Češi vyhazují potraviny v hodnotě tisíců korun ročně. Nejčastěji plýtvá nejmladší generace ve věku 18-26 let, více než polovina z nich přiznává, že jídlo vyhazuje alespoň jednou týdně. Výrazně nižší je tento podíl u starších generací. Z finančního hlediska nejvíce plýtvají lidé mezi 36. a 44. rokem, kteří takto přijdou v průměru o více než 6 000 korun ročně. Průměrně Češi vyhodí jídlo za 4 636 Kč ročně na osobu. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Ipsos a platformy Nesnězeno mezi tisícovkou českých respondentů.

Čím starší generace, tím méně často potraviny končí v odpadkovém koši. Zatímco zástupci nejmladší generace (18–26 let) mají alespoň týdenní zkušenost s plýtváním jídlem ve více než 52 % případů, u lidí ve věku 54–65 let je to jen 16 %. Rozdíl se ukazuje i u denního plýtvání. Každý den vyhazují jídlo téměř 2 % nejmladších respondentů, u nejstarších respondentů (54–65 let) je to méně než 1 %.

Nejvíce peněz přitom zbytečně vynakládají lidé ve věku 36–44 let, za nevyužité potraviny měsíčně plýtvají v průměru přes 500 korun, což znamená ročně více než 6 000 Kč. Tato věková skupina tak paradoxně patří mezi nejvíce plýtvající, i když frekvence vyhazování je u nich nižší než u mladších respondentů. „Zatímco mladí lidé plýtvají častěji, u lidí ve věku kolem čtyřicítky vidíme, že ačkoliv vyhazují jídlo méně často, dopady jsou finančně výraznější. Je to věková skupina, která si zkrátka může dovolit utrácet více, a také častěji žije v domácnosti, která má více členů, takže může vyprodukovat i větší množství nespotřebovaných potravin,“ komentuje Jakub Henni, zakladatel a CEO platformy Nesnězeno.

České domácnosti podle průzkumu měsíčně utratí za jídlo průměrně 8 236 Kč. Důvody, proč jídlo končí v odpadkovém koši, jsou podle průzkumu často prosté. Nejčastěji lidé uvádějí, že se potraviny zkazí (62 %) nebo projdou datem spotřeby (33 %). Více než čtvrtina lidí (26 %) přiznává, že jednoduše nakoupili víc, než byli schopni spotřebovat. Dalších 16 % uvádí, že se jednalo o potraviny, které jim nechutnaly, a proto je vyhodili. Mezi další časté důvody patří nedostatek plánování vaření (9 %) a neznalost, jak efektivně využít zbytky (6 %). Tyto návyky vedou k situacím, kdy se jídlo zbytečně vyhodí i přesto, že bylo stále použitelné.

Češi možná přiznávají jen část reality

„I když je plýtvání stále doménou všech věkových skupin, varovný vykřičník visí hlavně nad mladšími generacemi, což potvrdily i další studie. Časté vyhazování potravin u nejmladší generace vidíme jako důsledek studentského života, single domácností nebo nedostatků zkušeností s plánováním a chodem domácnosti,” uvádí Jakub Henni z Nesnězeno. „Zároveň si uvědomujeme, že reálná míra plýtvání může být ještě vyšší. Lidé často nechtějí nebo nedokážou své chování plně reflektovat, což potvrzuje i výzkum Mendelovy univerzity, který ukázal, že studenti vyhazují až o 43 % více jídla, než si sami myslí. To jen podtrhuje, jak důležité je o tématu mluvit a nabídnout lidem konkrétní nástroje a motivaci, jak se plýtvání vyhnout,“ dodává.

Podle Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR v Česku ročně končí v odpadu až 420 000 tun potravin, což odpovídá přibližně 38 kg na osobu. V celé Evropské unii se ročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin.

O průzkumu

Průzkum realizovala agentura Ipsos ve spolupráci s platformou Nesnězeno v květnu 2025. Dotazování proběhlo online na vzorku 1 100 respondentů, reprezentujících českou populaci ve věku 18 až 65 let. Cílem šetření bylo zmapovat chování českých domácností v oblasti plýtvání potravinami – od frekvence vyhazování přes finanční dopady až po důvody, proč jídlo končí v odpadkovém koši.

 

Zdroj: FYI Prague

Praha, 15. června 2025