Udržitelnost v retailu se neomezuje jen na dekarbonizaci

Udržitelnost se obecně spojuje s uhlíkovou neutralitou a obnovitelnými zdroji. Velkým tématem je nicméně otázka, jak efektivně nakládat s tím, co prodáváme?

Od optimalizace skladových zásob přes udržitelné rozšíření prodejních míst až po minimalizaci nadbytečné nabídky – retail hledá cesty k tomu, aby byl schopen vytvářet rovnováhu mezi dostupností produktů a reálnou poptávkou.

Tlak na efektivní řízení zdrojů je dnes silnější než kdykoli předtím, protože udržitelnost závisí nejen na ekologické odpovědnosti, ale stále více i na ekonomické životaschopnosti. Tento posun potvrzují hlavní témata evropských veletrhů, která reflektují novou realitu retailu. Na Retail Technology Expo 2025 v Londýně a EuroShop Retail Innovation Summit 2025 v Düsseldorfu se nejvíce diskutovalo o minimalizaci nadbytečné produkce, eliminaci plýtvání a inteligentním škálování prodejních sítí. Cílem je, aby retail reagoval nejen na klimatické cíle, ale také na reálnou ekonomickou udržitelnost. Amazon, Tesco, Ikea a H&M představily strategie propojující digitální inovace s ekologickým rozvojem – od AI-driven predikce poptávky přes zelenou městskou logistiku až po sdílené prodejní prostory, které efektivněji využívají komerční plochy.

Zůstává otázkou, zda lze udržitelnost spojit s cíli růstu a expanze maloobchodu. World Retail Congress 2025, který se konal v květnu v Londýně, se zaměřil na nové růstové faktory, které pomohou maloobchodníkům rychle reagovat na měnící se podmínky trhu. Diskuze se soustředily na strategický rozvoj retailu, který propojuje technologické inovace s udržitelností, aniž by vedl k nadbytečnému růstu. Namísto agresivní expanze jsou klíčové modely škálování reflektující reálnou spotřebitelskou poptávku. Velký důraz byl kladen na ekologické dodavatelské řetězce, zelenou logistiku a efektivní řízení zdrojů, které definují dlouhodobě udržitelný retail.

Omnichannelová recyklace

Pokud bychom měli hledat způsoby, jak docílit vyšší recyklace, pozornost by se měla upnout mimo obalové technologie i na POP a POS nosiče. Poslední cyklus EuroShop 2025 v Düsseldorfu představil obchodníkům mimo jiné systém RUDi, který nabízí udržitelnou alternativu k jednorázovým prodejním displejům. Tento modulární systém, vyvinutý společností EcoRetail, reaguje na problém, kdy se ročně generuje milion tun odpadu z krátkodobě používaných reklamních materiálů. EU regulace obalů 2025 zpřísňuje požadavky na recyklovatelnost, což činí opakovaně použitelné displeje klíčovým řešením pro budoucnost retailu. RUDi využívá stohovatelné boxy z recyklovaného plastu, které se umísťují na pohyblivou základnu či čtvrtpaletu. Testy v Rewe Nord a Edeka ukázaly, že systém snižuje odpad, optimalizuje prostor a nabízí stabilní řešení pro prodejní kampaně.

Na Retail Summitu 2025, který proběhl v březnu v Praze, se ukázalo, že maloobchodní sektor se výrazně posouvá od tradiční dekarbonizace ke komplexnímu řízení zdrojů. Hlavní diskuse se soustředily na trojúhelník inovací v retailu – sortiment, technologie a udržitelnost. Zatímco ekologické cíle zůstávají důležité, obchodníci čelí naléhavé potřebě optimalizovat skladové zásoby, minimalizovat plýtvání a přizpůsobit prodejní formáty reálné poptávce. Konkrétní debaty ukázaly rostoucí význam AI-driven analýzy zákaznického chování, která pomáhá predikovat poptávku a snižovat nadprodukci. Decathlon představil model datového řízení zásob, které umožňuje přesněji přizpůsobit nabídku regionálním potřebám. Relex Solutions se zaměřilo na efektivní plánování maloobchodních operací, které reflektuje principy cirkulární ekonomiky. Kombinace digitálních technologií, recyklovatelných materiálů a inteligentního řízení zásob umožňuje obchodníkům minimalizovat odpad, optimalizovat logistiku a přizpůsobit nabídku skutečné poptávce.

Míň odpadu, vyšší efektivita

Plýtvání v maloobchodě se stalo jedním z největších úskalí, jimž se řetězce snaží řešit. Tesco dlouhodobě snižuje potravinový odpad o 80 %, přičemž v roce 2023/24 darovalo 1 633 tun neprodaných potravin potravinovým bankám. V tomto směru je řešením pro minimalizaci potravinového odpadu i odlišné nastavení prodejních strategií, což od roku 2018 dokazuje zavedením a rozšiřováním řady Perfectly Imperfect, díky němuž se do prodeje dostáva zboží, které by bylo nevyužito. Pro zákazníka je navíc atraktivní i výhodnější cena, což pomáhá tomu, aby bylo v rámci sustainability dosaženo closed-loop principu. Tesco krom toho zavedlo aplikaci Foodiverse, jež propojuje dodavatele s charitativními organizacemi, díky čemuž se proces redistribuce přebytečných potravin ještě víc zkvalitňuje a současně zjednodušuje.

Podobné postupy lze pozorovat i o ostatních – Albert implementoval efektivní objednávkový systém, nimž se minimalizují nadbytečné zásoby a zároveň lze zlevnit veškeré produkty před expirací. Své opodstatnění nachází i AI, jak ukazuje přístup Carrefouru a implementace inteligentních predikčních modelu, které pomáhají optimalizovat skladové zásoby. Zejména expirační doba rozhoduje o tom, zda se zboží prodá, nebo ne. A ačkoliv je cenové zvýhodnění něčím, s čím kalkulují obě strany, jako zákazník tak obchodník, k úpravě strategie dochází i v této sféře. Lidl se soustřeďuje na dynamické cenové strategie, které umožňují postupné snižování cen produktů blížících se datu expirace, čímž se zvyšuje jejich šance na prodej. Trend glocal reaguje na požadavek co nejnižší karbonové stopy.

Hospodaření v hobby marketech

Hobby markety stále více investují do udržitelných iniciativ, které pomáhají minimalizovat odpad, optimalizovat zdroje a podporovat cirkulární ekonomiku. OBI se zaměřuje na praktická řešení snižující ekologickou stopu, což mu vyneslo Německou cenu za udržitelnost 2023. Společnost postupně vyřazuje papírové vložky, zavádí zásobníky na rostliny z recyklovaných materiálů a rozvíjí systémy opakovaného využití produktů. Podobný přístup zvolil Hornbach, který podporuje recyklaci odpadu na prodejnách, omezení plastových obalů a rozšiřuje nabídku energeticky úsporných stavebních materiálů. K udržitelným krokům patří i rozhodnutí vyřadit produkty obsahující glyfosát, čímž se přispívá k ekologičtějšímu přístupu k ochraně rostlin. Dalším zajímavým krokem je projekt „Otoč květináč“, který umožňuje zákazníkům darovat staré či poškozené květináče ve vybraných hobby marketech včetně OBI a Hornbachu. Funkční květináče nacházejí nové využití v školách, nemocnicích a domovech pro seniory, zatímco ty poškozené jsou následně recyklovány na nové produkty.

Co mohou zlepšit menší formáty?

Vývoj malých formátů v Česku, na Slovensku a v širší střední Evropě potvrzuje jejich rostoucí význam v moderním retailu. Na EuroShop Retail Innovation Summit 2025 společnosti jako Carrefour a IKEA představily modely prodejen do 300 m² a sdílených obchodních prostor, které pomáhají omezit nadbytečný růst a snižují provozní náklady v městských oblastech.

Ve střední Evropě ustupují hypermarkety, zatímco roste obliba menších, dostupnějších prodejen. V Česku se rozvíjejí koncepty jako Albert Fresh, Žabka či Můj obchod, které odpovídají na vyšší poptávku po rychlém nákupu a čerstvých potravinách. Lidl experimentuje s nejmenším prodejním modelem v Brně, Globus Fresh přináší lokální produkci v kompaktních prodejnách. Na Slovensku COOP Jednota rozšiřuje síť menších supermarketů v městských čtvrtích a Billa inovuje své kompaktní modely pro rychlé nákupy. Spotřebitelé kladou stále větší důraz na snadnou dostupnost, což přispívá k rozvoji diskontních řetězců. Současně roste význam privátních značek, které napomáhají lepšímu řízení zásob a snižují nadprodukci. Online retail se dynamicky rozvíjí, což naznačuje stále silnější propojení e-commerce s kamennými obchody. Malé formáty tak nejsou pouhým trendem, ale představují dlouhodobou strategii, která pomáhá retailu efektivně škálovat prodejní sítě, optimalizovat nabídku podle poptávky a přizpůsobit se městskému prostředí. Cesta je ale jasná – najít možnosti, jak co nejvíc minimalizovat plýtvání zdroji.