České pivovary vyvezly loni do zahraničí 5,2 milionů hektolitrů piva, což je o 11,8 procent více než v roce 2017. Největší objem tvořil export do zemí EU, který meziročně posílil o 10 %, dynamikou růstu ho však převýšil vývoz do třetích zemí. V roce 2018 narostl export do mimounijních států o 20 % a lví podíl na tomto úspěchu nese aktivní proexportní politika státu. Na projekty podpory ekonomické diplomacie (PROPED) má Ministerstvo zemědělství ČR pro letošní rok nachystáno 17 milionů korun.

Jak vyplývá z údajů Ministerstva zemědělství, na planetě Zemi snad neexistuje místo, kam by nedolehl věhlas českého piva. Mezi oblastmi, do kterých se v roce 2018 podařilo vyvézt ve významnějším objemu naše pivo, nechyběla ani Antarktida. Ta navíc patří spolu s Angolou, Bahrajnem, Bermudami, Filipínami, Senegalem a Ekvádorem mezi sedmičku nových exportně zajímavých destinací.

„České pivo je jednou z našich nejvýznamnějších exportních komodit. Jeho zvučné jméno v zahraničí pomáhá exportu piva jako takového, ale i vývozu pivovarských technologií a surovin potřebných pro jeho výrobu. Těší mě, že naše proexportní aktivity pomáhají navazovat přímé kontakty, což je pro naše producenty ekonomicky mnohem zajímavější než prodeje přes nejrůznější prostředníky,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V letošním roce má jeho resort na proexportní aktivity vyčleněno 17 milionů korun. Z nich bude financovat jak B2B akce pomáhající rozvíjet podnikatelskou spolupráci, tak marketingové aktivity zaměřující se přímo na spotřebitele. V destinacích s největším potenciálem tak proběhnou i letos Dny českého piva, jejichž účelem je představit místním konzumentům českou pivní kulturu. Jejich organizaci zajišťují zemědělští diplomaté, které má ČR v současnosti v šesti zemích světa, nebo tzv. místní síly pro zemědělství. Jedná se o zástupce vybraných z řad místních občanů, kteří pomáhají českým firmám při pronikání na tamní trh.

„Export českého piva posiluje dlouhodobě, nejdynamičtěji v posledních sedmi letech, kdy vzrostl co do objemu o 62 %. To svědčí o jeho obrovské popularitě v zahraničí. Pivní kultura je v různých částech světa dramaticky odlišná, českému pivu se ale daří prosazovat a nacházet své pevné místo. Daří se navíc vyvážet pivo sudové a tankové, což pomáhá šířit ve světě českou pivní kulturu,“ uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Export piva do EU vyšší o deset procent, mimo EU dokonce o pětinu

Vývoz do zemí Evropské unie tvoří stabilně okolo 80 % celkového exportu českého piva. Největší zájem o naše pivo je tradičně na Slovensku a v Německu. „Skokanem desetiletí“ by se pak dalo nazvat Polsko, kam ještě v roce 2010 mířila pouhá 3 % evropského exportu českého piva, zatímco v loňském roce to bylo 12 %. Polsku tak připadá třetí pozice mezi importéry českého piva. V roce 2018 rostl pivní export také do Švédska a Maďarska, posun směrem dolů naopak zažil vývoz do Velké Británie.

„Export českého piva do zemí EU, zejména pak do sousedního Slovenska, Německa a Polska, pro nás zůstává nadále klíčový. Vítáme však trend stále silnější pronikání českého piva i na méně tradiční trhy mimo EU, jako jsou Jižní Korea, Vietnam či Srbsko. Potvrzuje to, že české pivo chutná skutečně všude,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

České pivo nachází nové trhy

Ve snaze rozšířit export českého piva mimo EU, připravilo Ministerstvo zemědělství pro české pivovarství sérii doporučení. K nim patří mj. lepší teritoriální cílení proexportní podpory. Na seznamu prioritních je nyní čtyřiadvacítka zemí, na něž se zaměřuje pozornost prostřednictvím zemědělských diplomatů nebo akcí určených jak pro pivovarské podnikatele, tak pro spotřebitele.

V roce 2019 proběhne v rámci PROPED více než 40 akcí. Jsou mezi nimi incomingové i outgoingové mise, podnikatelské cesty vedené ministrem nebo jeho náměstkem či podnikatelská fóra. Českým firmám se dostane podpory na zahraničních veletrzích a výstavách i v rámci nejrůznějších marketingových projektů.

„Podpora exportu ze strany Ministerstva zemědělství přináší konkrétní výsledky. Od roku 2015 se zvýšila částka na projekty ekonomické diplomacie v oblasti zemědělství z půl milionu na loňských 10 mil. Kč. Díky tomu jsme pomohli zprostředkovat nové zakázky českým pivovarům, výrobcům pivovarských technologií i zemědělským producentům, zejména ze sektoru chmele. “, prozradil Jiří Šír, náměstek pro zahraniční obchod Ministerstva zemědělství.

Jaká je pivní kultura mimo EU?

Pro úspěch je důležité dobře znát spotřebitelské chování a podmínky na místním trhu.  Typickým příkladem jsou asijské země – např. vývoz do Jižní Koreje se v posledních pár letech zněkolikanásobil. Exportéři však na tento výsledek museli vyčkat pár let a po celou tu dobu investovali vysoké částky do marketingu a propagace.  Dynamickým trhem, který v posledních letech meziročně roste o 3,5 %, je Vietnam. Již nyní je jeho pivní trh třetí největší v Asii po Číně a Japonsku. Co se typu piva týče, dominuje mu světlé pivo plzeňského typu, což je pro náš pivní export příznivé.

Velký exportní potenciál má pro české pivo také Srbsko, přestože tradičními alkoholickými nápoji jsou tu vína a ovocné destiláty. Spotřeba piva tu roste, lidé se ale chodí do pivnic především bavit, nikoli vypít hodně piva. Konzumenti zde upřednostňují dvanáctky, zatímco desítka se tu vůbec nevaří. Vzhledem k tomu, že v Srbsku je u řidičů tolerováno 0,2 promile, hlubší tradici tu zatím nemá vybudovanou pivo nealkoholické.

Export českého piva do Spojených států začal v roce 2007 klesat, posledních šest let pak stagnuje. V USA se ročně spotřebuje 228 milionů hektolitrů piva (v ČR je to aktuálně 16,5 mil. hl) a více než 13 procent z toho je vyrobeno v malých tzv. kraft pivovarech. V Česku tvoří minipivovary, i přes jejich dynamický růst, zatím jen 2,5 % trhu. Spojeným státům se daří držet příznivý poměr on-trade a off-trade spotřeby 50:50, což pro nás otevírá příležitost neexportovat pouze produkt, ale celé koncepty hospod s českým pivem.

Rusko – země s obrovským potenciálem pro české pivo

Rok 2018 byl z pohledu vývozu českého piva do Ruska rekordní. K meziročnímu nárůstu o 54 % přispěl zejména světový fotbalový šampionát, který se zde konal poprvé v historii, a také dlouhé teplé léto prodlužující pivní sezónu. Pro ruské spotřebitele je velice důležitý design obalů, pro obchodníky je základním požadavkem relativně dlouhé datum spotřeby – ideálně rok. Vzhledem k velikosti trhu a k tomu, že ruští spotřebitelé mění své konzumní návyky ve prospěch piva, má zdejší trh pro český pivní export obrovský potenciál. Pomoci mu mají akce české ekonomické diplomacie – v srpnu zde proběhne Festival České republiky v Moskvě, kde bude představeno velké množství českých druhů piv.

 

Zdroj: Native PR, s. r. o.

Praha, 2. června 2019