Proměny nealko obalů

Jednou z hlavních priorit dnešní obalové výroby je akcent na udržitelnost. Tento trend se prosazuje také v případě obalů pro nealko nápoje.

V souvislosti s obaly píšeme o jejich designových proměnách, grafických inovacích a možnosti jejich dalšího zušlechťování. Tyto trendy jsou patrné i u obalů pro nealkoholické nápoje. Segment je však razantněji zasažen jinými, na první pohled ne tak patrnými, ale o to významnějšími, tendencemi.

Výrobci nealko nápojů se stále ve větším měřítku soustředí na zdravý životní styl. Nápoje obvykle obsahují mnohem méně sladidla. Na trhu se objevuje bohatší nabídka přírodních šťáv a veliký boom zažívají moštárny všeho typu. Tyto trendy se zpočátku obalů moc netýkaly, resp. týkaly, ale spíše jen ve smyslu korespondujícího designu obalu či etikety, kde výběr barev či grafiky odpovídal více přírodnímu produktu, který propagovaly. U těchto typů obalů často převažuje jednodušší grafické ztvárnění, častěji se využívá pérová kresba a z hlediska barev převažují odstíny zelené, hnědé či oranžové. Zušlechťování typu lakování či ražba se v těchto případech využívá velmi omezeně, nebo spíše vůbec. Oblíbené jsou retro motivy svázané s tradicí produktu, značky či místa. A protože se v řadě případů, především přírodních nápojů, nejedná o produkty s prodlouženou trvanlivostí, má design obalů často národní či folklorní prvky. Střídmost designu se často projevuje i ve výběru písma. Někdy jde designér z hlediska písmenného fontu naopak cestou určité hravosti, která vychází nejenom z produktu, ale především z cílové skupiny zákazníků (především přírodní šťávy mají hodně rozdílné portfolio zákazníků, které zahrnuje nejenom dospělé zákazníky různých zájmů, ale i děti).

I když občas kontroverzní, tak pro většinu spotřebitelů pozitivní roli sehrávají shrink sleeve etikety, které často díky důmyslným nápadům grafických designerů dokáží láhev nejenom oživit, ale přímo „proměnit“. Tento typ etikety se velmi často podílí i na personalizaci obalů. To je vidět na řadě kampaní, ať, co už se týká láhví, tak nápojových plechovek. Jednou z novějších iniciativ představuje i W2P technologie CoolCan od společnosti Colognia Press. Na stránkách aplikace si spotřebitel vybere či sám navrhne design na shrink sleeve, který je následně realizován digitálním potiskem a zároveň aplikován na plechovku s pivem či energy drinkem. V celém systému objednávka projde bez zásahu lidské ruky přímo ke stroji. První, kdo tuto objednávku reálně uvidí, je tedy až tiskař. Zakázku lze realizovat již od pár kusů produktů. Unikátní projekt získal letos i mezinárodní ocenění WorldStar od WPO (World Packaging Organisation).

Ve znamení RRR (Reduce, Reuse, Recycle)

U papírových či lepenkových obalů je označení logem FSC (dřevo a papír pocházejícího z šetrně obhospodařovaných lesů) více méně standardem. U všech obalů se setkáváme s nižší spotřebou materiálů, u vícevrstvých obalů výrobci snižují počet vrstev a nahrazují kompozit jednovrstvým materiálem. Asi nejvíce je diskutována oblast plastů, která se hojně dotýká právě nápojových obalů. Zde je hned několik tendencí, které lze považovat za udržitelné. Tou první, která již přetrvává řadu let, je snižování spotřeby materiálu. V současnosti jsou vstřikovyfukované PET láhve mnohem slabších tlouštěk, než byly před pár lety. Bohužel touto cestou se dá jít jen „někam“, pak už nastavují limity výrobní technologie. Oproti nedávné minulosti došlo k upravování hrdla láhví. To současné je značně sníženo a u šroubovacích uzávěrů došlo k redukci počtu závitů. Chvályhodnými kroky šel vývoj ohledně nazírání na etikety, konkrétně na shrink sleeve, tedy smrštitelné, obvykle atraktivně potištěné etikety podle celého či jen částečného tvaru láhve. Zatímco ještě do nedávna převažovaly shrink sleeve z levnějšího PVC, což při recyklaci PET láhve s PE uzávěrem způsobovalo nemalé problémy, dnes řada výrobců jde výrobně cestou PET etiket, které v celém životním cyklu obalu s materiálově totožnou PET láhví mnohem lépe korespondují. Další zaznamenatelnou tendencí je proměna samotného materiálu, ze kterého jsou láhve vyráběny.

Existují tendence nahradit PET bioplasty. Tato cesta má však zatím mnoho „ale“, ať už z hlediska výroby, recyklace či legislativy. V nejbližší budoucnosti se proto masová alternativa využívání biodegradabilních materiálů místo PET nekoná. Další dvě tendence jsou mnohem výraznější a zároveň reálnější. Tou jednou je tlak na vratnost láhví a tím prodloužení životnosti celého cyklu. Druhá cesta je tlak na zvýšený podíl recyklátu při výrobě preforem. Případnou další úpravou obalů se díky využití odpadu v nové výrobě daří snižovat i emise vyprodukované třetími stranami.

Cirkulace či recyklace?

Iniciativy obou typů mají na trhu vzrůstající tendenci. Příkladem za všechny může být, v loňském roce avízovaný, projekt Cirkulka od společnosti Kofola, která jím rozšířila své portfolio tradičních nápojů ve vratných skleněných lahvích jako alternativu k PET lahvím a plechovkám. Systém vratných lahví přispívá k prodlužování životnosti obalu a minimalizaci odpadu. Pro zákazníka je nemalým benefitem modulární typ přepravky, ve které jsou láhve uloženy. Přepravka s odnosným uchem zachovává komfort, na který jsou spotřebitelé při koupi nápojů zvyklí. Zhruba dva roky před toto iniciativou společnost uvedla na trh i nový typ láhve z rPET. Tehdy se jednalo o minerální vodu Kláštorná Kalcia v lahvích vyrobených z recyklovaného PET materiálu. Díky tomu, že ji plní pouze do lahví ze 100 % rPETu, ušetřila jen v prvním roce více než 420 tun panenského plastu. Toto číslo však stále stoupá, protože poptávka po této minerální vodě v ekologickém balení stále roste.

Oba projekty nejsou jedinými udržitelnými projekty společnosti z posledních let. Kofola neustále hledá cesty, jak snižovat uhlíkovou stopu, produkovat co nejméně odpadu a být co nejvíce lokální. Kromě propracované obalové strategie využívá kamiony na CNG, zaměřuje se na původ využívaných surovin, vytváří bio lokality v okolí svých závodů a pěstuje na nich vlastní byliny. Udržitelné myšlení překlápí i do dílčích rozhodování – od omezení hliníkových sponek na čajových sáčcích Leros, až po zpracování odšťavněné dužniny z ovoce a její využití do UGO Dužinek (sušenek a krekrů).