Jiné chutě českých spotřebitelů? Hloupost, myslí si český zákazník
Na podzim loňského roku zadala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) šetření na téma Potraviny a český spotřebitel, které navázalo na několikaletou řadu obdobných výzkumů veřejného mínění.
Výsledky, reprezentativní pro celou dospělou populaci ČR, představují zajímavou sondu do chování a názorů českých spotřebitelů.
Hlavním cílem šetření bylo zjistit, kde konkrétně v oblasti bezpečnosti, kvality a falšování potravin čeští spotřebitelé vidí problém a jaké jsou jejich zkušenosti s těmito jevy.
Výzkum se zabýval i vzorci chování typickými pro české konzumenty, část dotazníku byla dále věnována názorům spotřebitelů na aktuálně „živé“ kauzy i dalším souvisejícím oblastem.
Produkty s jiným složením pro Česko a pro Německo
V několika posledních letech byla různými českými subjekty kriticky reflektována dlouhodobá praxe zahraničních producentů potravin vyrábět totožný produkt s odlišným složením pro český trh a pro trh „starých“ zemí EU. Jmenujme například projekt europoslankyně Olgy Sehnalové, která iniciovala testování několika desítek dvojic výrobků v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické, či společnou studii Potravinářské komory ČR, deníku MF Dnes a časopisu Svět potravin.
Výsledky těchto projektů ukázaly, že složení potravin se mnohdy liší značně, obvykle na úkor českého spotřebitele. Typicky se jedná o použití méně hodnotných složek ve výrobcích (např. o 40 % méně extraktu čaje v nápoji „ledový čaj“ pro český trh), případně jsou některé suroviny v totožných výrobcích zcela nahrazeny (jako hlavní složka v lančmítu je v Německu maso, ve variantě pro Česko je to drůbeží separát).
Výrobci se obvykle obhajují tím, že český spotřebitel má chutě odlišné od chutí konzumentů v jiných zemích, a proto jsou pro něj vyráběny potraviny s jiným složením. Vzhledem k tomu, že podle dostupných informací nebylo do této doby provedeno žádné seriózní šetření, které by ukázalo jaký je skutečný názor českých spotřebitelů, byla podstatná část sociologického výzkumu SZPI věnována právě této problematice.
Argumenty zahraničních potravinářů jsou nehorázné, říkají čeští spotřebitelé
Výsledky prokázaly, že téma odlišného složení stejných výrobků určených pro český a zahraniční trh se dotýká tří čtvrtin respondentů: 36 % z nich deklarovalo, že jim tato situace velmi vadí, neboť ji považují za „manipulaci se spotřebitelem“. Dalších 36 % respondentů uvedlo, že jim situace vadí, protože „nevidí žádný důvod, proč by složení mělo být odlišné“. S argumentací potravinářských firem, které tvrdí, že složení výrobků se liší kvůli rozdílným požadavkům, resp. chutím spotřebitelů v různých zemích, nesouhlasily tři čtvrtiny dotázaných (77 %).
Jak výzkum ukázal, je podle většiny jeho účastníků (nejméně 51 %, ve skupině VŠ a SŠ vzdělaní až 66 %) skutečným důvodem této praxe „snaha potravinářských společností ušetřit na českém trhu na dražších surovinách nebo na jejich množství“. Je zřejmé, že český spotřebitel takovou praxi vnímá velmi nelibě a je evidentní, že zdůvodňování výrobců potravin vnímá jako doslova „nehorázné“.
Není bez zajímavostí i názor respondentů v rámci hodnocení popsaný jako „jiný“, podle něhož je skutečným důvodem této praxe i to, že se zahraniční výrobci domnívají, že český spotřebitel není schopen rozeznat skutečnou kvalitu a jiné složení stejně nepozná.
Výsledek šetření prokázal, že český spotřebitel má stejné požadavky na složení potravin vyráběných i pro jiné trhy, že má shodné chutě jako spotřebitel v jiných zemích EU a že není natolik neinformovaný, aby se spokojil s argumentací výrobců, kterou považuje – mírně řečeno – za neseriózní. Nelze proto než souhlasit s oprávněným požadavkem, deklarovaným europoslankyní Olgou Sehnalovou, podle kterého se musí evropskému spotřebiteli dostat všude stejného zacházení.
Kvalita českých potravin je vysoká – myslí si většina českých spotřebitelů
Sociologický výzkum SZPI se mimo jiné týkal i problematiky vnímání kvality potravin. Respondenti měli především možnost vyjádřit se ke kvalitě potravin vyráběných v ČR a ohodnotit kvalitu potravin dovážených. V této oblasti nedošlo k žádnému překvapení.
Produkci místních výrobců vidí dlouhodobě obyvatelé ČR pozitivně. Jako velmi vysokou nebo spíše vysokou ji hodnotilo 69 % dotázaných. V případě potravin z dovozu rovněž převažuje pozitivní názor, nicméně již poněkud méně: kvalitu potravin dovážených jako velmi vysokou nebo spíše vysokou hodnotilo 49 % respondentů. Pokud dotázaný viděl kvalitu potravin z dovozu negativně, pak uváděl původ těchto potravin zejména v Polsku, Německu a Číně.
Jako negativní uvedlo vlastní zkušenost s kvalitou potravin 17 % dotázaných, což je číslo, které se v rámci předchozích výzkumů SZPI nijak nevymyká.
Napsat komentář