Od ledna 2024 začne platit nová směrnice o nefinančním reportingu, známé jako Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD).
Šetření provedené Hospodářskou komorou ČR odhaluje, že připravenost velkých podniků je na rozdíl od malých a středních firem a osob samostatně výdělečně činných poměrně vysoká. Zatímco každá osmá velká firma již deklaruje plnou připravenost, více než 80 % OSVČ a malých podniků se mylně domnívá, že na ně CSRD nemá vliv.
Nová pravidla CSRD si kladou za cíl zvýšit transparentnost podniků ve vztahu k environmentálním, sociálním a governance (ESG) faktorům. „Tato směrnice se týká všech obchodních společností s více než pěti sty zaměstnanci, které budou muset ve svých zprávách o hospodaření zveřejňovat informace o tom, jak jejich obchodní model podnikání přispívá k ochraně životního prostředí a zohledňuje sociální aspekty,“ vysvětluje Karel Kotoun, CEO společnosti Green0meter.
Výzva pro malé a střední podniky
Výzvou zůstává, že mnohé malé a střední podniky nejsou si vědomy, že CSRD ovlivní i je, především prostřednictvím dodavatelských řetězců velkých společností. Neinformovanost může vést k náhlému tlaku na adaptaci, který bude pro mnohé z nich obtížně zvládnutelný. V tomto kontextu přichází na pomoc platforma Green0meter.com, která nabízí sadu nástrojů pro efektivní řešení požadavků CSRD. „Platforma umožňuje uživatelům sběr a analýzu dat, provádění auditů, stanovení cílů udržitelnosti a vyhodnocení dvojité materiality, což je zásadní pro pochopení vlivu podnikání na společnost a životní prostředí a naopak,“ vysvětluje Karel Kotoun.
Tlak na snižování uhlíkové stopy v dodavatelském řetězci
Technologie hrají klíčovou roli ve snížení energetické, materiálové a uhlíkové náročnosti průmyslu. V zemi, která je nejprůmyslovější v Evropě a jejíž energetická náročnost průmyslu je zhruba dvakrát vyšší na jednotku HDP než průměr EU, může mít CSRD silný dopad na celou ekonomiku. „Navíc, české podniky, které jsou součástí mezinárodních dodavatelských řetězců, se mohou setkat s tlakem na snížení uhlíkové stopy, který bude podmiňovat další obchodní spolupráci. A s ohledem na to, že třetina hodnoty produkce ČR připadá na vývoz, je adaptace na CSRD nezbytná pro udržení zahraniční poptávky a výkonnosti českého hospodářství,“ dodává Kotoun.
Podpora ze strany státu a národní rozvojové banky je pro české podniky nezbytná, zejména ve světle přípravy na novou legislativu CSRD. Je důležité zdůraznit, že jak CSRD, tak i EU Taxonomie vytváří společný jazyk pro aktéry na finančním trhu a otevírá cestu k zeleným investicím.
Jedním z klíčových kroků by mohlo být zřízení unifikovaného ESG (Environmentální, Sociální a Governance) hubu, který by podnikům poskytl nejen přístup k informacím a nástrojům potřebným pro klasifikaci dle EU Taxonomie, ale také průvodce komplexním řešením požadavků CSRD. Tento centrální zdroj by mohl sloužit jako vzdělávací a konzultační platforma, kde by firmy mohly získat nezbytné znalosti a nástroje pro efektivní navigaci v procesu reportingu, aniž by byly nuceny investovat značné finanční prostředky do externích konzultačních služeb.
Tato iniciativa by nejen ulehčila přechod k udržitelnějšímu podnikání, ale také podpořila rovnoměrnější distribuci znalostí a zdrojů mezi podniky všech velikostí a typů, což by napomohlo celkovému rozvoji a konkurenceschopnosti českého hospodářství. Například Česká hospodářská komora doporučuje, aby stát inicioval informační kampaně, které by podnikatelům nová pravidla přiblížily a pomohly jim v přípravě. Vývoj a implementace těchto technologií by mohly představovat prostředek pro druhou ekonomickou transformaci České republiky.
Napsat komentář