Z přibližně 275 mil. tun hlavních druhů masa (hovězího společně s telecím, kuřecího a vepřového), které se loni ve světě vyrobily, připadá největší podíl, a to 42 %, na maso vepřové. Jeho produkce během období 2021 – 2023 stoupla ze 108 mil. na více než 116 mil. tun, avšak letos by se měla podle dubnové aktualizované předpovědi amerického ministerstva zemědělství (USDA) meziročně snížit asi o 0,6 % na 115,6 mil. tun.
Vepřové maso, jehož celosvětová spotřeba dlouhodobě stoupá (loni na 115,4 mil tun), si na globálním trhu udržuje dobrou pozici jako poměrně levný zdroj bílkovin zvláště, když stoupají náklady na produkci hovězího masa.
Současně je patrna tendence ke zvyšování spotřeby mrazeného masa. V Číně podílející se na celosvětové produkci vepřového masa skoro polovinou se po tříletém rychlém růstu (ze 47,6 mil. v roce 2021 na loňských skoro 58 mil. tun) letos očekává zhruba 3% pokles na necelých 56 mil. tun. Důvodem jsou menší stavy prasat na výkrm i nižší ceny vyplácené chovatelům, kteří následně stavy omezují.
Čínský výpadek (v objemu zhruba 2 mil tun) nebudou schopny vyšší výrobou kompenzovat další tři klíčoví producenti – Evropská unie, USA a Brazílie.
Brazílie letos zvýší produkci vepřového o 4 % na 4,6 mil. tun. Její důležitou předností jsou nízké výrobní náklady a tamní farmáři využívají zlepšující se domácí a v ještě větší míře exportní poptávku. „Brazílie zůstává nízkonákladovým vývozcem na zahraniční trhy,“ uvádí ve své zprávě USDA. Brazílie zvedla objem exportu v období 2019 – 2023 skoro o dvě třetiny (64 %) na skoro půldruhého milionu tun a loni podle tohoto ukazatele poprvé předstihla Kanadu.
V USA se letos očekává stejný růst produkce jako v EU, tedy o 3 % na 12,7 mil. tun. Vývoz by měl stoupnout téměř o 8 % díky silné konkurenční pozici amerických exportérů na jihokorejském a australském trhu.
Výroba v EU loni klesla skoro o sedm procent
Produkce vepřového masa v Evropské unii se loni opět snížila, tentokrát o 6,6 % na 20,6 mil. tun, informoval Eurostat (to koresponduje s údajem USDA 20,8 mil. tun). Pokles zasáhl v různé míře všechny členské státy s výjimkou Bulharska. Nejhlubší propad, a to skoro o pětinu, nastal v Dánsku, potom v Nizozemsku (-13 %) a také v Německu (-6,8 %).
Americká předpověď letos v EU počítá s tím, že výroba stoupne o 1,6 % na 21,15 mil tun. Ceny selat i jatečných zvířat jsou pro evropské farmáře příznivé, takže začali rozšiřovat početní stavy prasnic. Proto lze očekávat, že počet živě narozených selat stoupne. Ziskovost chovů by se měla zvýšit, neboť krmiva zlevnila.
Evropská komise ve svém krátkodobém agrárním výhledu zveřejněném začátkem května nepočítá s tím, že by přetrvávající nákaza africkým morem prasat měla nějaký vyšší negativní vliv na chovy a produkci, než je tomu dosud.
V mezinárodním obchodu klesá váha Číny
Poptávku na globálním trhu dlouhodobě nejvíce ovlivňuje Čína, kde spotřeba v letech 2021 – 2023 stoupla z 51,7 mil na více než 59,7 mil. tun. Její význam coby odběratele však klesá. Na globálním importu letos odhadovaném na 9,5 mil. tun, by se měla podílet zhruba pětinou, zatímco v roce 2020, kdy její domácí produkce kvůli africkému moru prasat klesla o více než 15 % na 36,3 mil. Tun, to byly více než dvě pětiny.
Zatímco čínská dovozní poptávka bude podle předpovědi dále oslabovat, Mexiko by mělo dovoz zvyšovat rychlým tempem, neboť tamní spotřebitelé dávají vepřovému přednost před masem kuřecím a hovězím. Objem letošního mexického dovozu se přiblíží půldruhému milionu tun ve srovnání s 1,35 mil. ton loni a necelému milionu tun v roce 2020. Třetím největším dovozcem zůstává Japonsko, které v zahraničí stabilně poptává 1,4 – 1,5 mil. tun vepřového masa ročně.
Objem mezinárodního exportu by se měl letos zvýšit proti roku 2023 zvýšit o 4 % na 10,5 mil. tun. Na straně nabídky výrazně dominují Evropská unie a USA, jejichž očekávaný export by měl dohromady činit přes 6,5 mil. tun.
Skoro polovinu objemu mířícího na mezinárodní trhy dovážejí tři země – Čína (loni 1,9 mil. tun), Japonsko (1,43 mil. tun) a Mexiko (1,35 mil. tun). Významnými odběrateli dále jsou Británie (757 tis. tun) a J. Korea, jejíž poptávka roste solidním tempem (675 tis. tun).
Vývoz z EU se soustavně snižuje (v roce 2022 o 14 %, loni zhruba o pětinu) hlavně v důsledku menšího zájmu ze strany Číny. Na tu v roce 2020 připadalo 52 % celkového unijního exportu na třetí trhy, předloni 29,2 % a loni jenom 27,3 %. Naproti tomu stoupá význam Británie (loňský podíl 21,2 %) a Japonska (8,5 %). Americká prognóza na letošek počítá s mírným vzestupem unijního vývozu na 3,33 mil. tun.
Vývoz z Evropské unie od roku 2021 klesá, loni dokonce skoro o čtvrtinu (absolutně zhruba o milion tun) na 3,14 mil tun, uvedlo americké ministerstvo zemědělství.
Eurostat zveřejnil údaje o vývozu vyjádřeném v hmotnosti jatečně upravených těl. Podle něj se z EU loni vyvezlo 4083 tis. tun vepřového masa a s ním spojených vedlejších jatečních produktů, což bylo proti roku 2022 o 18 % méně.
Největším vývozcem vepřového z EU je Španělsko s podílem 31 %. Následují Nizozemsko a Dánsko, kde nastal loni nejhlubší meziroční propad (-30 %).
Největší objem vývozu směřuje tradičně do Číny, následují Británie a Japonsko.
Česko: po 3 letech poklesu mírný růst
V tuzemsku se podle Českého statistického úřadu během letošního prvního čtvrtletí vyrobilo 109 381 tun masa, což bylo o 0,8 % více. Po tříletém poklesu mírně stoupla produkce vepřového, a to o 2,1 % na 51 183 tun. Průměrná porážková hmotnost prasat ve výkrmu se mírně zvýšila na 119,4 kg.
Produkce vepřového se v ČR loni meziročně snížila o 5,2 % na 198 tis tun. Podíl dovozu na spotřebě je značný. V roce 2022 se podle zprávy Ministerstva zemědělství v tuzemsku spotřebovalo 584,2 tis. tun vepřového masa (v živé hmotnosti), dovezlo 385 tis a vyvezlo 83,9 tis tun. To znamená, že podíl dovozu na spotřebě vzrostl na 65,9 % (o 0,8 procentního bodu více než v roce 2021). V roce 2016 tento ukazatel činil 60,7 %.
Ekonomické podmínky se zlepšují
Výroba vepřového masa ve světě dospěla podle zprávy nizozemské Rabobank (ústavu, jež se významně angažuje ve financování agrárního sektoru) do „zlomového bodu“. Tento obor začíná být opět ziskový, a chovatelé proto přestávají redukovat početní stavy, které se v klíčových produkčních regionech začínají stabilizovat, uvádí banka v kvartálním přehledu zveřejněném počátkem května.
Na vyšší nabídce by se podle ní měla tato změna projevit na přelomu let 2024/2025. Zlepšuje se také produktivita práce na farmách, což platí nejen pro vyspělé země, ale také pro Čínu. Výrobní kapacitu zvyšují také Vietnam a Filipíny, což bude mít vliv na určité oslabení dovozní poptávky bez ohledu na pokračující nákazu africkým morem prasat.
Nizozemští experti současně nevylučují, že některé země budou poptávat více než nyní, například Austrálie a africké země na jih od Sahary.
Export z EU bude podle nich dlouhodobě klesat s tím, že hlavním trhem se stane Británie. Unie by se měla snažit o vyšší diferzifikaci svého exportu.
Klesající náklady na krmivo, dané vysokými zásobami obilí a olejnatých semen na globálních trzích pomáhají kompenzovat nepříznivý dopad dalších nákladových položek, například cen energií.
Napsat komentář