Alternativu k masu či mléčným výrobkům si koupí alespoň jednou ročně už 43 % českých a 55 % slovenských domácností.
S rostoucím věkem se mění i motivace ke konzumaci rostlinných produktů. Zatímco mladší generace je volí především kvůli zdravému životnímu stylu a péči o sebe, starší spotřebitelé k nim přistupují spíše v reakci na zhoršující se zdravotní stav.
Rostlinné alternativy – produkty nahrazující živočišné bílkoviny – jsou nedílnou součástí tzv. veggie trendu, jenž je dnes vnímán jako jedna z důležitých cest k udržitelnějšímu a zdravějšímu stravování budoucnosti. Přestože se o rostlinné stravě nyní intenzivně mluví, samotné alternativy nejsou pro spotřebitele žádnou novinkou. Některé produkty, například rostlinné tuky nebo tofu, se na českém a slovenském trhu prodávají již desítky let a své místo v nákupních košících si našly napříč různými stravovacími styly.
Růst v posledních letech
Výraznější nárůst zájmu o rostlinné alternativy však přišel v posledních čtyřech až pěti letech. Dnes si alternativu k masu či mléčným výrobkům koupí alespoň jednou ročně už 43 % českých a 55 % slovenských domácností.
Slovenští spotřebitelé jsou k těmto produktům dlouhodobě otevřenější než Češi. Zatímco v České republice se růst zájmu o kategorii v posledním období zpomalil a objemově meziročně dokonce poklesl (2025 vs. 2024), na Slovensku trh rostlinných alternativ nadále pokračuje v růstu.
Vyšší zájem Slováků ukazuje i ochota nakupovat alternativy opakovaně a častěji, vydávat za ně vyšší částky. Slovenská domácnost nakupuje plant-based výrobky v průměru 13x za rok, oproti devíti nákupům české domácnosti ročně, a celkově za ně za rok utratí zhruba o 35 % více než domácnost česká.
Navíc české domácnosti vyhledávají rostlinné alternativy více v rámci promočních nákupů, polovina výdajů připadá na akční nabídky, kdežto u slovenských domácností je podíl útraty za zvýhodněné ceny pouze 38 %. I orientace na privátní značky je u českých domácností o něco vyšší.
Rostlinné alternativy mléčných výrobků hrají prim
Nejsilnější pozici mají v obou zemích rostlinné alternativy mléčných výrobků. Ty představují více než polovinu celkových výdajů na celý segment rostlinných alternativ a jsou jasně nejvýznamnější položkou tohoto segmentu v nákupním košíku.
V České republice následují po mléčných alternativách rostlinné náhrady masa a masných výrobků, a poté hotová plant-based jídla. Na Slovensku je struktura nákupního košíku odlišná – druhou nejvýznamnější kategorií z pohledu výdajů jsou zde plant-based pomazánky.
Nejmladší generace jsou motorem zájmu o alternativní výrobky
Zákazníci kupující produkty nahrazující živočišné bílkoviny pocházejí ze všech věkových skupin. Při zohlednění velikosti jednotlivých generací však vyčnívají zejména nejmladší domácnosti – generace iBrains (narození po roce 1997) a Mileniálové (1982–1996), kde je zastoupení kupujících nadprůměrné.
Z hlediska absolutních počtů pak tvoří největší skupinu Generace X, která je početně nejsilnější.
I mezi generacemi vidíme rozdíly v preferencích různých typů alternativ. Ačkoli všechny generace v Čechách preferují mléčné alternativy, jejich nejvyšší zastoupení vidíme v košíku nejstarší a nejmladší generace, kde je jejich podíl cca 75 %. V košíku Baby Boomers se nadprůměrně objevují alternativy masa a masných výrobků a hotových jídel.
Na Slovensku mají nadprůměrné zastoupení mléčných alternativ Generace X a iBrains, naopak nejstarší generace nakupuje výrazně nadprůměrně alternativní pomazánky, v košíku Mileniálů se pak nadprůměrně vyskytují alternativy masa a masných výrobků.
Právě nejmladší generace jsou tahounem změn ve stravovacích návycích. Oproti starším spotřebitelům jsou otevřenější zkoušení nových produktů a při vaření sahají i po polotovarech a předpřipravených plant-based jídlech.
Co stojí za volbou rostlinných alternativ?
Důvody, proč spotřebitelé rostlinné alternativy nakupují, jsou rozmanité. Někteří se vědomě snaží omezit konzumaci masa, jiní řeší alergie či potravinové intolerance. Pro část zákazníků je motivací kontrola tělesné hmotnosti, další si alternativy vybírají jednoduše proto, že jim chutnají, nebo oceňují jejich lehčí stravitelnost.
Navzdory těmto rozdílným motivacím mají kupující rostlinných alternativ mnoho společného: ve srovnání s běžnou populací je mezi nimi více těch, kteří se hlásí k principům zdravého stravování a pravidelně se věnují aktivitám podporujícím zdravější životní styl.
Napsat komentář