Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL), která reprezentuje nejvýznamnější subjekty na trhu se zhruba 80% podílem, varuje před možnými dopady vládou navrhovaného zvýšení spotřební daně na líh. Podle UVDL jsou nejisté nejen příjmové přínosy zvýšení sazby daně pro státní rozpočet, ale sporné je i proklamované snížení dostupnosti alkoholu. Navíc zdražení legálních lihovin přináší i nebezpečí oživení černého trhu a vzniku nové metanolové aféry.
Ministerstvo financí navrhuje od příštího roku zvýšit spotřební daň z lihu (SD) z 28 500 Kč na 32 250 Kč (cca o 13 %) za hektolitr, i sazbu u pěstitelského pálení ze 14 300 na 16 200 Kč/hektolitr. Předpokládá přitom, že růst sazby by měl přispět k růstu inkasa daně v řádu zhruba jedné miliardy korun ročně. „Zkušenosti z posledního zvýšení sazeb v roce 2010 ukazují, že se celkové výnosy daně nezvýší, ale budou přinejlepším stagnovat,“ uvedl prezident UVDL Pavel Dvořáček. Podle něho by toto opatření navíc mohlo vést k aktivizaci černého trhu. Pavel Dvořáček připomněl, že růst spotřební daně byl jedním z faktorů, který se podepsal na vzniku tzv. metanolové aféry s více než 50 obětmi na životech. „Výběr daně díky potlačení černého trhu v posledních letech roste, aniž se zvyšuje sazba. V roce 2018 byl dosažen nejlepší výsledek v historii. Pokud zvýšíme sazby, pak paradoxně růst inkasa zbrzdíme nebo zcela zastavíme,“ dodal Pavel Dvořáček. Celková spotřeba lihovin za posledních 25 let (od roku 1989) přitom poklesla o zhruba 8 %, zatímco veškerý nárůst spotřeby alkoholu „šel“ za pivem a vínem.
Historie také ukazuje, že zdražení lihovin povede ke zvýšení přeshraničního dovozu lihovin z Polska a Slovenska. Podpoříme tedy výběr SD u našich sousedů. Tak se to stalo již v minulosti, a nejen v České republice. Extrémním případem je Estonsko, které zvýšilo razantně SD v roce 2017 a následně její výběr podstatně poklesl – všichni nakupovali v sousedním Lotyšsku. Aktuálně naopak Estonsko zvažuje spotřební daň snížit. Podobně ale zvýšením SD „pomohla“ Belgie nákupům ve Francii.
UVDL upozorňuje také na dlouhodobou daňovou diskriminaci lihovin ve srovnání s pivem a vínem. Lihoviny se podílejí na výběru SD cca 61 %, zatímco na pivo připadá cca 36 % a šumivé víno jen cca 3 % (u tichého vína není daň uplatňována vůbec). Přitom ale pivo se na spotřebě alkoholu podílí 49 % a lihoviny 29 % a víno 22 %. „Zatížení lihovin spotřební daní je 3,5 krát vyšší než u piva. To je v rámci EU naprosto nezvyklá situace. Pokud tedy chce stát omezovat dostupnost alkoholu, měl by tak činit u všech jeho kategorií, nikoliv jen u lihovin,“ dodává ředitel UVDL Vladimír Darebník. Účinky alkoholu na lidský organismus jsou totiž závislé hlavně na zkonzumovaném objemu, nikoli na tom, zda jde o lihoviny, pivo či víno.
Bohužel není ani zajištěno, že by případný (a nepravděpodobný) vyšší výnos ze spotřební daně byl využit na financování preventivních programů například pro boj s alkoholem za volantem nebo pití mladistvých. „Eventuální vyšší inkaso se stane příjmem státního rozpočtu bez dalšího konkrétního určení,“ uvedl Vladimír Darebník. UVDL přitom sama z příspěvků svých členů organizuje preventivní programy: například pijsrozumem.cz nebo pobavmeseoalkoholu.cz.
Jakékoli další zvýšení spotřebních daní na líh navíc přinese negativní důsledky nejen do vlastní výroby lihovin, ale i do souvisejících činností, pocítí jej zemědělci (pěstitelé cukrové řepy, ovocnáři), cukrovarníci, lihovarníci, sklářský průmysl i pohostinství. „Jednoduše shrnuto, zvýšení spotřební daně je v rozporu s programovým prohlášením vlády, rozpočtu nic nepřinese a spotřebu alkoholu nesníží. Naopak bude impulsem pro černý trh a poškodí všechny poctivé firmy v oboru,“ uzavírá Vladimír Darebník.
Zdroj: Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL)
Praha, 12. července 2019
