Personálně poradenská společnost Hays ve spolupráci s Oxford Economics) každoročně zveřejňuje zprávu Global Skills Index (Index globálních dovedností), která analyzuje situaci na pracovním trhu a její vztah k vývoji mezd a trendy, které podmiňují vývoj zaměstnanosti a vývoj mezd. V různých segmentech i profesích.

Podle aktuálních údajů za poslední tři roky došlo k rozsáhlému poklesu míry globální nezaměstnanosti, mzdová inflace však tento trend nenásleduje. Naopak, na mezinárodních trzích došlo k neobvyklému jevu stagnace mezd.

Letošní index s názvem „Dilema globálních dovedností: Jak může nabídka udržet krok s poptávkou?“ – zkoumá 34 profesních trhů práce, makro trendy, výzvy a příležitosti, kterým čelí světová pracovní síla. Hodnocení rizik je vyjádřeno škálou od 1 do 10, kdy nízké skóre znamená nižší riziko v daném indikátoru a vysoké skóre pak zvýšený tlak a potenciální hrozbu do budoucna. Zpráva se zaměřuje na stagnaci mezd a strukturální změny na trhu práce, které jsou základem nesouladu nabídky a poptávky, především na související témata technologických změn a automatizace.

Studie Global Skill Index stanovuje skóre tzv. talentové neshody na trhu práce v jednotlivých zemích, což znamená, v jaké míře se požadavky zaměstnavatelů na dovednosti a schopnosti pracovní síly liší od reálné situace kandidátů na trhu Podle letošní zprávy se rozdíl mezi dovednostmi, které se na pracovním trhu nachází a těmi, které zaměstnavatelé požadují, nadále zvětšuje, skóre talentové neshody se v tomto roce zhoršilo v 16 z 34 hodnocených zemí. To se týká i České republiky, která je v nejnižší míře nezaměstnanosti na špičce zemí EU.

Na druhé straně lze podle výsledků studie globálně pozorovat výrazně zpomalený růst mezd na kvalifikovaných rolích v porovnání s růstem mezd na pozicích nevyžadující speciální kvalifikaci.

„Zatímco klesající míra nezaměstnanosti je z globálního pohledu pozitivním trendem, je velmi překvapivé, k jak prudkému zpomalení růstu mezd ve světových ekonomikách došlo. Tradiční mechanismy, kde vysoká zaměstnanost úzce souvisí s rostoucí mzdou, už nyní nefungují,“ komentuje Ladislav Kučera, ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Rumunsko.

Zpráva uvádí 3 hlavní důvody globální stagnace mezd:

Nízká konkurenceschopnost pracovních trhů

Vyšší koncentrace zaměstnavatelů v určitých místech, konkrétně v ČR ve velkých městech, a nedostatek alternativních příležitostí jsou jedním z důvodů zpomalení růstu mezd. Vysoké náklady na bydlení, rodinné povinnosti, specifika některých pozic či náklady spojené s hledáním nového pracovního místa snižují mobilitu zaměstnanců, kteří nejsou nakloněni relokaci.

Vzestup outsourcingu

Tam, kde dříve velká společnost zaměstnávala přímo například IT podporu, zákaznický servis nebo zajišťovala stravovací služby zaměstnancům a účetní i finanční služby, nyní upřednostňuje outsourcing těchto úkonů – nechává si je zprostředkovat externím dodavatelem. Společnosti tak těží z konkurenčního boje těchto firem, které soupeří o zákazníka prostřednictvím nejnižší nabízené ceny.

Automatizace a globalizace

Díky technologickému pokroku se stávají rutinní úkony, a nyní častěji také úkony více specializované, stále náchylnějšími k automatizaci. Tyto doplňkové síly zvyšují motivaci podniků k náhradě kapitálu za práci, uvolňování pracovních míst v krátkodobém horizontu a posunu vyjednávací síly ve prospěch zaměstnavatele. To vytváří tlak na snižování mezd. Dle nedávno provedeného průzkumu jeden robot navíc na 1 000 pracovníků snižuje mzdy o 0,25 až 5%.

Zpráva konstatuje, že počet robotů instalovaných v mnoha zemích ve srovnání s vedoucím Singapurem naznačuje, že v nadcházejících letech bude pravděpodobně tlak na nižší růst mezd nadále pokračovat.

Globalizace a automatizace zůstávají klíčovými strukturálními faktory, které vedou k celosvětové stagnaci mezd. Celoživotní vzdělávání  a rekvalifikační programy by tedy měly být v popředí zájmu vlád i společností, které budou tímto trendem ohroženy nejvíce.

Další zjištění, které společnost Hays ve zprávě k situaci trhu práce uvádí, jsou data ze studie Mezinárodního měnového fondu, která uvádí, že ženy častěji pracují v odvětvích, kde převažují rutinní úkony nad kreativní činností než muži. Vzhledem k tomu, že existují a vznikají další technologické možnosti automatizace těchto úkonů, jsou ženy k dopadům automatizace na počet pracovních míst náchylnější, takže do budoucna vysoký stupeň rizika má 11% pracovních míst obsazených ženami, oproti 9% míst, kde pracují muži.

Automatizace a robotizace: Počet robotů připadajících na 10 000 zaměstnanců – mezinárodní srovnání

Srovnání kritérií, která ovluivňují odměńování v ČR a sousedních zemích

Zdroj: Hays

Česká republika: rizika a výzvy

Největším problémem České republiky zůstává dle zprávy nadále flexibilita vzdělávacího systému. Skóre 7,7 je jedno z nejvyšších ze všech 34 hodnocených zemí a naznačuje, že studijní obory absolventů českých vysokých škol neodpovídají profesnímu zaměření volných pracovních míst u nás. Česká republika tedy není schopna obsadit pracovní pozice pracovní silou s odpovídající kvalifikací, což může být hrozbou i do budoucna.

Problém stagnace mezd se dotkl i českého pracovního trhu. „Zpomalení růstu mezd na manažerských pozicích pozorujeme na českém trhu již druhým rokem. Tato stagnace tak způsobila snížení tlaku na mzdy ve specializovaných profesích na skóre 5,0 oproti 5,5 v roce 2018.“, popisuje výsledek zprávy Ladislav Kučera z Hays.

„Stejný trend zpomalení růstu či stagnace mezd se v letošním roce promítl i do řady kvalifikovaných sektorů, ať už v oblasti financí, IT nebo v technické oblasti obecně, což výrazně snížilo skóre tlaku na růst mezd v kvalifikovaných odvětvích (0,9 letos vs 1,9 v roce 2018),“ doplňuje Kučera.

Jaký je tedy závěr a doporučení letošní zprávy Global Skills Index (Index globálních dovedností)?

1. Investovat do vzdělávání, celoživotního vzdělávání a rekvalifikačních programů – to by měla být priorita vlád i společností.

Mnoho pozic již v současné době zaniká a objevují se nové profese. Odpovídající vzdělávací programy pomohou zajistit kvalifikovaný personál na tato nová místa. Společnosti mohou více spolupracovat se vzdělávacími organizacemi a zajistit si tak odpovídající talenty do budoucích let

2. Zaměstnavatelé by měli proaktivně nabízet a motivovat zaměstnance k využívání flexibilních úvazků a relokaci.

Flexibilní pracovní příležitosti mohou přilákat novou pracovní sílu a zapojit více lidí do pracovního procesu. Aktuální technologické možnosti nabízejí snadnější vytváření flexibilních příležitostí a usnadňují možnost práce ve vzdálenějších lokalitách.

3. Společnosti by se měly zaměřit na diverzitu ve všech aspektech

Vyřešení genderových rozdílů v rámci specifických profesí pomůže nejen snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, ale také pomůže zvýšit zaměstnavatelům nabídku pracovníků. Ať už se jedná o zapojení maminek po rodičovské dovolené nebo zavedení a podporu programů, které zapojí ženy více do profesí typicky zastávaných muži.

(ak)