Zaměstnanci a vlastníci nejsou na jedné lodi

Teorie a praxe – tak propastné je v mnohých firmách reálné chápání zaměstnaneckých benefitů mezi vlastníky a zaměstnanci. Ano, vždy uslyšíte, že zaměstnanci jsou tím nejcennějším kapitálem – to je ta teorie. A praxe?

Důležitým nástrojem k udržení zaměstnanců se stávají finanční benefity, které hrají také klíčovou roli při rozhodování o přijetí nové pracovní nabídky.

Stravenky, levnější nákup jídla, zdravotnických potřeb či sleva ve fitcentru. To je seznam benefitů, které až doposud nejčastěji nabízely mnohé české firmy svým zaměstnancům. Zaměstnanci rovněž vyžadují: zdravotní benefity, důchodové benefity, benefity poskytované na pracovišti, benefity zaměřené na využití pracovního volna, benefity směřující ke vzdělávání a platové a finanční benefity. Preference zaměstnanců se začínají měnit.

Roste nejistota

Pracovní trh v oblasti nezaměstnanosti nezaznamenal dramatický růst a v míře nezaměstnanosti jsme na tom takřka nejlépe v EU, obavy lidí o práci přesto vzrostly. „Během posledního roku se mírně snížila ochota lidí měnit zaměstnání. Jednoduše přibylo těch, kteří sice třeba nejsou na své pozici úplně spokojení, ale z obav, že lepší místo nenajdou, setrvávají raději v tom současném. Přirozený tok zaměstnanců se tak na pracovním trhu zpomalil. Zaměstnance dále nabírají ve strojírenství, logistice a prodeji. Tito lidé se změny zaměstnání nemusejí bát, a naopak by měli využít situace a zajistit si tak lepší pracovní i platové podmínky,“ doporučuje Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Pokud už se lidé pro změnu zaměstnavatele rozhodnou, děje se tak z 80 % kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení. Stále větší počet lidí požaduje zvýšení mezd i v současném zaměstnání. Firmy na jejich požadavky se skřípěním zubů slyší, protože zejména v některých oblastech je odborníků na pracovním trhu stále velký nedostatek a nahradit specialistu, který odejde za „lepším“, trvá měsíce.

Vymahatelnost benefitů

Finanční požadavky zaměstnanců se promítly i do oblasti benefitů. Za poslední rok třetina firem mimořádně zvedla mzdy, třetina pomohla jednorázovou platbou anebo přispěla na náklady související s energiemi nebo cestovními výdaji. V minulosti více táhly benefity, které jsou pro zaměstnance přínosnější z dlouhodobého hlediska. Mezi ně patřily například firemní vzdělávání, jazykové kurzy, penzijní nebo životní připojištění a další. To se ale za poslední rok změnilo. Inflace a růst cen způsobily pokles reálné mzdy u většiny zaměstnanců, tlak zaměstnanců na růst mezd a finančních benefitů se tak výrazně zvýšil.

Z těchto benefitů jsou momentálně nejžádanější bonusy a prémie, které by uvítal každý zaměstnanec bez ohledu na obor či pozici. U takzvaných bílých límečků a pracovníků z IT následuje na druhém místě roční revize mezd podle inflace, dělnické profese oceňují především bonusy ve formě 13. a 14. platů. Zároveň klesá zájem o klasické stravenky, naopak roste zájem o stravenkový paušál, což je příspěvek zaměstnavatele určený na stravování. Jeho daňově uznatelná výše je nyní zhruba 107 Kč, při odpracovaných 20 dnech si tak může zaměstnanec připsat k výplatě přes dva tisíce korun.

Značka zaměstnavatele

Každá firma, pokud má zaměstnance, má i značku zaměstnavatele (Employer Brand). I když o ni možná neusilovala, i když o ni možná ani neví, je důležité vědět, jak s ní správně pracovat, aby vás lidé vnímali jako atraktivního zaměstnavatele. Zjednodušeně je značka zaměstnavatele pověst firmy na trhu práce. Tedy to, co si o ní myslí, říkají nebo cítí bývalí, současní i potenciální zaměstnanci a široká veřejnost.

Společnost ManpowerGroup zveřejnila studii „Nová budoucnost práce“, která je založena na průzkumu, jehož se zúčastnilo 13 000 manažerů organizací a 8 000 zaměstnanců z osmi zemí světa. Studie identifikuje 14 klíčových trendů, které utváří budoucnost práce a ovlivňují dnešní zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Patří mezi ně demografické změny, individuální volba, využívání technologií a faktory konkurenceschopnosti. Průzkum vyhodnocuje dopad řady nových faktorů, jako jsou generační posun v očekáváních týkajících se zaměstnání, snížení významu vysokoškolského vzdělání u uchazečů, rostoucí nerovnosti, kterým čelí ženy v práci, pokračující rozvoj hybridní práce a zmírňování rizik v neustále se proměňující globální ekonomice. Studie rovněž obsahuje doporučení, jak mohou zaměstnavatelé v této nové době přilákat a udržet si talenty.

Výzkum ukázal následující:

Smysl a rovnováha jsou důležité: V roce 2025 bude generace Z tvořit 27 % pracovní síly. 88 % zaměstnanců z generace Z tvrdí, že pandemie ovlivnila to, co očekávají od své práce, oproti 65 % zaměstnanců starších 55 let.
Je načase prorazit papírový strop: V roce 2024 mělo celosvětově 75 % společností potíže s nedostatkem talentů. Aby rozšířily své zdroje talentů, stále více zaměstnavatelů snižuje nebo ruší požadavky na vysokoškolské vzdělání a místo toho se zaměřuje na dovednosti získané díky předchozí pracovní a životní zkušenosti.
Neopomínejte starší zaměstnance a zvyšte jejich účast na trhu práce: Pouze 19 % manažerů aktivně vyhledává zaměstnance, kteří jsou v důchodovém věku.
Práce na dálku/hybridní práce podporuje rovnováhu, ale může ovlivnit kariérní postup – zejména u žen: Více žen tvrdí, že při práci na dálku mají menší šanci setkat se s vedoucími pracovníky (37 %), učit se od ostatních (31 %), být kandidátkou na povýšení (29 %), účastnit se brainstormingu (27 %) a spolupráce (26 %).
Ženy mají větší motivaci vrátit se do kanceláře než muži: 41 % žen uvádí jako faktory, které je motivují k návratu do kanceláře, společenský kontakt a vztahy, jasné oddělení práce a domácnosti, efektivnější spolupráci, větší pohodlí pro odvedení práce a lepší možnost se soustředit.
Zvyšujte kvalifikaci zaměstnanců, nebo si ji budou zvyšovat sami: 57 % zaměstnanců se již vzdělává mimo zaměstnání, protože firemní školicí programy je neučí relevantním dovednostem, neposouvají jejich kariérní rozvoj nebo jim nepomáhají udržet si konkurenceschopnost na trhu.
Lidé hledají lidštější přístup v práci: Důležité již není jen odvést práci. Lidé uvádějí, že schopnost spolupracovat (83 %), řešit problémy (82 %) a důvěryhodnost (82 %) jsou pro to, aby odvedli kvalitní práci, důležitější než pouze vysoká produktivita (76 %).
Lidé raději odejdou: 64 % zaměstnanců by zvažovalo jinou práci, pokud by se museli vrátit do kanceláře na plný úvazek, a každý třetí by v příštím měsíci přijal jinou práci, pokud by nabízela lepší rovnováhu mezi prací a životním stylem.
Zaměstnavatelé i zaměstnanci se domnívají, že osobní brainstorming je lepší: Více než 80 % zaměstnanců a zaměstnavatelů se domnívá, že osobní spolupráce přináší nejvíce kreativních nápadů a podporuje vytváření vztahů na pracovišti.