Co se v maloobchodu v posledních letech nejvíce krade a jak je možné tomu co nejefektivněji zabránit? Ochrana zboží i zaměstnanců začíná už daleko před prodejnou. Eliminovat ztráty pomáhá pult centrální ochrany. Díky umělé inteligenci je možné rizikovým situacím dokonce předejít dřív, než vůbec vzniknou.
Policejní statistiky říkají, že počet krádeží v obchodech každoročně kontinuálně od ledna do prosince narůstá. Pouze listopad tvoří výjimku – v této době jako by si zlodějíčci vybírali dovolenou, protože počet krádeží v posledních čtyřech letech v tomto měsíci vždy o něco málo klesnul. Patrně se tak připravují na prosinec, kdy rostoucí trend opět doženou.
Důležitá je prevence
Každý rok policisté řeší v obchodech přes 10 tisíc krádeží, přičemž do letošního září jich už bylo 8 152. To je jen o něco málo méně než ve stejném období loni, kdy jich bylo 8 170. A přestože policejní zdroje uvádějí objasněnost 88 %, je vždy lepší přijmout taková opatření, aby ke krádežím vůbec nedocházelo.
Krade se máslo, pečivo, Kinder vajíčka…
Za nárůstem krádeží stála v minulosti především inflace, která se sice relativně stabilizovala, nicméně u některých potravin došlo z razantnímu zvýšení jejich ceny, což je učinilo pro zloděje velmi atraktivní. Do jejich hledáčku se tak dostalo máslo, uzeniny, nebo dokonce pečivo a některé mléčné produkty. Ke klasice již patří drogistické zboží a parfémy, případně další spotřební zboží. Mezi často odcizované produkty patří také čokolády, sušenky a alkohol a běžné druhy salámů. Výjimkou nejsou ani kapesníky, nápoje či instantní polévky a k odcizeným položkám občas patří i Kinder vajíčka. Ta se nekradou jen po jednom kusu, ale zloději z krabiček na vajíčka vyndají klasická vejce a nahradí je čokoládovými. S rostoucí oblibou samoobslužných pokladen se značná část krádeží přesunula právě do této oblasti.
Mezi nejčastější způsoby, jak obelstít systém, patří přelepení čárových kódů z levnějšího zboží na produkty s vyšší cenou. Další praktikou je umístění pouze části nákupu do prostoru pro košík vybaveného váhou, zatímco nezaplacené zboží nepoctiví zákazníci přímo přesunou do tašky. Zcela novým trendem je zacílení na plné pokladny, kdy jeden zloděj odláká pokladní a druhý pokladnu vypáčí. V Praze si tak během dvou dnů přišli dva cizinci na 90 tisíc korun.
Vynalézavost nezná mezí
Podle dat bezpečnostních agentur se mezi zloději objevují ženy i muži napříč věkovými kategoriemi. Z kamerových záznamů bylo zjištěno, že krádeže páchají i senioři nebo děti. Zloději využívají širokou škálu metod a jejich vynalézavost je často překvapivá. Mezi nejběžnější praktiky patří ukrytí zboží do přinesené tašky, odstranění bezpečnostního prvku, nahlášení nižšího počtu kusů na pokladně či schování potravin do dětského kočárku nebo invalidního vozíku. Ve velkých potravinových řetězcích představují zásadní problém případy, kdy zloděj zboží zkonzumuje přímo v prodejně nebo je přenese přes samoobslužnou pokladnu bez aktivace ochranného prvku.
Častým trikem u samoobslužných pokladen je také namarkování levnějšího produktu místo toho, který byl skutečně vybrán, což se nejčastěji týká ovoce, zeleniny a pečiva. Mezi celosvětově nejkradenější potravinu patří sýr. Tato pochutina zahrnuje více než 2000 druhů, přičemž mnohé z nich jsou považovány za luxusní produkty s hodnotou dosahující až tisíců korun.
5 rizikových zón
U krádeží je velmi důležitá především prevence. Rada pro prevenci ztrát, která působí na Floridské univerzitě, proto vytipovala pět rizikových zón, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Ochrana majetku začíná obchodníka začíná už daleko před prodejnou, a to nejen v jejím okolí, ale také celé obci či jejích zónách (zóna 5). Zvýšenou pozornost pak zasluhují parkoviště (zóna 4), vstupy do prodejen a výstupy z nich (zóna 3) a samozřejmě prodejní plocha (zóna 2). V rámci prodejní plochy pak existují exponovaná místa, která z hlediska krádeží představují největší rizika (zóna 1).
Data je možné sdílet
Obchody ve stejné lokalitě často čelí podobným problémům, protože recidivisté si obvykle vybírají více maloobchodníků ve svém okolí. V zóně 5 se proto doporučuje sdílet data získaná pomocí senzorových a analytických řešení s ostatními maloobchodníky a orgány činnými v trestním řízení, aby bylo možné rozpoznat podezřelé vzorce chování. Také v zóně 4 může analýza dat přispět k preventivním opatřením. Potenciálně problematické vzorce, jako je postávání, lze odhalit již ve venkovních prostorách, a podezřelá vozidla lze identifikovat pomocí systémů rozpoznávání SPZ s podporou umělé inteligence.
Pomáhá videodohed
V oblasti vstupů a výstupů (zóna 3) zajišťují větší bezpečnost přístupové kontrolní systémy a síťová audiořešení – například k zabránění vstupu nebo odchodu během konfliktních situací, případně k odstrašení potenciálních vetřelců mimo otevírací dobu pomocí automatických poplachů. Na prodejní ploše (zóna 2) a v oblastech s vysokým rizikem krádeží (zóna 1), například u pokladen, se doporučuje zvláště důkladné pokrytí bezpečnostními řešeními na bázi videa. I přes současné aktivity a možná slepá místa mezi regály lze tak události sledovat co nejkomplexněji.
PCO pomáhá Al
Efektivním řešení pro dohled nad rizikovými zónami je dohled centrálního pultu ochrany (PCO), který dokáže rizika velmi výrazně eliminovat, a to také díky využití umělé inteligence. Hlavní výhodou je monitoring a reakce na incidenty v reálném čase, nejen pořízení záznamu. „Skvělým příkladem jsou automatické prodejny. Zde může fungovat kamerový systém bez přímého dohledu, který pořídí záznam pro pozdější vyšetřování. Pokud však připojíme službu monitoringu PCO, nabídneme provozovatelům i zákazníkům prodejen mnohem větší bezpečí a komfort. Nejde jen o krádeže – nejčastějším zásahem dispečinku jsou ve skutečnosti situace, kdy zákazník v prodejně potřebuje nějakou asistenci, například má problém se zaplacením nebo otevřením dveří. S pomocí obousměrného audia a on-line přístupu lze takovou pomoc poskytnout na dálku,“ vysvětluje Petr Pešek, ředitel operačního centra Securitas ČR.
Detekce probíhá přímo v kamerách
Monitoring pultu centrální ochrany se dělí na dvě části – dohled nad klasickými zabezpečovacími systémy (PZTS) a vzdálený kamerový dohled, který má díky AI analýzám a dalším inovacím čím dál větší využití. „Náš pult takto monitoruje přes 1 200 kamer. Dále už záleží jen na tom, jaký senzor spouští poplach a jak je nastavený. V kamerách funguje čím dál přesnější detekce různých typů podezřelého chování, alarm může způsobit i IoT tísňové tlačítko, které zmáčkne asistent prodeje, když dojde k napadení, nebo třeba radarový detektor umístěný v nákladovém prostoru prodejny,“ popisuje Petr Pešek. Jak dodává, pult centrální ochrany je efektivnější nejen proto, že poplachy fungují spolehlivě, ale také proto, že nevzniká příliš mnoho falešných poplachů. S čímž v dnešní době také pomáhá AI.
Zabezpečení je možné outsourcovat
Mezi „zlodějské žně“ patří období Vánoc, kdy se zloději soustřeďují také na dárkové předměty, a neméně lákavé je pro ně i období lednových výprodejů. Co může bezpečnostní agentura obchodníkům nabídnout pro tyto specifické prodejní vrcholy? „Řešení bezpečnosti pro specifická sezónní období by mělo vycházet z celkové analýzy dat objektu. Tedy pokud dlouhodobě sbíráme data například díky počítání osob s pomocí kamerového systému, víme, kudy chodí lidé a kdy jich je v obchodě nejvíce – ve špičce se navýší celkový objem lidí, nicméně rozložení v časech je podobné. Tomu pak můžeme přizpůsobit bezpečnostní a provozní režim – například kolik pokladních a členů ostrahy bude třeba, s pomocí kamer je navíc možné řešit managment front,“ vysvětluje Petr Pešek. Pokud obchodník uvažuje to této službě, měl by vědět, že jeho stávající kamerový systém je většinou možné připojit. „Co se týče moderních AI analýz, obvykle stávající systém jen doplníme o kompaktní lokální server, kde tyto analýzy běží. V jiných případech videodetekce probíhá až u nás v operačním centru. Nejvýhodnějším řešením je outsorcing zabezpečení, včetně služby dohledu. Zákazník pak platí jen měsíční paušál a nemusí se starat o instalaci ani provoz technologií včetně počátečních výdajů, které se rozpustí do paušálu,“ uzavírá Petr Pešek.
Napsat komentář