit o 1,5 % a přiblížit se 499 mil. tun. Nadprůměrného tempa růstu dosáhne Indie, kde výroba loni dosáhla skoro 60 mil. tun a letos vzroste o 5 %. V podstatě veškerý očekávaný přírůstek skončí na jejím vnitřním trhu.

Ceny však farmářům nepřejí. Cena mléka na trhu Evropské unie byla během ledna – září 2015 v meziročním srovnání přibližně o pětinu nižší.

Mléka se ve světě pije stále více. Loni se ho spotřebovalo v tekuté podobě téměř 180 mil. tun a letos by to mělo být skoro o 3 mil. tun více. Na Indii, Čínu a Brazílii v roce 2010 připadalo zhruba 42 % celosvětové spotřeby, loni už více než 47 %. Podíl USA a Evropské unie na světovém trhu naopak klesl ze 36,4 % na necelých 34 %.

Evropská unie je mlékařská velmoc

Mléko je hlavní agrární produkt Evropské unie. Na celkové hodnotě zemědělské výroby se podílí zhruba 15 %. Dotační politika EU a zvyšující se užitkovost dojnic vedla k nahromadění obrovských přebytků. Proto byly začátkem dubna 1984 v rámci společné zemědělské politiky zavedeny mléčné kvóty. Ovšem už předtím měli farmáři zaručeny odbytové ceny výrazně nad úrovní světového trhu, a to bez ohledu na vývoj poptávky. Kvóty existovaly dvojí. Jedna omezovala dodávky z farmy zpracovatelům, druhá přímý prodej farem spotřebitelům.

Politika kvót omezující produkci narážela na sílící kritiku hlavních producentských zemí. Pod jejich tlakem Evropská komise v roce 2009 rozhodla, že se začne připravovat ukončení systému kvót. Ty se následujících pět let zvyšovaly vždy o 1 % (od prvního dubna 2009 stouply poprvé). Prvního dubna 2015 byly – po 31 letech existence – zrušeny.

Evropští farmáři tak mají možnost využít zvyšující se poptávky na třetích trzích, konstatuje v jedné ze svých analýz Statistický úřad Evropské unie (Eurostat).

Podle poradenské společnosti Promar International měly produkční kvóty v posledních 5 – 10 letech na četné země Evropské unie jenom omezený dopad. Po jejich zrušení lze očekávat nejrychlejší tempo růstu ve Francii, Německu, Irsku, Polsku, Velké Británii a Nizozemsku.

Evropská osmadvacítka loni zvýšila celkovou produkci mléka, tedy nejenom kravského, ale i kozího, ovčího a buvolího o 1 % na 162 mil. tun, vyplývá z údajů Eurostatu.

Výroba se loni nejvíce zvýšila v Irsku a Nizozemsku. Naproti tomu v Itálii a Francii se kvůli suchu snížila. Vzhledem k tomu že na exportních trzích výrazně polevila poptávka po sušeném plnotučném mléce, většina zpracovatelů se zaměřila na vyšší produkci sušeného odstředěného mléka a také sýrů.

Celková produkce mléka, tedy nejenom kravského, by se v EU letos měla mírně zvýšit na 163 mil. tun.

Produkce mléka v Evropské unii kulminovala v roce 1983, tedy krátce před zavedením kvót (od 1. dubna 1984). V tehdejších 10 členských zemích dosáhla 111,8 mil. tun. Z toho skoro polovina připadala na dvě klíčové země – Francii (25 %) a západní Německo (24 %).

Experti nizozemského ústavu Rabobank, který se výrazně angažuje v zemědělsko-potravinářském sektoru, počítají s tím, že výroba mléka se bude v následujících letech ještě více koncentrovat v hlavních produkčních oblastech západní a severní Evropy, které byly dříve brzděny kvótami.