Češi dali jasně najevo, že jim osud vyprodukovaného odpadu není lhostejný, a že třídit odpad je pro ně samozřejmostí. V roce 2018 se tak znovu protřídili k novému tuzemskému rekordu – co Čech, to průměrných 49 kilogramů vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. A k tomu ještě téměř 14 kilogramů kovů. Každý tak loni vytřídil o 3 kilogramy odpadu více než v roce 2017.

Již 73 % obyvatel ČR aktivně třídí své odpady. Cesta k barevným kontejnerům s odpadem se pro ně stává naprostou samozřejmostí. Loni tak do nich vytřídil každý z nás v průměru 21,3 kg papíru, 14,1 kg plastů, 13,2 kg skla a bezmála půl kilogramu nápojových kartonů. S připočtením kovů pak každý obyvatel ČR vytřídil za loňský rok v průměru 62,9 kilogramu odpadů.

„Rostoucí trend v množství vytříděných odpadů nás velmi těší. Dokazuje, že Češi cítí svoji zodpovědnost za stav životního prostředí a stále více přemýšlejí i o tom, jak mu mohou pomoci a jak správně naložit s vyprodukovanými odpady. Tato změna v jejich chování však není samozřejmá a je výsledkem mnoha dlouhodobých činností včetně navyšování počtu barevných kontejnerů či vzdělávání a propagace třídění, které realizujeme,“ zhodnotil aktuální situaci generální ředitel společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel.

Prostřednictvím sběrných systémů v obcích a městech po celé ČR se tak loni podařilo vytřídit přes 665 tisíc tun odpadů. Díky spolupráci 6 131 obcí a 21 052 firem zapojených v systému EKO-KOM je třídění odpadů v České republice stále komfortnější. Možnost třídit odpad má dnes už prakticky každý. „Barevné kontejnery i menší nádoby na třídění odpadů jsou už téměř na každém rohu. Napříč ČR je jich díky intenzivní spolupráci s obcemi rozmístěno již více než 413 tisíc a průměrná docházková vzdálenost k nim se zkrátila na 91 metrů,“ řekl Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komunikace a marketingu EKO-KOM.

Kvalita sběrné sítě je na vysoké úrovni i ve srovnání s ostatními zeměmi EU – jedno sběrné hnízdo slouží v ČR 124 lidem, což je v evropském srovnání jeden z nejdostupnějších systémů třídění. Nádobový sběr bývá zejména v menších obcích ČR doplněn ještě o sběr pytlový a odpady lze také třídit prostřednictvím sběrných dvorů a výkupen druhotných surovin.  Tato kombinace činí třídění odpadů pro občany pohodlné a dostupné.

Všechny takto vytříděné odpady se dále dotřiďují na třídicích linkách, kde se rozhoduje o tom, jakým způsobem a jaké množství vytříděných odpadů bude dále využito – pro výrobu nových produktů nebo energeticky. Tím vším jednak zamezujeme rozšiřování skládek, a také pomáháme snížit zátěž životního prostřední – tříděním a recyklací odpadů například zachráníme ročně přes 2,2 milionu vzrostlých stromů, to je zhruba 29 km² přírody.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2018

Vytřídit odpad do barevných kontejnerů se stalo pro většinu obyvatel ČR takřka rutinní záležitostí. Pravidelně své odpady třídí 73 % Čechů, kteří při průzkumech veřejného mínění odpovídají, že je to jedna z možností, jak mohou osobně přispět k ochraně přírody. A každoročně se v této disciplíně zlepšují. Díky husté síti barevných kontejnerů, umístěných v ulicích měst a obcí po celé ČR, mají pro třídění velmi dobré podmínky.

Česká republika se může pochlubit jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se aktivně podílejí obalový průmysl, obce sdružené v systému EKO-KOM a také odpadářský sektor. Češi tak mají k dispozici více než 413 000 veřejně dostupných barevných kontejnerů včetně menších nádob pro třídění odpadů u svých domů. Průměrná docházková vzdálenost k nim se tak loni znovu zkrátila – s vytříděným odpadem musíme k nejbližším barevným kontejnerům ujít v průměru pouhých 91 metrů.

Jedno sběrné místo  tak připadá na 124 obyvatel. To je v rámci Evropy velmi dobrý výsledek, který nám mohou leckteří jiní Evropané závidět. Pro tříděný sběr je také využívána hustá síť sběrných dvorů a výkupen druhotných surovin.   Doplňkově využívají některé obce ČR pytlový sběr. To vše dělá třídění odpadů v naší zemi velmi komfortní, stále jsou však lokality, kde je potřeba podmínky pro třídění odpadů ještě vylepšit.

Nárůst počtu nádob na tříděný odpad v Čr

Průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům se zkracuje

Z celkových více než 1,1 milionu tun jednocestných obalů uvedených v roce 2018 na tuzemský trh klienty systému EKO-KOM jich bylo 71 % vytříděno, předáno k dotřídění, následné recyklaci a dalšímu využití. S novým balíčkem cirkulární ekonomiky EU bude sílit tlak na zvyšování míry recyklace veškerých komunálních odpadů.

Na vytříděné odpady je nutné nahlížet jako na nerostné suroviny. Podobně jako třeba vytěžená železná ruda musí i odpady projít procesem úpravy, než se z nich stane surovina využitelná ve výrobě. Tříděný odpad v barevných kontejnerech je tedy teprve surovinu pro další úpravu formou dotřídění, která probíhá na třídících linkách. Zde se rozhoduje na základě požadavků zpracovatelů, jaké materiály a jaké druhy odpadu budou dotříděny.

Z nich vznikají druhotné suroviny pro recyklační průmysl a při dotřídění zároveň složky odpadu, které nejsou pro materiálové využití vhodné. Obecně jsou velmi obtížně recyklovatelné např. měkké kompozitní obaly skládající se z více druhů od sebe neoddělitelných materiálů. U plastových lahví mohou být problematické tzv. shrink sleeves. Problematické jsou i materiály obsahující různá aditiva či velký podíl barviv a laminované materiály.

Nejvyšší míry recyklace bylo již tradičně dosaženo u papíru – z každých 10 vyrobených tun papírových obalů bylo loni 8 a půl tuny recyklováno na nový papír nebo dále využito. U skla byla dosažena 77% míra recyklace, u plastových obalů 67%, u kovů 60% a u nápojových kartonů to bylo 24 %.

Recyklace odpadů z obalů v systému EKO-KOM v roce 2018

Struktura nákladů systému třídění

Třídění a recyklaci obalů hradí výrobci baleného zboží prostřednictvím systému EKO-KOM. Absolutní většinu, přesněji 86 %, celkových ročních nákladů Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., tvořily v roce 2018 náklady na zajištění dostatečné dostupnosti a obsluhy barevných kontejnerů, dotřídění vyseparovaných využitelných obalových odpadů a zajištění jejich využití a recyklace. 67 % z celkových nákladů představovaly přímé platby obcím za provoz sběrné sítě a zajištění zpětného odběru obalových odpadů, včetně jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a následnému zpracování.

Náklady na třídičky, tedy na samotné dotřídění a úpravu vytříděného odpadu z barevných kontejnerů na zpracovatelné druhotné suroviny, činily dalších 9 %. V případě některých obtížně využitelných odpadů, jako jsou například směsné plasty, musela společnost EKO-KOM finančně podpořit i samotnou recyklaci – na tento účel bylo loni vynaloženo 6 % ročních nákladů. Zhruba 4 % byla použita na tvorbu rezervy určené k dorovnávání kolísání cen na trhu druhotných surovin.

Další podstatnou činností plynoucí z udělené autorizace, je zajištění povinné osvěty a vzdělávání žáků a spotřebitelů, a další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů, které EKO-KOM dlouhodobě zajišťuje. V roce 2018 činily tyto investice 4 % celkových nákladů systému.

Důležitou úlohou autorizované obalové společnosti, danou autorizací, je zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly a pravidelných auditů. Tyto aktivity loni tvořily 6 % celkových nákladů společnosti. Povinné odvody státu vymezené zákonem tvořily 2 % nákladů a zbylá 2 % pak činily vlastní náklady na administrativu společnosti.

Struktura nákladů AOS EKO-KOM v roce 2018

 

 

Zdroj: EKO-KOM

Praha, 9. května 2019