Ruský maloobchod reálně klesá.
Zhruba dvaapůl roku platí ruský zákaz dovozu četných potravin a surovin pro jejich výrobu z EU, USA, Kanady, Japonska Austrálie, Norska a několika dalších zemí.
Rozsáhlým embargem postihujícím dovoz za více než 9 mld. USD Moskva odpověděla na hospodářské sankce, které Západ na jaře roku 2014 uvalil na Rusko za jeho anexi Krymského poloostrova a podněcování ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny.
Potravinové embargo vyhlášené Moskvou 7. srpna 2014 mělo okamžitý negativní dopad na nabídku zahraničních potravin v ruských obchodech, kde současně rychle stouply ceny – nejvíce u ryb, ořechů a zeleniny.
V srpnu 2015 se ruský zákaz rozšířil na Černou Horu, Island, Albánii a Lichtenštejnsko. Nový Zéland sankce na Rusko neuvalil, a proto se ho odvetná opatření Moskvy nedotkla.
Spotřebitelé šetří a omezili nákup dražších položek
V důsledku embarga se změnilo také chování ruských spotřebitelů. Omezili počet nákupů a začali vyhledávat levnější náhražky dováženého značkového zboží. To současně nahrálo vyššímu prodeji privátních značek, hlavně v diskontech.
Spotřebitelé začali šetřit hlavně na nákupech masa, včetně drůbeže, sýrů, uzenin, ryb a mořských produktů. Naproti tomu nepolevil jejich zájem hlavně o pekárenské výrobky, krupici a těstoviny.
Ceny potravin v roce 2014 (kdy bylo vyhlášeno embargo) meziročně vzrostly o průměrných 15,4 %. Inflace nepolevila ani následující rok, kdy stouply o 14 %. Spotřebitelé se dočkali úlevy až loni, kdy to bylo 5,4 %, vyplývá z údajů Ruského statistického úřadu (Rosstatu). Zmírnění inflace se vysvětluje tím, že po značném propadu začal posilovat ruský rubl a značnou měrou odezněl negativní dopad dovozního embarga na maloobchodní ceny.
Životní úroveň povážlivě klesla
Zatímco v roce 2014 reálné příjmy ještě stouply o 1,2 %, následující rok nastal jejich 9% propad. „Kvalita života ruského obyvatelstva se zhoršila. Ale mohlo k tomu dojít především v důsledku poklesu reálných příjmů, nikoli vlivem embarga na dovoz četných západních potravin,“ uvedla ruská vláda ve své analýze zveřejněné v květnu 2016. Podle ní zákaz dovozu postihl potraviny a suroviny pro jejich výrobu v celkové hodnotě přes 9,3 mld. USD (taková byla hodnota tohoto dovozu v roce 2013).
Rusko do roku 2014 (před vyhlášením embarga) soustavně zvyšovalo dovoz potravin a surovin pro jejich výrobu. Zahraniční potraviny v období 2005–2014 představovaly v nabídce ruského maloobchodu 34–36 %. V roce 2015 klesl tento podíl podle Rosstatu na 28 % a během třetího kvartálu 2016 na 22 %.
Rusko není soběstačné např. v produkci masa, pekárenských výrobků, cukrovinek, ovocných šťáv a mléčných výrobků.
Rusko se v dovozu potravin od srpna 2014 do současnosti částečně přeorientovalo na své sousedy – členy Společenství nezávislých států. Dovoz z těchto zemí za loňský leden–říjen představoval 18,4 % celkového dovozu potravin ve srovnání se 16,4 % za stejné období roku 2015.
Na ruském embargu v rámci SNS nejvíce vydělává Bělorusko, které reexportuje četné polské potraviny.
Napsat komentář