Podle studie, kterou vypracovaly mezinárodní síť poradenských firem EY a společnost MasterCard, přichází stát kvůli šedé ekonomice ročně o více než 109 miliard korun. Studie byla prezentována na setkání se Svazem průmyslu a dopravy a zabývala se tématem šedé ekonomiky v České republice. Podle posledních dostupných výpočtů činila odhadovaná výše šedé ekonomiky 11,3 % HDP.

Trend klesajícího podílu šedé ekonomiky k HDP země byl zastaven světovou finanční krizí v roce 2008. Zatímco mezi lety 2004 a 2008 došlo se snížení šedé ekonomiky o téměř 3 procentní body, v roce 2009 se tento trend obrátil a do roku 2010 vzrostla šedá ekonomika o 1 procentní bod.

Převážnou část šedé ekonomiky tvoří tzv. pasivní složka (zhruba 90 %), jejíhož výrazného snížení lze docílit například podporou elektronických plateb, které na rozdíl od transakcí v hotovosti znemožňují provádění neregistrovaných transakcí. Na celkové pasivní šedé ekonomice má z hlediska sektorového rozdělení dominantní podíl odvětví potravin, nápojů a tabáku (39,6 %). Dále následuje sektor HORECA (restaurace, kavárny, bary a další gastronomická zařízení) s 12,5% podílem. Třetím v pořadí je automobilový a motocyklový průmysl, zejména ve spojitosti s opravnami a servisními službami (8,6 %). Na druhém konci žebříčku lze zmínit např. veřejnou hromadnou dopravu (3,3 %), ubytovací zařízení (3,6 %) či sektor s oblečením a obuví (3,9 %).

Vysoká úroveň šedé ekonomiky má vážné ekonomické a sociální dopady na celou společnost. Mezi negativní důsledky patří např. nižší množství a kvalita veřejných statků, což se projevuje nedostatkem peněz v jednotlivých sektorech (zdravotnictví, školství), narušení hospodářské soutěže na trhu či degradace a podfinancování ekonomických a sociálních institucí. Prostřednictvím těchto kanálů se zpomaluje i celkový hospodářský růst země.

Studie navrhuje několik možných řešení této problematiky. Mezi stěžejní návrhy patří:

• elektronické vyplácení mezd na bankovní účet nebo alternativně předplacenou kartou – zvýšení vládních příjmů o 1,4 miliardy Kč

• elektronické vyplácení vládních transferů, důchodů a sociálních dávek – zvýšení vládních příjmů o 5,1 miliardy Kč

• pobídky pro obchodníky – zvýšení vládních příjmů o 5,6 miliardy Kč

• pobídky pro spotřebitele – zvýšení vládních příjmů o 26 miliard Kč

• fiskální pokladny – zvýšení vládních příjmů o 5,7 miliardy Kč

• zavedení limitu na hotovostní platby

 „MasterCard se intenzivně věnuje tématu šedé ekonomiky a snaží se proaktivně spolupracovat s vládami jednotlivých států v regionu,“ říká Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko, a dodává: „V České republice společnost MasterCard vítá iniciativu registrace transakcí a je zastáncem dalších opatření, např. aktivní podpory zavedení POS terminálů v maloobchodním sektoru tak, jak je tomu třeba v Itálii.“

„Problematika šedé ekonomiky je v současné době více než aktuální. Naše spolupráce s MasterCard měla za cíl vypracovat nezávislou odbornou analýzu, která se kromě evropských zemí zaměřuje detailně i na situaci v České republice,“ říká Marek Rozkrut, partner a hlavní ekonom EY v Polsku.

Společnost MasterCard podporuje i další řešení, jež mají spojitost s veřejným i soukromým sektorem. Mezi úspěšné projekty patří např. koncept Smart Cities, který přináší moderní dopravní řešení do mnoha českých a moravských měst.

 

Zdroj: MasterCard

Praha, 21. června 2016