Secondhandový trh roste a pomáhá i maloobchodu

Prodat nepotřebné a nakoupit nové nebo použité. Takzvaný cirkulární maloobchod přitahuje stále více firem i zákazníků. Z druhé ruky, avšak jako novou, je možné nakupovat módu, repasovanou elektroniku nebo vybavení domácnosti. A v Česku také knihy na nejúspěšnějším projektu tohoto typu Knihobot.cz.

Zatímco vloni v září prodal Knihobot bez pár stovek 50 tisíc knížek z druhé ruky, letos už to bylo přes 98 tisíc titulů. Lidé si tak prodejem starších knížek za září přišli skoro na 8 milionů korun. A od začátku roku to je více než 50 milionů. Přes léto, kdy e-shopy obecně hlásily pokles zájmu zákazníků, měl Knihobot tržby jako o loňských Vánocích.

Neznamená to jen, že by stávající zákazníci na Knihobotu nakupovali více. Ze zhruba 225 tisíc zákazníků, kteří s ním mají zkušenost (je to mimochodem v přepočtu každý 30. produktivní člověk v Česku), jich více než 60 % přibylo jen od začátku letošního roku. A proměnil se i jejich profil. Zatímco Knihobot v minulých letech rostl především na mladších ročnících do 35 let z velkých měst, nyní narostla i skupina domácností ve středním věku z celého Česka.

A výrazně se liší i motivace. Zatímco v minulosti si lidé při nákupu v secondhandech všímali především ekologických dopadů svého chování, teď je považují za ekonomicky racionální. A pomalu končí doba, kdy „nově vyrobené“ muselo nutně znamenat kvalitnější.

„Postupně se nahlodává ta desítky let budovaná ‚fetišizace nových výrobků‘. Hromadit staré věci a kupovat nové přestává dávat smysl nejen mladší generaci, která už nad věcmi uvažuje výrazně jinak. Vidět je to i u úspěchu secondhandů ve světě – například finský prodejce repasovaných iphonů Swappie byl nejrychleji rostoucí evropskou firmou, úspěch slaví francouzský prodejce použitého elektra Blackmarket nebo americký ‚knihobot na oblečení‘ Thred-up,“ zmiňuje Dominik Gazdoš, šéf online secondhandu Knihobot.

Jako v knihkupectví

Do jisté míry za to může i nabídka, která je v případě secondhandu stále častěji postavená na málo využívaném nebo dokonce ještě originálním a nikdy nevybaleném zboží. Sami prodejci navíc dbají na to, aby se do nabídky nedostaly poničené nebo znehodnocené věci.

Například Knihobot má v současnosti každou osmou knihu v nabídce mladší pěti let a čtvrtinu titulů vydaných nejvíce před deseti lety. Jeho sekce „jako nová“, která nabízí tituly bez známek jakéhokoli běžného opotřebení, zahrnuje už celých 21 % z celkové 160tisícové nabídky.

A nejsme rozhodně jediní. Například u oděvních second-handů je běžný ještě výrazně větší poměr nikdy nenošených věcí, které se do secondhandové nabídky dostanou. Představa, že secondhandy nabízí jen zboží, které kvůli vadám nikdo nechce, tak mizí. Mladší generace už tuto asociaci nemá v podstatě vůbec,“ zmiňuje Dominik Gazdoš.

Konkurence pro maloobchod? Spíš podpora

Rostoucí poptávka po zboží z druhé ruky samozřejmě vytváří nové požadavky na koexistenci výrobců, prodejců nového zboží a právě secondhandů. Praxe naštěstí ukazuje, že obavy nejsou na místě. Paradoxně tomu pomáhá i zdražování, kvůli němuž výrobci ztrácí zákazníky, kteří nejsou s nárůstem cen schopni držet tempo.

A tady začíná fungovat druhá strana secondhandů – tedy jejich schopnost odkoupit od původního majitele zboží za adekvátní peníze a zajistit jeho prodej. Lidé, kteří zařadili cirkulaci svých nepotřebných věcí mezi běžné spotřebitelské návyky, mají totiž tendence za utržené peníze nakupovat nejen v secondhandu, ale i v běžných obchodech. Nákup dražšího, ale kvalitního zboží vnímají více jako investici, neboť mají zkušenost, že ho dovedou kdykoli v budoucnu prodat za rozumné peníze. To platí i o knihách, jejichž ceny teď také rostou.

To ostatně potvrzuje i zájem velkých knihkupectví o užší spolupráci s projekty, jako je právě Knihobot. Ten ji nakonec navázal s Levnými knihami – zákazníci tak mají možnost využívat jejich prodejny jako místo, kde je možné nechat již nechtěné knížky k prodeji přes Knihobot.

„Spolupráce s Knihobotem přinesla Levným knihám celou řadu nových zákazníků. Model je výhodný pro oba partnery a ve výsledku potvrzuje, že myšlenka spolupracujícího knihkupectví a second-handu je správná,“ uvádí Lukáš Gilánik, generální ředitel Levných knih.

Až 10 % z celého maloobchodu

Přestože ani Dominik Gazdoš nedokáže říct, kde leží limity české re-commerce – tedy online obchodování se secondhandovým zbožím – zkušenosti ze světa říkají, že v mnoha segmentech secondhand hravě dosáhne na 10 % z celkového objemu prodejů v dané kategorii. V případě módy to může být dokonce více. Extrémy jsou pak vidět u výrazně dražších položek – třeba ojetých vozů se v Česku prodá dokonce třikrát více než těch nových.

Je pravděpodobné, že secondhandová budoucnost tedy čeká i Česko. A bariéry rozvoje zcela nového odvětví – cirkulárního maloobchodu – které má už dnes potenciál v řádech desítek miliard korun, neleží na straně zákazníků. Dnes je brzdí spíše přístup státu, finančních institucí a nepřipravenost trhu.

„Zbytečnou komplikací je třeba DPH na použité zboží. Státu nepřináší skoro nic a firmám jen administrativu navíc. Problém je také financování – banky prodejcům použitého zboží neposkytují půjčky, takže je nutné hledat investory,“ vypočítává překážky Dominik Gazdoš. „Je třeba také zapracovat na zpětné logistice, abychom dostali zboží bez problémů od původních majitelů k novým. A přesvědčit některé zavedené firmy ke spolupráci. Použité zboží vám dnes totiž nezobrazují například české srovnávače, které jsou pro jeho prodej klíčové.“

 

Zdroj: FYI Prague

Praha, 15. října 2022