Vedou diskonty, ale přibývá jich pomalejším tempem.
Maloobchod s rychloobrátkovým zbožím v Polsku loni zažil obtížný rok. Konkurence na trhu dále zhoustla, přibylo různých promočních a slevových akcí. Celkové tržby v daném segmentu meziročně reálně stouply o 4,3 % na zhruba 255 mld. zlotých, což v přepočtu podle aktuálního kurzu odpovídá více než 1,6 bilionu korun.
Maloobchodní prodejní síť tvoří přibližně 361 tisíc obchodů, z toho 115 tis.
(32 %) připadá na širokosortimentní potravinářské prodejny, prodejny s ovocem a zeleninou, prodejny ryb, masa a pečiva. Skoro 64 % prodejen je na venkově a v sídlech do 50 tisíc obyvatel. Během šestiletého období (2010 – 2015) se v Polsku nejvíce dařilo desítce největších maloobchodních řetězců. Jejich tržby v nominálním vyjádření stouply zhruba o 60 %, vyplývá ze studie poradenské společnosti Roland Berger.
Vede diskontní řetězec Biedronka, za nímž s velkým odstupem následují Tesco, Lidl, Kaufland, Auchan, ABC, Lewiatan, Carrefour, Žabka a Intermarche. V úhrnu kontrolují 58 % maloobchodního trhu ve srovnání se 42,5 % v roce 2010.
Největší míru koncentrace vykazují diskonty
Odborníci se shodují v tom, že koncentrace maloobchodního trhu v Polsku bude dále pokračovat, hlavně na úkor tradičních malých prodejen, které stále mají značný podíl na východě země. Ale jinak většině spotřebitelů slouží jako doplňkový, nikoli hlavní zdroj nákupů.
Potravinářských obchodů letos zanikne kolem dvou tisíc, ale současně budou vznikat obchody nové, hlavně typu konvenience, což je v Polsku poměrně nový trend. Síť známé Žabky bude tvořit více než tisíc prodejen.
Koncentrace prodeje dosáhla nejvyšší míry v segmentu diskontů, kde na Biedronku a Lidl připadá kolem 92 % tržeb. Naproti tomu nejnižší míru vykazují hypermarkety, kde tři největší řetězce realizují 60 % tržeb.
Diskontům v Polsku v období 2010–2015 stoupaly tržby o průměrných 16 % ročně. Druhým nejrychleji rostoucím segmentem byly obchody typu konvenience (12 % ročně), přičemž svojí dynamikou (kolem 20 % ročně) vedla Žabka. Naopak nejpomaleji se rozšiřovaly supermarkety.
Diskonty má v rukou silná čtyřka
Diskontní prodejny se v Polsku podílí na obratu potravinářského obchodu 26 %.
Na jeden diskontní obchod v Polsku průměrně připadá 11 tisíc obyvatel. Existují ovšem značné regionální rozdíly. Například ve Varšavě je to 13 800 a v Poznani 6 300 obyvatel, v menších městech, jako je třeba Jelenia Góra je to méně něž pět tisíc obyvatel, uvádí společnost GfK. Ve vojvodstvích na východě země je to mnohem více – 30 tis. nebo také 50 tisíc obyvatel na jeden diskont.
V zemi podnikají čtyři diskontní řetězce – Biedronka, Lidl, Netto a Aldi. tržby jim v období 2010–2016 stoupaly o průměrných 16 % ročně (nominálně), zatímco jejich prodejní plochy se rozšiřovaly o 11 % ročně.
Polsko koncem roku 2016 mělo 3 809 diskontních prodejen spravovaných čtyřmi hlavními řetězci. Ve srovnání s rokem 2015 tak přibylo 116 diskontů, z toho 55 v síti Biedronka. Ta během uplynulého roku otevřela 83 nových prodejen (plánovala rovnou stovku) a současně uzavřela 28.
Biedronka koncem roku 2016 spravovala 2 722 prodejen, Lidl 607 a Netto 362, uvádí výzkumná společnost Market Side. To znamená, že přes 70 % diskontů patří Biedronce.
Pro ostatní evropské země je přitom příznačné, že dvojka na diskontním trhu obvykle provozuje ve srovnání s lídrem trhu alespoň poloviční počet prodejen. V případě Polska to znamená, že Lidl by měl mít alespoň 1 361 prodejen. „I když takové postavení druhého největšího hráče je pouze teorie, přesto vidíme na polském trhu prostor pro takových pět tisíc diskontních prodejen. Takže je o co bojovat,“ poznamenává na serveru dlahandlu.pl Maciej Bartmiński, šéf společnosti Market Side.
Napsat komentář