Propad počtu malých obchodů dále pokračuje. Obětí současné ekonomické situace a tlaku nadnárodních řetězců jsou hlavně nezávislé prodejny. Těch v minulém roce ubylo 137, za poslední 4 roky jich zmizelo téměř čtyři sta. Naproti tomu počet obchodů sdružených v sítích jako je COOP, Eso Market nebo Bala se nijak zásadně nemění.
V minulých letech se trend zavírání malých obchodů s potravinami zpomaloval a v roce 2021 se dokonce zcela zastavil. Nová fáze zavírání těchto obchodů však začala v roce 2022 a pokračovala i loni. Negativní trend v počtu obchodů ukazují nejnovějších data výzkumné agentury NIQ. Celkový počet prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou do 400 metrů je nyní 11 701. V roce 2017 jich přitom bylo 13 758.
„Trend zavírání menších prodejen s prodejní plochou pod 400 m² je skutečně „tažen“ poklesem počtu prodejen, které nejsou součástí žádné sítě potravin. Tento trend je téměř stejný i v okolních zemích, jako je například Slovensko. Většina prodejen se zavírá hlavně v těch nejmenších obcích s počtem do 2000 obyvatel,“ komentuje čísla Pavol Zajac, retail service director společnosti NIQ.
Podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) lze očekávat, že propad počtu nezávislých obchodů bude pokračovat i v budoucnu. „Důvody proč se malé, nezávislé prodejny zavírají jsou celkem jasné. Na jednu stranu je to vlivem rostoucí konkurence nadnárodních řetězců a na stranu druhou tyto prodejny nejsou schopny nakupovat levně od dodavatelů,“ vysvětluje Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Podle Pavla Březiny český obchod přežije jen v podobě sítí, které jsou schopny společných nákupů a logistiky a malé prodejny umí vybavovat moderními technologiemi či v nich nabízet další služby.
„Cestou je například napojování obchodů na e-shopy, což jim rozšiřuje nabídku, nebo využívání technologie automatizovaného prodeje, která šetří personální náklady a zvyšuje komfort zákazníků. Malé obchody musí zjednodušeně řečeno sami hledat cesty, jak uspět,“ vysvětluje Pavel Březina.
Další ubývání malých obchodů je špatnou zprávou hlavně pro obyvatele na venkově. Právě tam obchody mizí nejčastěji a místní obyvatelé pak musí kvůli každému nákupu cestovat do měst. „Existence obchodu v menších obcích má zásadní význam pro kvalitu života místních obyvatel. Nejenom, že si zde mohou lidé nakoupit, ale poté, co zmizely hospody a zavírají se pošty, jsou obchody i jediným sociálním centrem. Stát, kraje i obce si to uvědomují a obchody v regionech podporují. Klíčový je například program MPO Obchůdek 2021+, který rozděluje na dotacích pro malé prodejny každoročně kolem 50 miliónů korun. Další milióny přicházejí z krajů. Obce pak například poskytují obchodníkům prostory zdarma,“ vysvětluje Pavel Březina. Podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu bylo programem Obchůdek 2021+ v rámci první výzvy podpořeno 428 prodejen, loni číslo vystoupalo na 599. Program Obchůdek 2021+ je určen na pomoc obchodům v obcích do 1000 obyvatel, kde působí jen jeden obchod. Jednotlivé prodejny mohou získat maximálně 130 000 korun na podporu svého provozu.
Do budoucna by podle Pavla Březiny bylo nejefektivnější najít takové formy podpory malých obchodů v regionech, které splní více cílů. Jako příklad uvádí podporu stavby solárních elektráren. „Taková podpora by pomohla obchodníkovi, který má díky využívání chladící a další techniky značnou spotřebu a zároveň i přírodě. Elektrárny na střechách obchodů by přitom nezatěžovaly síť, protože elektrická energie by se prakticky bezezbytku spotřebovávala na místě,“ uzavírá Pavel Březina.
Zdroj: Direction PR, s.r.o.
Praha, 23. května 2024
