Konec února a březen 2020 otevřely novou kapitolu nákupního chování zákazníka a znamenaly zkoušku pro celý maloobchodní trh. Cestu k online nákupům si našli i jejich dosud zatvrzelí odpůrci. Pod vlivem množství informací o pandemii COVID-19 začali i Češi, po vzoru jiných zemí, plnit své spíže. Až 60 % českých spotřebitelů v březnovém průzkumu společnosti Nielsen potvrdilo, že jsou předzásobení nebo si zásoby chystají vytvořit.
Poslední týdny převrátily náš život vzhůru nohama. Retail se rozdělil na dvě oblasti. Zatímco prodejny non-food musely s vyhlášením nouzového stavu, až na výjimky, zůstat zavřené, potravinářské prodejny, drogerie a online prodej měly co dělat, aby zvládly nápor zákazníků.
Předzásobování začalo koncem února
Zvýšený zájem o zabezpečení se v případě nouze potvrzují i data maloobchodního auditu společnosti Nielsen, z nichž vyplývá, že Češi začali více než standardně nakupovat už v posledním únorovém týdnu. Tržby rychloobrátkového zboží v tomto týdnu vzrostly o téměř 20 % oproti stejnému týdnu roku 2019. Nejrychleji se z regálů obchodů vytrácely dezinfekční prostředky na ruce, těstoviny nebo čističe do domácnosti.
V prvním březnovém týdnu (10. týden roku), došlo k mírnému uklidnění situace a tržby rostly oproti předchozímu roku pouze o 4 %, což je tempo srovnatelné s růstem v období před vypuknutím nákupní horečky. Tato klidná a standardní situace ale netrvala dlouho. „K velkému zvratu došlo v 11. týdnu (tj. od 9. do 15. 3. 2020), kdy tržby za potraviny a drogerii extrémně vyskočily nahoru, a to o téměř 40 % oproti předchozímu roku. Byl to obratově druhý nejúspěšnější týden v roce hned po předvánočním, třetím prosincovém týdnu. Dokonce ani prodeje v předvelikonočním týdnu v roce 2019 či 2018, které bývají bez výjimek druhým nejsilnějším obdobím pro maloobchodníky, nedosáhly svým obratem na 11. týden tohoto roku. Celkovým tahounem růstu tržeb bylo výrazné zvýšení velikosti nákupního koše. Důležité bylo nakoupit mnoho a místo nákupu nehrálo až tak významnou roli – situace se totiž téměř vůbec nelišila v hypermarketech či supermarketech, kde tržby rostly podobným tempem, o 38 %. Patrný byl sice výraznější nárůst v prodejnách drogerií, ovšem je třeba poznamenat, že ty se těší většímu zájmu spotřebitelů již delší dobu. V době pandemie se tento celkový trend rychlejšího růstu jejich důležitosti pouze potvrdil a v 11. týdnu letošního roku se jim podařilo navýšit obrat v průměru o 43 % ve srovnání s minulým rokem,“ vysvětluje Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen v České a Slovenské republice.
Obavy kupujících jsou na Slovensku vyšší než v Česku
Podle průzkumu společnosti GfK mají ve srovnání s Čechy slovenští kupující větší obavy. Nejvíce se obávají kupující ve věku 60+, na Slovensku však také kupující ve skupině 50-60 let. Zatímco v České republice vidíme největší obavy u kupujících z malých sídel, na Slovensku jsou to do větší míry i ti, kdo žijí ve středně velkých městech. Zatímco v Praze se kupující obávají méně, slovenské hlavní město a kupující z regionu středního Slovenska jsou v tomto směru nad průměrem země. V ČR působí koronavirus největší znepokojení ve středních Čechách. Podobně jako v Praze jsou obavy kupujících nižší také na severozápadě republiky. Nejméně se obávají mladší páry a jednotlivci a rodiny s dětmi. V souladu s očekáváními naopak dělá COVID-19 největší starost kupujícím ve vyšším věku.
Slováci se ve srovnání s Čechy více zapojují do preventivních opatření a souvisejících aktivit.
Češi i Slováci se více obávají dopadu koronavirové krize na ekonomiku než na jejich vlastní zdraví. U slovenských kupujících není nicméně odstup tak markantní.
Současná situace ovlivňuje také nákupní chování: v obou zemích lze pozorovat větší nákupy. Nicméně, pouze 13 % domácností v ČR a pětina slovenských kupujících nakoupila v souvislosti s nastalou situací více dezinfekčních prostředků. 3 z 10 slovenských domácností a 13 % českých kupujících si udělalo mimořádnou zásobu potravin, což v krátkodobém pohledu podpořilo všeobecnou paniku. Pětina českých a čtvrtina slovenských kupujících omezila v souvislosti s koronavirem svou spotřebu mimo domácnost a počet těch, kdo do větší míry využívají rozvoz/donášku do domu tento výpadek zdaleka nekompenzuje.
Život českých domácností v době koronaviru
Agentura Ipsos ve spolupráci s Českou spořitelnou realizovala ve dnech 19. – 23. března 2020 sondu do života českých domácností v době koronaviru. Z individuálních rozhovorů se zástupci různých cílových skupin vyplývá, že lidé mají z nákazy respekt, ale nepropadají panice. Shodují se, že zdraví je na prvním místě, obávají se však ekonomických dopadů nouzového stavu – to je jedna z hlavních obav, kterou lidé pociťují. Reálné dopady v podobě nižších příjmů či přímo výpadku příjmů jim komplikují život již nyní.
Přesto, nebo právě proto, hledají způsoby, jak se se situací vyrovnat a zachovat si pozitivní energii. Výzkum agentury Ipsos odhalil šest hlavních strategií v českých domácnostech a rodinách: „Podporujeme se.“, „Voláme si.“, „Dává mi to čas na věci, které jsem dlouho odkládala.“, „Jíme zdravěji.“, „Platíme hygienicky, kartou.“ a „Je důležité držet si rezervy.“.
Do budoucna očekávají lidé výrazný pokles ekonomiky, růst nezaměstnanosti i omezení pracovní nabídky. Zůstávají však více méně optimisté. Češi sami sebe vnímají jako národ, který má velký potenciál postavit se znovu na nohy. Přesto však lidé očekávají pomoc státu a také velkých firem, které by mohly ze svého zisku saturovat část sociální podpory.
Optimismus lidem také dodává historický odkaz těžkých zkoušek českého národa (40 let komunismu, ničivé záplavy, finanční krize). Díky tomu věří: „Nějak se s tím vypořádáme, jako vždycky.“
Napsat komentář