Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu (HDP) a hrubé přidané hodnotě (HPH) má klesající tendenci. Zatímco průmysl, stavebnictví, obchod, služby, ale i veřejná správa rostou, klíčový obor spjatý s venkovem nabírá další ztrátu. Tempo sice drží alespoň potravinářství, ale to začíná bojovat s fatálním nedostatkem odborných profesí.

Podnikatelé ale nepropadají panice a i když v  odvětví zemědělství nepatrně klesá počet podnikajících fyzických osob, trvale roste počet obchodních společností. Jednoznačně pozitivní trend je potom v sektoru potravinářském, kde se zvyšuje jak počet OSVČ, tak právnických osob. Obchodní společnosti jsou v oboru stabilní, dominuje výroba pekařských výrobků, zpracování masa a výroba mléčných produktů. Další dobrou zprávou je, že posiluje jak agrární export, který je nejlepší za poslední 4 roky, tak dovoz zemědělských produktů. O tom, že roste chuť podnikat, svědčí i fakt, že firmy nabírají další investiční úvěry, stejně tak posilují v provozním financování.

Počet zaměstnanců v zemědělství se stabilizoval na hranici 100 tisíc pracovníků a v posledních letech se podílí na celkové míře zaměstnanosti kolem 2,5 %, přesto je třeba uvést, že v roce 1991 byl jejich podíl 6,3 % a celkový počet 343 tisíc. Jedním z důvodů je průměrná mzda, která v zemědělství patří dlouhodobě k nejnižším ze všech odvětví, za rok 2015 je ve výši 21.469 Kč o čtvrtinu nižší, než je celostátní průměr.

Vyhlídky na kvalifikované pracovníky mají o něco lepší podnikatelé v zemědělství než v potravinářství. Začíná se totiž otáčet trend poklesu nových žáků v učňovských zemědělských oborech, jen za minulý rok byl jejich podíl 10,6 %, což je nejlepší za posledních 7 let. Dominují obory opravář zemědělských strojů, zahradník a farmář. Vyučení farmáři jsou ale současně absolventi s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Počet přijatých žáků do zemědělských oborů v meziročním porovnání klesá jen nepatrně, od roku 2009 je to ale již téměř o třetinu. Nejvyhledávanější jsou obory agropodnikání a zahradnictví. Absolventi vinohradnictví a agropodnikání ale současně nejhůře hledají uplatnění. Polovina maturantů zemědělských oborů pokračuje ve studiu na vysoké škole, 73 % z nich pokračuje v oboru zaměřeném na zemědělství nebo lesnictví. Nebezpečně ale klesá počet absolventů klíčových potravinářských profesí, za posledních 10 let je to o 32 %, což sice odpovídá demografickému poklesu, ale například v oboru řezník-uzenář začíná být situace kritická, pokles je za dekádu o 60 %.

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček shrnuje situaci: „Klobouk dolů, jakých výsledků dosahují podnikatelé v zemědělských i potravinářských oborech navzdory poklesu odvětví. Je proto za minutu dvanáct začít razantně podporovat lokální producenty, pěstitele, farmy a podniky spjaté s venkovem. Industrializace a rozvoj nových technologií jsou sice krokem správným směrem, ale vlivem globalizace nám částečně odebírají nezávislost. Zemědělsko-potravinářské obory založené na regionálních produktech nás naopak v nezávislostiposilují, navíc podporují přirozený ruch venkova, turismus a udržují zdravou ekonomickou i sociální rovnováhu. V rámci Roku řemesel 2016 se proto nyní soustředíme na podporu lokálních producentů a pěstitelů a kampaní  …a teď česky postupně předznamenáváme největší naši aktivitu příštího roku – Rok venkova 2017.“

Marian Jurečka, ministr zemědělství, k projektům AMSP ČR „…a teď česky“ a Rok venkova 2017 prohlásil: „Ministerstvo je připraveno intenzivně podpořit malé podnikatele z regionů, a to jak na bázi přímé, tak nepřímé podpory. Otevíráme celou řadu výzev a rozšiřujeme nabídku Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Současně připravujeme zásadní podporu odborných škol včetně učňovských oborů, vytipovali jsme 30 škol, kam alokujeme 50 milionů korun. Vnímáme i problém nedostatku pracovníků a jedním z řešení může být angažování 1500 pracovníků z Ukrajiny.“

Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR doplňuje: “V posledních letech jako ovocnáři cítíme větší podporu našeho podnikání. Je třeba zastavit zvyšující se dovozy ovoce, které můžeme úspěšně pěstovat u nás. Podpora venkova a ovocnářských farem je především podporou naší krajiny, kterou historicky tvoří právě ovocné stromy.”

Jaromír Dřízal, předseda Svazu pekařů a cukrářů v ČR uvádí: „Lokální řemeslné pekaře na venkově nejvíce podpoříme, když budeme kupovat jejich chléb a pečivo. Posilujme proto tuzemský výrobkový patriotizmus a české gastronomické tradice.“

Jan Katina, ředitel Českého svazu zpracovatelů masa, dodává: „<em“>Kromě postupného prohlubování negativní obchodní bilance vývozem jatečných zvířat a dovozem masa jsou vyhlídky našeho oboru stále více ohrožovány citelným nedostatkem odborných pracovníků. Proto souběžně s cílenými nábory žáků základních škol pro učební obor Řezník-uzenář chceme jednat s Ministerstvem zemědělství o podpoře vybraných učilišť za účelem zlepšení jejich technického zázemí pro odborný výcvik a zvýšení motivace mistrů zodpovědných za přípravu řeznického dorostu.“

Jiří Horák, předseda Svazu květinářů a floristů ČR doplňuje: “Současná vláda a Ministerstvo zemědělství se snaží napravit některé problémy, které se nashromáždily za minulých vlád. Za náš obor bych chtěl zdůraznit, že ač je nepotravinářský, tak je velmi důležitý, protože provází člověka od narození až po úmrtí. Dává pracovní příležitosti mnoha lidem převážně na venkově.  Stará se o životní prostředí nejen ve městech, obcích, ale I v našich domovech, kancelářích a dalších místech. Výše spotřeby květin svědčí o kulturnosti národa a zde máme hodně co dohánět.”