Kravské mléko, jedna z klíčových potravinářských surovin, je ve světě stále žádanější. Jeho produkce zvolna, ale trvale stoupá.
Během období 2019 – 2023 vzrostla produkce mléka přibližně o 4,5 % na 549,8 mil. tun a letos by se měla dále zvýšit na více než 553 mil. tun. Zhruba 45 % z uvedeného objemu připadá na Evropskou unii a USA. Vyplývá to z poslední pololetní zprávy ministerstva zemědělství USA (USDA).
Podle zprávy ministerstva zemědělství USA (USDA) se produkce mléka v Evropské unii letos ve srovnání s rokem 2023 sníží jenom nepatrně – zhruba o 200 tis. tun na 144,6 mil. tun. Průměrná užitkovost opět mírně stoupne, ale ne tolik, aby kompenzovala další úbytek početního stavu dojnic. Ten by se měl v průměru pohybovat kolem 20 mil. kusů (v roce 2019 přesahoval 21 milionů).
Valnou většinu mléka dodávaného mlékárnám tvoří mléko kravské. Jedinou výjimku představuje Řecko, kde skoro 58 % dodávek pochází od chovatelů ovcí (bahnic) a koz. Na Kypru to je přibližně pětina.
Celosvětová spotřeba mléka v období 2019 – 2023 vzrostla přibližně o 6 % na loňských skoro 195 mil. tun, z toho připadlo 45 % na Indii (spolu s Čínou je to více než polovina celosvětové konzumace).
Obzvlášť rychlou dynamiku zaznamenává Čína, kde výroba v uvedeném období stoupla o 28 % (absolutně o 9,5 mil. tun, což je skoro roční produkce Kanady). Letos podle předpovědi dosáhne 41,5 mil. tun. Čínská produkce však stále nedosahuje ani polovičního objemu Indie, jež letos vyprodukuje 99,5 mil. tun čerstvého mléka. Indie, která se loni stala nejlidnatější zemí světa místo Číny je současně zdaleka největším spotřebitelem kravského mléka. Její letošní očekávaná spotřeba 89 mil. tun odpovídá více než 45 % celosvětové konzumace.
Ta celosvětově letos stoupne na 196 mil. tun proti 185 mil. tun v roce 2019. Poptávku kromě Indie silně táhne také Čína, kde se letos počítá s konzumací 17 mil. tun ve srovnání se 13,2 mil. tun v roce 2019. Naproti tomu mírně klesá spotřeba v USA (letos 20,4 mil. tun) a také v Rusku (6,7 mil. tun).
V Evropské unii se spotřeba tekutého mléka stabilizovala mezi 23 – 24 mil. tun ročně, což odpovídá asi šestině celkové výroby mléka v unii. Z toho plyne, že naprostá většina se ho v evropské sedmadvacítce průmyslově zpracovává. V USA je k přímé spotřebě určena asi pětina vyrobeného objemu, zato v Indii, kde spotřeba mléka v období 2019 – 2023 stoupla o desetinu, se ho v „syrové podobě“ vypije skoro 90 %.
Farmáři v EU v roce 2022 podle posledních údajů Eurostatu vyprodukovali 160 mil. tun syrového mléka, meziročně asi o 300 tis. tun méně. Z uvedeného objemu zpracovatelům dodali skoro 150 mil. tun, zbytek byl spotřebován přímo na farmách.
Mlékárny vyrobily 22,5 mil tun mléka určeného k přímé spotřebě. Na výrobu sýrů a másla spotřebovaly zhruba 70 % veškerého mléka, které měly k dispozici (včetně sušené suroviny).
Skoro dvě pětiny mléka v Evropské unii zpracovávají německé (22 %) a francouzské (17 %) mlékárny. V Německu to za leden – listopad 2023 bylo 29,3 mil. tun, ve Francii 21,4 mil. tun. Následují Nizozemsko (10% podíl), Itálie a Polsko (po 9 %). Vyplývá to ze statistik italské poradenské firmy CLAL.
Ve výrobě sušeného mléka dominují EU a Nový Zéland
Ve světě se přímo (v tekuté podobě) konzumuje jenom menší část mléka. Loni to bylo mírně přes 35 %, přibližně stejně jako v předchozích letech. Značná část produkce se pracovává sušením. Sušené mléko má mnohem delší trvanlivost než mléko tekuté a kvůli nízkému obsahu vlhkosti ho není třeba chladit. Kromě toho se zmenšuje jeho objem, takže jeho přeprava je hospodárnější než přeprava tekutého mléka. Používá se jak ve výživě, tak v některých biotechnologických postupech.
Loni se ve světě vyrobilo zhruba 9,2 mil. tun sušeného mléka, z toho skoro 4,8 mil. tun odtučněného a 4,4 mil. tun plnotučného. Výroba sušeného mléka je silně koncentrována. Čtveřice největších producentů mléka plnotučného se na celosvětové výrobě loni podílela více než 85 %, u odtučněného mléka je to téměř 79 %.
Největším výrobcem a současně exportérem plnotučného sušeného mléka je Nový Zéland. Loni jeho produkce dosáhla 1,4 mil. tun, z toho vyvezl 1,35 mil. tun.
Největší objem ve světě spotřebovává Čína. Loni to bylo 1,58 mil. tun (přes 44 % celosvětového ukazatele), druhé místo s přibližně polovičním objemem náleží Brazílii (721 tis. tun v roce 2023) a třetí Evropské unii (380 tis. tun).
Čína je současně největším dovozcem, ale její import klesá. Loni to bylo 445 tis. tun ve srovnání se 699 tis. tun v roce 2022 a 849 tis. tun v roce 2021. Americká prognóza letos počítá s dalším poklesem čínského dovozu, a to na 425 tis. tun. Naproti tomu Alžírsko, druhý největší odběratel, dovoz loni mírně zvýšilo na 260 tis. tun a přibližně stejný objem lze očekávat i letos.
Na trhu s odtučněným sušeným mlékem se pořadí klíčových producentů liší. První místo náleží Evropské unii, jež ho v roce 2023 vyrobila 1,52 mil. tun, z toho vyvezla 815 tis. tun. Druhé místo patří Indii (730 tis. tun), Nový Zéland je třetí (390 tis. tun), ale přitom v roce 2023 vyvezl 465 tis. tun sušeného odtučněného mléka, musel tedy sáhnout do zásob z předchozích let.
Nejvíce odtučněného sušeného mléka spotřebovávají Evropská unie (loni 740 tis. tun) a Indie (739 tis. tun), třetí místo náleží Mexiku (427 tis. tun). Tato latinskoamerická země je také nejvíce odkázána na dovoz (loni 380 tis. tun), na druhém místě v importu je Čína (355 tis. tun).
Svými dodávkami mezinárodní trh nejvíce ovlivňují Evropská unie s objemem exportu přesahujícím 800 tis. tun ročně a USA (loni 812 tis. tun). Následuje již zmíněný Nový Zéland (loni 465 tis. tun), Austrálie (125 tis. tun) a na pátém místě Bělorusko, jehož export přesahující 120 tis. tun ročně je stabilní (loni 123 tis. tun).
Na trhu sýrů dominují výrobci z EU
Na globálním trhu sýrů dominují výrobci z Evropské unie. Jejich produkce je v posledních letech stabilní, pohybuje se kolem 10,4 mil. tun ročně, což odpovídá 47 % celosvětového objemu.
Výroba sýrů v zemích EU by se letos měla podle předpovědi USDA lehce zvýšit na 10,42 mil. tun bez ohledu na očekávaný mírný pokles produkce mléka. Pro zpracovatele jsou sýry ziskovější než výroba másla či sušeného mléka. Podnět k vyšší produkci sýrů dává také Čína, kde polevuje tempo růstu poptávky po sušeném mléce.
Zatímco výroba sýrů v EU je v podstatě stabilní, v USA se v období 2020 – 2023 zvýšila o 6,3 % na 6,4 mil. tun a letos se očekává další růst na 6,55 mil. tun. Poptávka v Severní Americe stoupá a tamní mlékárny významně investují do rozšiřování zpracovatelských kapacit.
Růst produkce zaznamenávají další producenti. Například v Británie (ze 448 tis. tun v roce 2020 na loňských 515 tis. tun), Mexiko (ze 446 tis. na 455 tis. tun) či Bělorusko (ze 345 tis. v roce 2020 na 380 tis. tun loni).
Odeznívání inflace se příznivě projevuje na kupní síle evropských spotřebitelů, kteří začínají také konzumovat více sýrů. Faktorem povzbuzujícím poptávku také je stoupající spotřeba v gastronomii související s oživením cestovního ruchu po covidové pandemii.
Celosvětová spotřeba sýrů za posledních pět let stoupla přibližně o milion tun na loňských skoro 21,4 mil. tun a letos dále mírně vzroste na 21,6 mil. tun. V Evropské unii by měla stagnovat na 9,2 mil. tun, zato se dále zvýší v USA, jejichž trh je se 6,2 mil. tun druhý největší Spotřeba v Rusku, třetím největším trhu, vzroste na 1,48 mil. tun ve srovnání s 1,34 mil. tun v roce 2020.
Evropská unie, jež vykazuje trvale značné produkční přebytky sýrů, je jejich největším světovým vývozcem. Objem exportu během loňského ledna až října podle Eurostatu meziročně stoupl o 3 % na 1,15 mil. tun, z toho do Británie činil 360,4 tis. tun, USA téměř 105 tis. tun a do Japonska 84 tis. tun, vyplývá z údajů Eurostatu. Nejvíce sýrů dováží Británie (loni podle USDA 435 tis. tun), Rusko (375 tis. tun) a Japonsko (250 tis. tun). Objem vývozu sýrů z EU zůstává víceméně stabilní a pohybuje se kolem mezi 1,2 – 1,4 mil. tun.
Největším unijním producentem sýrů z kravského mléka je Německo (podle objemu za leden – listopadu 2023) s podílem 26 %. Následují Francie (18 %), Itálie (13 %), Polsko a Nizozemsko (po 10 %).
Statistiky charakterizující celkovou produkci sýrů za všech druhů mléka se liší, u středomořských zemí s početnými stavy ovcí a koz výrazně. Francie v roce 2022 vyrobila 1,91 mil. tun (z toho z kravského mléka přes 1,7 mil. tun), Itálie 1,36 mil. tun (kravského zhruba 1,20 mil tun). Značný rozdíl je patrný u Španělska, jehož celková produkce v roce 2022 přesáhla podle Eurostatu 538 tis. tun (z toho z kravského mléka asi 190 tis. tun), Řecko vyrobilo skoro 243. tis tun sýrů, hlavně ovčích.
Celosvětová výroba másla se přiblíží 12 mil. tun
Celosvětová výroba másla v období 2020 – 2023 stoupla o 5,2 % na loňských 11,7 mil. tun a letos se podle předpovědi USDA poprvé přiblíží 12 mil. tun. Poptávku táhne v prvé řadě Indie, kde produkce během uvedeného období stoupla zhruba o desetinu na loňských 6,75 mil. tun (absolutně o 650 tis. tun). To odpovídá skoro 58 % celosvětové produkce a stejně je tomu s ukazatelem spotřeby (59 %).
Naproti tomu mírný pokles výroby v posledních letech vykazují hlavně Evropská unie a USA. Výroba másla v Evropské unii by se měla letos proti roku 2023 snížit o 20 tis. na 2,1 mil. tun, neboť zpracovatelé se více zaměřují na výnosnější výrobu sýrů. Proti tomuto trendu hovoří očekávané zvyšování cen másla bez ohledu na to, že poptávku po něm v západních zemích tlumí měnící se preference spotřebitelů vyhledávajících „zdravější“ alternativy.
Americká prognóza počítá s tím, že vývoz másla z EU letos meziročně klesne o 4 % na 275 tis. tun nejen kvůli nižší výrobě, ale i sílící konkurenci, zejména ze strany Nového Zélandu.
Ve spotřebě másla jednoznačně vévodí Indie, kde v letech 2020 – 2023 stoupla z téměř 6,1 mil. tun na loňských více než 6,7 mil. tun, což odpovídá zhruba 60 % celosvětového ukazatele. Druhé místo patří Evropské unii, kde je patrný lehce sestupný trend. Spotřeba loni činila 1,87 mil. tun proti 1,91 mil tun v roce 2020. Spotřebu v Číně, která v uvedeném srovnání stoupla ze 230 tis. na 246 tis. tun podle zprávy USDA ovlivňuje především poptávka pekáren. To je hlavní důvod, proč se Čína v posledních letech stala největším dovozcem másla (loni 138 tis. tun). Na druhém místě je Rusko (loni 128 tis. tun).
Vývoz másla v celosvětovém měřítku loni dosáhl 1,05 mil. tun (zhruba stejně jako v roce 2022 a stejný objem se očekává i letos). Více než polovina uvedeného objemu připadá na Nový Zéland, který loni exportoval 520 tis. tun, letos to má být o 40 tis. tun méně. Druhým klíčovým vývozcem je Evropská unie s loňským objemem 285 tis. tun, na letošek se předpovídá objem o 10 tis. tun nižší.
Z celosvětové produkce másla (loni 11,7 mil. tun) je předmětem mezinárodního obchodu (měřeno exportem) zhruba milion tun (asi 8,5 %). U sýrů je tato „kvóta“ zhruba 13 % (výroba 22,1 mil. tun, export kolem 3 mil. tun). Z celkového objemu plnotučného sušeného mléka (4,4 mil. tun) je předmětem obchodu přibližně polovina, u odtučněného sušeného mléka (výroba 5 mil. tun) je to kolem 40 %.
Napsat komentář