Přestože jsou Češi napřed v používání moderních platebních metod, dobírky se nechtějí vzdát. Nejčastěji takto objednávají zboží na nových e-shopech, kterým dosud nedůvěřují, nebo si chtějí zachovat pocit kontroly nad celým nákupem. Pro obchodníky jde však o jednu z nejnákladnějších platebních metod.

Do ceny se kromě příplatku dopravce promítá i skrytý vysoký poplatek za platbu kartou. Pro část balíků si ale zákazníci vůbec nepřijdou a internetovým obchodům jen vznikají další náklady. Podle odborníků ze společnosti Upgates už některé e-shopy zvyšují cenu dobírky, aby vykryly výdaje z nevyzvednutých zásilek. Ti, co si zboží nepřevezmou, tak zdražují dobírku i pro ostatní.

Ve většině západních zemí dominují platby kartou předem, jen čeští spotřebitelé mají v oblibě dobírku. U řady internetových obchodů tvoří v průměru kolem 30 % objednávek. Podle odborníků ze společnosti Upgates, která vyvíjí e-shopová řešení, hraje rozhodující roli psychologie zákazníků.

„Dobírka bývá nejčastější u prvních nákupů nebo na méně známých e-shopech. Lidé si potřebují ověřit, že obchod skutečně funguje a zboží dorazí. Jakmile si obchodník jejich důvěru získá, přecházejí na platbu předem,“ uvádí Michal Benatzky, marketingový manažer společnosti Upgates.

Důvěra se liší podle segmentu

Významnou roli hraje při výběru platební metody i kategorie zboží. U zavedených značek, prémiových výrobků či úzce specializovaných obchodů většinou zákazníci platí předem. U diskontního zboží však může tvořit až 40 % objednávek. „Například u niche kosmetiky se dobírka pohybuje zhruba u každé páté objednávky. Naopak u levnějšího zboží bývá výrazně častější. Je to vlastně ukazatel důvěry zákazníků,“ vysvětluje Michal Benatzky.

Důvěryhodnost přitom velice podporují zákaznické recenze a hodnocení. „E-shopy, které aktivně pracují se zpětnou vazbou a budují svou reputaci, dokážou podíl dobírkových objednávek snížit o několik procentních bodů,“ doplňuje odborník na e-commerce.

Paradox moderní dobírky

Spousta zákazníků vnímá dobírku jako nejbezpečnější způsob nákupu, jenže s nástupem výdejních boxů se její původní význam částečně vytrácí. „Řada lidí si neuvědomuje, že při doručení do výdejního boxu musí nejprve zaplatit, aby se otevřela dvířka schránky. Peníze tedy stejně odesílají dříve, než mají balík fyzicky v rukou,“ upozorňuje Michal Benatzky a dodává, že alternativou k dobírce se nyní stávají odložené platby jako například Twisto či Skip Pay. Ty umožňují za zboží zaplatit až po převzetí a kontrole zásilky.

Dobírka zvedá e-shopům náklady

Z pohledu obchodníků patří dobírka mezi nejméně oblíbené platební metody, protože každá taková objednávka přináší dodatečné náklady nebo komplikace s nevyzvednutými zásilkami. Standardně dnes začíná na 40 korunách.

„Samotný příplatek dopravce za dobírku činí 15 až 20 korun. Pokud zákazník při převzetí platí kartou, dopravce si navíc účtuje poplatek za zpracování transakce ve výši 1–1,5 procenta. U objednávky za dva tisíce korun je to další náklad ve výši až 30 korun,“ počítá Michal Benatzky.

Poplatek za dobírku však nekryje jen práci dopravce. „E-shop do ní musí promítnout i náklady spojené s nevyzvednutými zásilkami nebo administrativou navíc,“ dodává Michal Benatzky.

Největší problém jsou nepřevzaté zásilky

Nevyzvednuté dobírky představují pro obchodníky největší komplikaci, protože musí objednávku zabalit, odeslat, zaplatit dopravu tam i zpět a následně řešit její návrat na sklad. Náklady přitom ve většině případů nelze získat zpět.

„Někdy jde o obyčejné zapomenutí nebo nečekanou změnu plánů. V takovém případě bývají obchodníci poměrně vstřícní a zásilku na vyžádání často odešlou znovu. Existují ale i zákazníci, kteří objednávají bez rozmyslu nebo si dokonce nechají zboží poslat z několika e-shopů najednou a převezmou balík, který dorazí nejdřív,“ popisuje Michal Benatzky.

Mnoho zákazníků si vůbec neuvědomuje, že odesláním objednávky vzniká právní vztah mezi prodávajícím a kupujícím. „Zákazník je fakticky povinen objednané zboží převzít, ale ne vždy se to stane. Zcela jiné je, že zboží může bez udání důvodu do 14 dnů vrátit,“ připomíná Michal Benatzky.

E-shopy přitvrzují

Nevyzvednutá dobírka znamená pro obchodníka přímou finanční ztrátu a každý internetový obchod k ní přistupuje jinak. „Řada prodejců se uchyluje ke zdražování dobírky, aby náklady z nevyzvednutých zásilek rozprostřela mezi ostatní objednávky. Dá se tak říci, že lidé, kteří nevyzvedávají balíky na dobírku, ji zdražují i pro ostatní,“ uvažuje Michal Benatzky.

Část obchodníků problém neřeší a akceptují jej jako součást podnikání. Jiní hledají způsoby, jak počet nepřevzatých zásilek omezit. Někteří proto zákazníky kontaktují před doručením, další mají interní evidenci problematických objednávek a individuálně posuzují, zda ji rovnou nezamítnou. „Takový přístup může být ošemetný, protože odesláním potvrzení objednávky, které bývá automatické, vzniká mezi nakupujícím a prodávajícím právní vztah. V konečném důsledku nezbývá než objednávku na dobírku odeslat i za cenu rizika, že si ji zákazník opět nevyzvedne,“ říká Michal Benatzky.

Dobírka jen tak nezmizí

Navzdory tomu, že podíl moderních platebních metod roste, většina e-shopů nemůže dobírku zrušit, aby nepřišla o zákazníky. „Dobírka bude ještě dlouho nedílnou součástí české e-commerce, i když by si prodejci přáli přesný opak. Smyslem však není ji úplně zrušit, ale najít kompromis mezi pohodlím zákazníků a náklady obchodníků,“ uzavírá Michal Benatzky ze společnosti Upgates.

 

Zdroj: Upgates

Praha, 7. července 2026