Globálnější, něž by se mohlo zdát

Rok 2025 vyhlásilo Valné shromáždění OSN rokem družstev. Letošní téma „Družstva budují lepší svět“ má za cíl zdůraznit globální dopad družstev.

Ve světě funguje na tři miliony družstev, které mají 1,2 miliardy členů a zaměstnávají přibližně 280 mil. lidí. Jen v Evropě mají družstva 163 milionů členů a 5,4 milionů pracovníků. Reálné vazby na družstva jsou však daleko větší, protože na členy jsou navázány také jejich rodiny.

Letošní Mezinárodní rok družstev OSN (IYC) byl oficiálně zahájen na globální družstevní konferenci a valném shromáždění ICA (International Cooperative Alliance) v Novém Dillí v Indii. Konference přilákala delegáty z více než 100 zemí, kteří diskutovali o tom, jak družstva budují prosperitu pro všechny, se zaměřením na čtyři pilíře konference: opětovné potvrzení družstevní identity, povolení podpůrných politik, rozvoj silného vedení a budování udržitelné budoucnosti.

Cíle Mezinárodní rok družstev 2025 jsou:

Zvýšit povědomí veřejnosti o přínosu družstev k udržitelnému rozvoj.
Podpora růstu a rozvoje družstev prostřednictvím zlepšení podnikatelského prostředí a infrastruktury.
Podporovat tvorbu příznivého právního a politického prostředí pro družstva po celém světě.
Zapojení mládeže a posílení jejich role v družstevním hnutí prostřednictvím cíleného vedení a vzdělávání.

Praha hostila slavnostní konferenci ke Dni družstev

U příležitosti Mezinárodního roku družstev uspořádala Družstevní asociace ČR 2. června slavnostní konferenci. Akce se konala v reprezentativních prostorách historického Fantova sálu na pražském hlavním nádraží a přilákala řadu zástupců z řad státní správy, mezinárodních institucí i členských družstev. Mezi čestnými hosty nechyběli předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, ministr zemědělství Marek Výborný, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček, či britský velvyslanec J.E. Matthew Robert Field.

Za Družstevní asociaci ČR vystoupil její předseda Martin Pýcha, který vyzdvihl význam družstev v rámci globální ekonomiky: „Na světě je více než jedna miliarda lidí sdružena v družstvech a přibližně 280 milionů z nich v nich pracuje. Jen v Evropské unii funguje kolem 250 tisíc družstev,“ uvedl. Zároveň apeloval na nutnost vytvoření lepších podmínek pro rozvoj družstevního sektoru v České republice – a to jak z hlediska legislativy, tak v oblasti podpory hospodářských aktivit těchto subjektů.

Česká historie nebyla družstvům vždy nakloněna

Družstevnictví v Česku vzniklo v roce 1847. Přečkalo totalitu i privatizaci. Výrazy družstvo a družstevnictví zejména u starší generace stále často asociují dobu minulou s jejím nedostatkem zboží a chabou obchodní sítí. V případě bydlení pak nekonečné pořadníky. V České republice opomíjený fenomén družstevnictví dnes přesto všechno hraje důležitou společenskou i ekonomickou roli. Podle údajů Družstevní asociace ČR působí v Česku stovky družstev ve všech klíčových sektorech: 691 bytových družstev, 175 výrobních, 500 zemědělských a 44 spotřebních družstev. Bytová družstva spravují v současnosti více než 600 000 bytů, spotřební družstva pod značkou COOP provozují zhruba 2 400 obchodů a mají více než 100 000 členů, zemědělská družstva obhospodařují více než 30 % zemědělské půdy a významná jsou i výrobní družstva.

Spotřební družstva propojila tradici s technologiemi

V Česku mají družstva dlouhou tradici, zejména ta spotřební. Značka COOP, která sdružuje spotřební družstva, je dnes klíčovým hráčem zejména na venkově. Pro mnohé obce je COOP jediným obchodem, který zajišťuje dostupnost potravin a dalších nezbytností. COOP začal jako první v České republice otevírat prodejny 24/7, které umožňují nákupy v kteroukoliv dobu. Tímto řešením reaguje na potřeby místních komunit a přispívá ke zlepšení kvality života v regionech.

COOP také dlouhodobě podporuje regionální dodavatele s cílem zachovat místní tradice a posílit lokální ekonomiku. V jeho prodejnách zákazník najde nabídku produktů od malých farmářů, pěstitelů a výrobců, kteří se nachází jen pár kilometrů od prodejny. „Naše vize je změnit obchody COOP v moderní centra služeb,“ říká Pavel Březina, předseda SČMSD.

V rámci udržitelného rozvoje prochází jednotlivé prodejny sítě COOP postupně rekonstrukcí a modernizací s cílem minimalizovat dopady na životní prostředí a zároveň efektivně hospodařit s náklady. Do prodejen jsou instalovány moderní technologie, které zákazníkovi usnadňují nákup, zajišťují energetickou úsporu a zvyšují celkovou efektivitu provozu.

Výrobní družstva pomáhají vytvářet různorodost nabídky

Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) patří mezi největší a nejvýznamnější svazy zaměstnavatelů v České republice. Jeho členskou základnu tvoří více než 175 výrobních družstev z celé České republiky, jejichž činnost zahrnuje obory ve stavebnictví, strojírenství, automobilovém průmyslu, chemickém a kosmetickém průmyslu, výrobu automatizovaných pracovišť, nábytku, skla, plastů, obalů, oděvů, šperků a hraček, ale také potravin a poskytování služeb. „Výrobní družstva pomáhají svým pestrým sortimentem výrobků vytvářet různorodost nabídky na trzích, které jsou přesyceny unifikovanými výrobky nadnárodních společností. Výrazně také přispívají k rozvoji regionů a místní zaměstnanosti,“ říká Leo Doseděl, předseda SČMVD.

Široké pole působnosti s sebou ovšem přináší i značnou šíři v oblasti konkurence. Zejména v oblasti spotřebního zboží, kde lze levným asijským dovozům jen těžko konkurovat cenou, musí výrobní družstva nabídnout obchodníkům a jejich zákazníkům nějakou přidanou hodnotu, certifikáty kvality a zdravotní nezávadnosti apod.

Další velkou výzvou, kterou před sebou výrobní družstva v oblasti spotřebního zboží mají, je zjednodušeně řečeno, demografie. Vzpomínám, že moje maminka si ráda chodila kupovat boty kvalitní kožené boty do „Snahy“. Já mám ještě povědomí o značce, ale mojí dceři už nic neříká. Podobná situace je i s některými kosmetickými značkami. Mohou být sebekvalitnější, ale pokud je zákazník nezná, nebude je kupovat. A obchodník je nezařadí do sortimentu, pokud nebude mít jistotu odbytu. V tomto ohledu by se měla výrobní družstva zamyslet, jak komunikovat ke generacím Y, Z a mladším, aby se mnohdy tradiční značky nestaly jen součástí historie.