Oděvní koncerny podnikající v tzv. rychlé módě se během letošního roku vzpamatovaly z finančního úderu, který jim zasadila pandemie.
Byznys výrobců tzv. rychlé módy v současné době komplikují opožďované dodávky zboží z asijských výrobních továren, což je způsobeno velkým nedostatkem kontejnerů i námořních lodí. To představuje prvek silné nejistoty i do budoucna.
Z důvodu nejistoty v dodávkách zboží z Asie západní prodejci tzv. rychlé módy přemísťují část výrobních kapacit do geograficky bližších regionů, např. do Turecka, na Balkán nebo do severní Afriky. Asie by výhledově neměla být tou hlavní „výrobní základnou“.
Vyrábět tam, kde se prodává
Nadnárodní oděvní řetězce podnikající ve „fast fashion“ (rychlé módě) závisejí na výrobních kapacitách v Asii (Číně, Bangladéši, Indii, Vietnamu) v odlišné míře. V relativně výhodnější pozici je španělský Inditex. Největší světový prodejce v tomto segmentu si nechá 53 % svého zboží (podle hodnoty) vyrábět doma a v sousedním Portugalsku, zemi s vysoce vyspělým textilním průmyslem, dále hlavně v Maroku a Turecku. Naproti tomu hlavní konkurent, švédská společnost H&M, závisí na Asii zhruba ze 70 %, což ji znevýhodňuje.
S přemísťováním výrobních kapacit do Evropy a okolí počítá také německá firma Hugo Boss. „Budeme vyrábět, pokud možno poblíž trhů, na nichž prodáváme,“ uvedl nový šéf společnosti Daniel Grieder v rozhovoru pro německý Manager Magazin. Hugo Boss má velkou vlastní továrnu v tureckém Izmiru, část obuvnických dílů zhotovuje v Itálii, a obleky na míru dokonce šije v bádensko-württemberském Metzingenu, kde má sídlo. „Budeme expandovat v geograficky bližších regionech, což nám umožní rychleji reagovat na módní trendy i na možné potíže s dodávkami. Považujeme to za reálnou konkurenční výhodu,“ dodal Grieder, který stojí v čele společnosti od začátku letošního června. Tržby Hugo Bosse loni meziročně klesly o 31 % na 1,95 mld. eur, v absolutním vyjádření zhruba o miliardu eur. Firma vykázala ztrátu 219 mil. eur ve srovnání s čistým ziskem 205 mil. eur v roce 2019. Daniel Grieder si předsevzal, že hodnotu prodeje během pěti let zvýší zhruba dvojnásobně na 4 mld. eur. K tomu mají posloužit i akvizice konkurenčních značek, ale o které by mohlo jít, odmítl mluvit. Počítá s dalším rozvojem online prodeje i rozsáhlými investicemi do modernizace kamenných obchodů.
Italský Benetton investuje do rozšiřování výrobních kapacit hlavně v Srbsku, Chorvatsku, Turecku, Tunisku a Egyptě. „Naším záměrem je snížit výrobu v Asii do konce roku 2022 na polovinu,“ řekl agentuře Reuters šéf společnosti Massimo Renon. Jde o strategické rozhodnutí, díky němuž společnost bude moci účinněji kontrolovat kvalitu výroby a sníží se jí přepravní náklady. „Během letošního roku jsme dosud ze zemí, jako jsou Bangladéš, Vietnam, Čína a Indie, přesunuli více než desetinu výroby,“ sdělil koncem září Renon. S tím, že výrobní náklady ve středomořských zemích jsou v průměru asi o pětinu vyšší než v Bangladéši nebo Vietnamu, se firma podle něj poměrně snadno vypořádá. Náklady na přepravu velkokapacitního lodního kontejneru se podle Renona léta pohybovaly mezi 1 200 – 1 500 USD, nyní to může být 10 tis. – 15 tis. USD a odběratel ještě nemá jistotu, že zásilka dorazí včas. Z východní Asie se na ni letos mnohdy čeká až 7 – 8 měsíců (dříve to byla zhruba poloviční doba), naproti tomu oděvy zhotovené v Egyptě mohou být dodány do skladů nejdéle za 2 – 2,5 měsíce, z Chorvatska nebo Srbska za 4 – 5 týdnů.
Experti poradenské firmy AlixPartners upozorňují, že návratnost investic do přemísťování výrobních kapacit z Asie může být ve střednědobém výhledu problematická.
Co slibuje Primark a další řetězce
Ekologičtí aktivisté kritizují oděvní řetězce za vysokou spotřebu vody ve výrobě i za používání četných chemikálií, včetně barviv. Firmy reagují tím, že se snaží omezit nepříznivé dopady na životní prostředí. Ujišťují, že zvyšují podíl výrobků z recyklovaných materiálů, prodlužují životnost produktů, vykupují od zákazníků obnošené šatstvo, ale i další textilní zboží. Avšak ekologičtí aktivisté jsou vůči „zeleným“ slibům oděvních koncernů skeptičtí. Vesměs tvrdí, že za nimi jsou „PR důvody“, snaha ukázat se veřejnosti v příznivém světle.
K oděvním řetězcům, které se zavázaly k větší udržitelnosti, patří irský Primark prodávající obrovský objem velice levných oděvů a dalšího zboží. „Postaráme se o to, aby udržitelná móda byla dostupná pro všechny, nikoli jen pro ty, kdo si mohou dovolit platit vyšší ceny,“ ujišťuje šéf Primarku Paul Marchant. Primark, jež je součástí agrárně potravinářské společnosti Associated British Food (ABF) loni umožnil zákazníkům v Británii vracet v jeho prodejnách obnošené oděvy, ale také použité ručníky, ložní soupravy a další zboží. Speciální boxy sloužící tomuto účelu se podle jeho zprávy z konce října objeví v Rakousku, Německu a Irsku, přičemž odevzdávat lze produkty i jiných značek. Primark dosáhl úrovně prodeje před pandemií během letošního druhého čtvrtletí, kdy jeho prodej meziročně stoupl více než třikrát na 1,6 mld. liber (v přepočtu skoro 1,9 mld. eur), oznámila jeho mateřská společnosti Associated British Foods. V účetním roce, který skončil loni 12. září dosáhl Primark v přepočtu obratu 6,5 mld. eur, což bylo meziročně o 24 % méně. Skoro veškerý pokles šel na vrub jarního „lockdownu“.
Dopady na dva největší hráče
Pandemie, jež se v posledních měsících v četných zemích opět začala šířit, tvrdě postihla i ty největší oděvní koncerny. Španělskému Inditexu, největšímu světovému prodejci oděvů v segmentu rychlé módy, klesl čistý prodej proti roku 2019 o 28 % na 20,4 mld. eur, čistý zisk se propadl dokonce o 70 % na 1,1 mld. eur. Ekonomické ukazatele mohly být ještě horší nebýt 77% nárůstu online prodeje. Tento prodejní kanál se na celkových tržbách podílel 32 % ve srovnání se 14 % v roce 2019. Inditex, který byl založen v roce 1985, provozuje po celém světě 6 654 obchodů, z toho 4 529 v Evropě. Vlastní osm značek, klíčová z nich je Zara, jejíž tržby loni dosáhly 14,1 mld. eur (z celkových 20,4 mld. eur). Mezi další značky patří např. Massimo Dutti, Bershka, Pull & Bear, Stradivarius, Uterqüe či Oysho.
Napsat komentář