Podle aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA) by česká ekonomika v roce 2016 měla růst dlouhodobě udržitelným tempem kolem 2,5 %.

Ekonomický růst bude ovlivňovat zejména spotřebitelská poptávka, podpořena silným trhem práce a slabou inflací. Nezaměstnanost by v průměru měla klesnout pod 6 %, růst průměrné nominální mzdy zrychlí na 4 %. Inflace v letošním roce nepřekročí v průměru 1 %.

Rok 2015 byl ve znamení stále se zlepšujících odhadů celoročního růstu, který se – prakticky v souladu s naší listopadovou prognózou – pravděpodobně pohyboval kolem 4,5 %. V závěru roku překvapila nad očekávání nízká inflace, kdy spotřebitelské ceny v prosinci stouply o pouhých 0,1 %. Průměrná inflace dosáhla jen 0,3 %, což byl nejnižší výsledek od roku 2003.

„Prognóza se odvíjí od očekávání růstu v eurozóně mezi 1,5 až 2 % v tomto i příštím roce, což dává dobrý základ pro domácí export a potažmo i domácí poptávku. Česká ekonomika by v tomto období měla růst sice volnějším, ale dlouhodobě udržitelným tempem kolem 2,5 %, s vyváženou rolí všech hlavních poptávkových složek,“ říká Eva Zamrazilová, hlavní ekonomika České bankovní asociace.

Rok 2016: Spotřebitelská poptávka neoslabí

V roce 2016 bude hlavním faktorem růstu spotřebitelská poptávka, která udrží loňskou dynamiku kolem 3 %. Poptávka domácností bude podpořena silným trhem práce a slabou inflací. Nezaměstnanost by v průměru měla klesnout pod 6 %. Růst průměrné nominální mzdy se zrychlí na 4 %. „Rostoucí mzdy a snižující se nezaměstnanost budou nadále podporovat chuť domácností utrácet. Navíc růst spotřebitelských cen zůstane utlumený a reálná kupní síla domácností si polepší nejvíc od roku 2007,“ uvádí Viktor Zeisel, makroekonomický analytik Komerční banky.

Snížený výhled inflace pro rok 2016 vychází z aktuální situace na trhu s ropou. Převis nabídky nad poptávkou se nevyrovná, a proto citelnější růst cen ropy nelze v blízké budoucnosti očekávat. Inflace tak velmi pravděpodobně zůstane po celý rok pod inflačním cílem a růst cen v průměru nepřekročí 1 %. Pravděpodobnost ukončení intervenčního režimu v průběhu roku 2016 je tudíž nízká. „Exportéři si budou ještě jeden rok užívat výhod kurzového závazku a nízkých cen komodit. Zahraniční poptávka by měla vykázat mírný, ale stabilní nárůst,“ vysvětluje Viktor Zeisel.

Hlavním faktorem oslabení letošního růstu jsou investice, které v roce 2015 posílily v důsledku kombinace unikátních a jednorázových impulzů, mimo jiné spojených i s dočerpáváním EU fondů.

Rok 2017: Podobný výhled, ale vyšší rizika

„Konsensuální prognóza na rok 2017 počítá se stabilním růstem HDP na úrovni potenciálu, taženým rovnoměrně všemi složkami poptávky,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Celkový růst mírně posílí na 2,7 %, investiční poptávka udrží 3% tempo růstu, růst spotřebitelské poptávky se 3 % těsně přiblíží. Její mírné oslabení vzhledem k letošnímu roku lze očekávat díky oživení inflace. „Výhled je ale postaven na řadě předpokladů zatížených určitým rizikem, takže dohromady hodnotíme riziko odchylky od prognózy jako podstatné,“ dodává Pavel Sobíšek.

Predikovaný nárůst inflace až na 2,3 % v závěru příštího roku je převážně dílem vyprchání efektu levné ropy, proinflační vliv lze očekávat i od růstu mezd. V průměru se inflace bude pohybovat těsně nad 2 %. Centrální banka tak splní svůj inflační cíl a pravděpodobně dojde i k prvnímu zvýšení úrokových sazeb po deseti letech.

 

Zdroj: Česká bankovní asociace  

Praha, 29. ledna 2016