PET lahve pivních značek Braník a Staropramen obsahují od června 30% podíl plastového recyklátu. Pivovary Staropramen se tak řadí k nápojářským společnostem, které složku zvanou rPET ve svých plastových obalech využívají. Společnost tím u svých klíčových značek nejen splnila, ale dokonce přesáhla cíl Evropské unie pro rok 2025, který stanovuje podíl rPET v lahvích na 25 %.

Významná většina piva v České republice, přibližně 80 %, se prodává ve vratných obalech – sudech a vratných lahvích.  „Na jednocestné obaly připadá zbývajících 20 % objemu prodaného piva a naše pivovary v tomto směru kopírují situaci na trhu,“ uvádí manažer značky Braník Petr Klíma s tím, že rozdělení obalů v rámci jednotlivých značek se liší. Výzvy volající po snížení dopadu plastových obalů na životní prostředí se však dotýkají také pivovarnictví.

Plní evropské požadavky, ač povinnost zatím neexistuje

Ačkoli jsou jednocestné obaly, tedy i PET lahve, v tomto odvětví v menšině, existují příležitosti, při nichž mají konzumenti o pivo v plastovém balení zájem. „Oceňují především větší objem a nižší hmotnost obalu. Proto nemáme v plánu konzumentům pivo v PET lahvích odepřít. Neustále však hledáme nová řešení v souladu s dlouhodobě udržitelným přístupem k podnikání a využití složky recyklovaného granulátu je důležitým krokem k naplnění našich cílů,“ vysvětluje za značku Braník Petr Klíma s tím, že se Pivovary Staropramen tímto krokem řadí k dalším významným výrobcům nápojů, kteří rPET ve svých obalech používají. Poměr rPET v plastových obalech značek Braník a Staropramen navíc splňuje kritéria obsažená v evropské směrnici, která by stanovovala podíl granulátu od roku 2030 právě na 30 %. „U značky Braník tuto novinku dokonce uvádíme přímo na etiketě,“ doplňuje Klíma.

Vyšší náklady a nedostatek materiálu

Celý projekt od úvodní myšlenky až k uvedení lahve trval 1 rok a ovlivňovalo jej mnoho zásadních faktorů. „Klíčová byla fáze, kdy probíhaly senzorické testy. Ty ukázaly, že pivo bylo při porovnání parametrů, jako jsou například kvalita, chuť či barva, naprosto srovnatelné s chutí piva v nerecyklované PET lahvi,“ vysvětluje Miroslav Picek, manažer nákupu v Pivovarech Staropramen. Recyklovaný materiál je navíc až o 25 % dražší než původní, tzv. virgin materiál, tedy nerecyklovaný plast. Dalším omezením je nedostatek materiálu na trhu, jelikož se v Česku hodně využívá při výrobě textilu a dílů pro automobilový průmysl. Momentálně tak v Evropě chybí asi 60 % výrobní kapacity na výrobu rPET pro potravinářské účely. „Zmíněná plastová strategie EU určující cíle pro podíl rPET v letech 2025 resp. 2030 je jedna věc, ale bude především nutné podpořit budování výrobních kapacit. Nelze pouze stanovit nařízení, je třeba nalézt i zdroje a umožnit výrobcům nákup potřebné suroviny,“ dodává Picek.

Naplnění obalové strategie

Používání složky rPET v plastových obalech je vedle lokální Strategie trvalé udržitelnosti společnosti Pivovary Staropramen také součástí implementace tzv. obalové strategie skupiny Molson Coors Beverage Company, do níž Pivovary Staropramen patří. „Jedním ze tří hlavních cílů je akcelerace využití recyklovatelných materiálů, kdy budou veškeré plastové obaly určené pro spotřebitele obsahovat nejméně 30 % recyklované složky. V rámci skupiny střední a východní Evropy patříme v přístupu ke strategii udržitelnosti k nejaktivnějším a v užívání rPET jsme dokonce první,“ uzavírá Miroslav Picek.

 

Zdroj: Dark Side a.s.

Praha, 9. července 2020