Celkový výstav v evropské osmadvacítce stoupl
Evropské pivovarnictví se již vzpamatovalo z poslední krize (2008 – 2009) a jeho produkce se víceméně stabilizovala. Vývoz v období 2008 – 2014 stoupl přibližně o 15 % na loňských 80 mil. hektolitrů.
Celkový výstav v evropské osmadvacítce loni stoupl o více než milion hektolitrů na skoro 384,3 mil. Ve srovnání s rokem 2009 je ale nižší o 2,2 %. Na pětici největších producentů připadá 61 %. Pokles v Německu, propad ve Velké Británii a Nizozemsku částečně kompenzovalo se skoro 11% růstem Polsko.
Vyplývá to ze souhrnné zprávy, kterou v Bruselu zveřejnila oborová asociace The Brewers of Europe. Zahrnuje 28 členských zemí Evropské unie, Švýcarsko, Norsko a Turecko.
Česko, jemuž ve statistikách náleží 6. místo, zaznamenalo mírný pokles, ale Slovensko zaznamenalo více než 12% propad (z necelých 3,3 mil. na 2,9 mil. hl).
V uplynulém roce v uvedených zemích přibylo kolem 700 nových pivovarů. Zaměstnanost v oboru proti roku 2013 stoupla o 3,4 %. Podmínky pro pivovary na kontinentu se podle Demetrise Carcellera, prezidenta The Brewers of Europe, zlepšily. Země, pro které je příznačná značná daňová zátěž, pivovarníkům o něco ulevily, ale daňová zátěž piva je stále hodně vysoká, konstatuje zpráva.
Spotřeba piva v Evropské unii se loni zvýšila asi o půl procenta a mírně přesáhla 352,5 mil. hl. Ale bylo to o 2,4 % méně než v roce 2009.
Evropský trh (statistiky Brewers of Europe nezahrnují Rusko či Ukrajinu) ve sledovaném období táhly dolů Německo a ještě více Británie. Značný propad nastal také v Rumunsku, menší v Belgii. Prodejní statistiky naproti tomu vylepšily hlavně Polsko (růst v období 2009 – 2014 o 9,3 %), Španělsko a v menší míře Itálie.
Žebříček sestavený podle spotřeby se jen nepatrně liší od toho produkčního. Pořadí na prvních čtyřech místech je přitom shodné. Francie, osmá podle výstavu je podle objemu vypitého piva pátá před Itálií. Za ní (na 7. příčce) následuje Česko před Rumunskem.
Jak vypadá spotřeba na hlavu
Spotřeba piva na hlavu a rok se v období 2009 – 2014 zvýšila jenom v sedmi zemích. V absolutním vyjádření nejvíce v Litvě (o 12 litrů na 95) a v Polsku (o 7 na 98 litrů).
V absolutním vyjádření se nejvíce snížila spotřeba v Česku, a to o 15 na 144 litrů. V sousedním Německu a Rakousku úbytek činí tři litry.
Pivo je oblíbené nejenom v Německu a Rakousku, ale skoro ve všech postkomunistických zemích. Mezi šestnáctkou zemí se spotřebou 70 a více litrů na hlavu je jich rovná desítka.
Pokud jde o velké země EU, pak největší „rezervy“ ve spotřebě mají Francie (30 litrů na hlavu) a Itálie (29 litrů).
V celé Evropě, až na pár výjimek, soustavně klesá prodej piva v gastronomické síti označovaný jako „on trade“ (hospody, restaurace…). Naproti tomu stoupá prodej v maloobchodní síti (off trade). Počet zemí, kde podíl „on trade“ představuje alespoň 50 %, klesl z devíti v roce 2009 na sedm v roce minulém.
Pivovary v EU mají vzhledem ke stagnující, či dokonce klesající spotřebě na starém kontinentu jedinou cestu k růstu – snažit se více vyvážet na třetí trhy. Na ně nejvíce exportuje Nizozemsko – loni to bylo 10,6 mil. hl, zatímco do ostatních zemí EU směřovalo necelých 3,4 mil. hl. Významnější množství na třetí trhy, hlavně do východní Evropy, vyvezly loni také Německo (přes 5,3 mil. hl) a Belgie (skoro 2,4 mil. hl).
Napsat komentář