Vína se ve světě pije stále méně. Trvalý trend k poklesu se začal projevovat v roce 2018 a od té doby se spotřeba snížila o 14 % na loňských 208 mil. hektolitrů (20,8 mld. litrů). Loni nastal meziroční pokles o 2,7 %.

Klesá spotřeba tichých vín s výjimkou jejich nealkoholických variant, o něž je naopak stále větší zájem. Šumivá vína podle prodejních statistik odolávají negativnímu trendu k poklesu mnohem lépe než vína tichá. Hodnota celosvětového prodeje šumivých vín za 12 měsíců do konce loňského června meziročně klesla o 0,6 % na 8,51 mld. eur, objemový ukazatel ale stoupl o 0,4 % na 1,09 mld. litrů (odpovídá asi 2,5 mld. lahví).

Ve prospěch šumivých vín jednoznačně hovoří exportní statistika, kterou předložila španělská analytická firma Del Rey AWM. Podle ní celosvětový vývoz těchto vín od roku 2017 v hodnotovém vyjádření rostl v průměru o 4,8 % ročně a podle objemu o 1,9 %. V obou případech jsou to podstatně lepší čísla než za celkový globální trh s vínem. Ten hodnotově rostl o průměrných 1,5 % ročně, ale objem se o stejné číslo snižoval.

Kategorie šumivých vín je na tom lépe než celkový trh s vínem především proto, že už tolik nejsou považována za „luxus“, který si lze dopřát jenom o slavnostních příležitostech (v rodinách i firmách), ale lidé si lahve s bublinkami otevírají i tehdy, když nic neslaví. Prostě na ně dostanou chuť. Gastronomické podniky šumivá vína mnohdy nabízejí jako aperitiv.

Na globálním trhu se šumivými víny připadá klíčová úloha Evropě, kde se jich vyrábí i konzumuje nejvíce. V celosvětových výrobních statistikách vede Itálie (s podílem kolem 27 %), následují Francie (22 %), Německo (14 %) a Španělsko (11 %). Na uvedené země spolu s USA připadá zhruba 80 % globální produkce.

Pokud jde o mezinárodní obchod, největším dovozcem dle hodnoty i objemu jsou USA následované Británií. Světovou poptávku zvedají velké asijské země, konkrétně Japonsko, Jižní Korea, Čína a Indie.

Globální trh šumivých vín se vyvíjí dost nerovnoměrně, podle nedávno studie, kterou pro düsseldorfskou společnost ProWein zpracovala berlínská komunikační a poradenská firma A2 Wine & Things, světový trh „vysílá smíšené signály“. Francouzské šampaňské postupně ztrácí pozice, naproti tomu jeho levnější konkurent – rovněž francouzský Crémant – rostou i v době současného útlum poptávky, často popisovaného jako „krize“.

Rovněž se mění spotřebitelské preference. Novým kategoriím, jako „Ready-To-Drink“ (RTD – hotové předmíchané nápoje) nebo různým náhražkám se daří, tržní podíl zvyšují nealkoholické varianty.

Celosvětová spotřeba šumivých vín od roku 2020 stoupala až do roku 2024, kdy poprvé klesla na 3,32 mld. lahví, uvedla britská analytická společnost IWSR specializující se na trh s alkoholickými nápoji. „Mladší spotřebitelé projevují o tuto kategorii značný zájem a vychutnávají si šumivá vína i při běžných, každodenních příležitostech, tedy nejen při různých oslavách. Pokud tento trend přetrvá, mohou šumivá vína oslovit nové cílové skupiny a zvýšit frekvenci nákupů u stávajících zákazníků,“ vyjádřil se ve studii Luke Tegner, šéf poradenství IWSR.

Dvojnásobný prodej Prosecca DOC během 10 let

Itálie během uplynulých 15 let předvedla rozsáhlou exportní expanzi a loni celkem exportovala přes 550 mil. litrů, z toho na velice žádané Prosecco připadaly více než tři čtvrtiny. Pravé Prosecco výhradně vyrábějí certifikovaní vinaři v severovýchodní Itálii. Přísné evropské a italské zákony určují, že toto šumivé víno lze vyrábět pouze v devíti provinciích, jež jsou součástí dvou regionů, a to Benátska (Veneto) a Furlansko-Julského Benátska (Friuli Venezia Giulia).

Veškerá produkce spadá pod dohled ochranného sdružení Consorzio Tutela Processo DOC. Pokud by víno vyrobil kdokoli mimo zákonem vymezené území, nesmí legálně název „Prosecco“ použít, i kdyby zpracovával stejnou odrůdu hroznů, kterou je Glera.

Italské vinařské podniky loni vyrobily 667 mil. lahví šumivého vína Prosecco DOC v hodnotě 3,6 mld. eur. Meziročně to bylo o 1,1 % více. Tempo růstu tak výrazně zvolnilo, neboť v roce 2024 růst proti roku 2023 činil 7 %. Během uplynulých 10 let se prodej tohoto vína více než zdvojnásobil, přičemž zhruba desetina připadá na růžovou variantu, segment, jež od svého uvedení na trh v roce 2020 dynamicky roste.

Označení DOC (Denominazione di Origine Controllata – kontrolované označení původu) pokrývá rozsáhlou zeměpisnou oblast napříč zmíněnými devíti provinciemi na severovýchodě Apeninského poloostrova. Region hraničí na severu s Rakouskem a na východě se Slovinskem. Jeho hlavním městem je Terst.

Název tohoto šumivého vína, jež představuje jednu z klíčových položek italského exportu potravin a nápojů, pochází od stejnojmenné vesnice z provincie Terst.

Hlavní italská bílá odrůda vinné révy Glera, tvořící základ každého pravého Prosecca, se na severovýchodě Itálie pěstuje na 28 100 hektarech a vyrábí se z ní Prosecco DOC. Více než 80 % produkce je určeno na vývoz do celého světa (164 zemí).

Vývoz do USA, největšího odbytiště také pro italské vinaře, během loňského ledna – září meziročně stoupl o 8 %, vývoz do Británie (druhý největší zahraniční trh) o 1,1 %. Mnohem rychleji stoupá vývoz Prosecca do Francie, vyrábějící šampaňské a šumivé víno Crémant. Vývoz Prosecca na její trh meziročně vzrostl o 21 %. Dvouciferným tempem roste export i do dalších zemí, například do Řecka nebo Mexika.

Podstatným důvodem, proč je Prosecco, úspěšné i v ekonomicky obtížné době, je podle analýzy německé agentury schopnost pružně se přizpůsobovat preferencím spotřebitelů. Názorným příkladem je uvedení růžového Prosecca na trh. Výrobci se také rychle přizpůsobili trendu směřujícímu k variantám s nízkým obsahem alkoholu (8–9 %).

Ještě lépe než „standardní“ Prosecco jde na odbyt vysoce kvalitní Prosecco Superiore DOCG („Denominazione di Origine Controllata e Garantita“, tedy „kontrolovaného a garantovaného označení původu“). Existuje ve dvou variantách: Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG, které může pocházet jedině z provincie Treviso (Benátsko), a to mezi městy Conegliano a Valdobbiadene. Druhá varianta se nazývá Asolo Prosecco Superiore DOCG a vyrábí se poblíž městečka Asolo (Benátsko).

Prodej tohoto šumivého vína nejvyšší kvality s jemným perlením a bohatým aroma loni meziročně stoupl o 8 % na 98 mil. lahví od zhruba 220 certifikovaných vinařů. Velice dynamickým trhem se stala již zmíněná Francie, kde Proseccu přišla na chuť hlavně mladá generace stále častěji sahající po lahvi Conegliano Valdobbiadene namísto dražšího šampaňského.

Krize nejvíce zasáhla šampaňské

Ze všech známých šumivých vín současný útlum poptávky nejvíce pociťuje šampaňské, produkt pocházející z bývalé francouzské provincie Champagne v severovýchodní Francii. Ta nyní povětšinou náleží do regionu Grand Est, jehož správním centrem je Štrasburk ležící na levém břehu Rýna přímo na hranicích s Německem.

Šampaňského se nejvíce prodalo v roce 2022, a to 325 mil. lahví, kdy se vlastně „svezlo“ na vlně celkového oživení spotřebitelské poptávky.

Od té doby se nikdy neprodalo tolik šampaňského, což se týká nejen objemu, nýbrž i hodnoty prodeje,“ konstatuje Christian Josephi, který v profesní organizaci Comité Champagne odpovídá za Německo, klíčový exportní trh. Zmíněná instituce, (oficiálně „Comité interprofessionnel du vin de Champagne neboli CIVC) sdružuje pěstitele révy a výrobce šampaňského vína.

Očekávalo se, že prodej bude z rekordního objemu roku 2022 během několika následujících let klesat, až se ustálí někde kolem dlouhodobého průměru. Ale nestalo se tak, poptávka po šampaňském stále klesá. Spotřebitelé tak reagují na vyšší inflaci, jež jim ukrajuje z reálných příjmů. Proto často volí cenově dostupnější alternativy, nebo přestávají šumivá vína kupovat.

Loni se podle Comité Champagne prodalo 266,1 mil lahví, meziročně o 2,1 % méně. Jde o výrazný pokles, ale nikoli tak dramatický jako v roce 2023 (meziročně mínus 8,3 %) a v roce 2024 (mínus 10,2 %).

Objem vývozu šampaňského loni klesl o 1 % na skoro 152 mil. lahví, avšak samotný francouzský trh klesl o citelných 3,7 %. Nabízí se proto závěr, že francouzští milovníci šumivých vín stále častěji volí cenově dostupnější alternativy, třeba italské Prosecco, nebo prostě začali pít šampaňského méně.

Producenti hodlají udržet vysoké ceny

Příjmy francouzských prodejců šampaňského klesly výrazněji než objem prodeje. Loni dosáhly zhruba 5,7 mld. eur proti 6,5 mld. eur v roce 2024. Nižší příjmy částečně ovlivnil také slabší dolar. Do USA v roce 2024 (bližší údaj není k dispozici) směřovalo 27,4 mil. lahví.

Americké dovozní clo ve výši 15 %, platné od letošního prvního července, se zatím na exportu do USA neprojevilo, neboť američtí dovozci se předtím hojně předzásobili. Ale tyto zásoby se už tenčí a vyhlídky pro šampaňské na trhu USA jsou nejasné.

Produkční oblast pro šampaňské byla definována zákonem v roce 1927, podle něhož zahrnuje plochu 34 200 hektarů. Vinná réva, z níž se toto šumivé víno vyrábí, představuje v severovýchodní Francii převážnou část plochy všech tamních vinohradů.

Požadavky kladené na výrobu šampaňského jsou vysoce náročné, což se promítá i do nákladů. To, že by část produkce přešla do nižších cenových segmentů, proto podle studie nepřipadá do úvahy. A je také velice nepravděpodobné, že by se na trhu objevily jeho nealkoholické verze.

Producenti šampaňského by tedy měli stavět na stávajících přednostech a nabídnout spotřebitelům potenciálně vyšší hodnotu. Té lze dosáhnout například produkty typu „mono-cépage“, neboli šampaňského z jedné odrůdy révy. Podporovat by se měla i vína z jednotlivých „unikátních“ vinic, která pro znalce představují zajímavý objev a ospravedlňují vyšší cenu. Pokračuje také trend snižování obsahu cukru.

Každý začínající someliér či obchodník s vínem se po celá desetiletí učil, že šampaňské lze vyrábět jenom ze sedmi odrůd, a to Chardonnay, Pinot Noir, a Pinot Meunier jako odrůdy základní spolu s odrůdami Pinot Gris, Pinot Blanc, Arbanne a Petit Meslier. V posledních letech se ale začalo experimentovat s odrůdami označovanými jako „PIWI“. Tato mezinárodně uznávaná zkratka pochází z německého „Pilzwiderstandsfähig“, tedy odolný vůči houbám.

Tyto odrůdy vznikají klasickým šlechtěním a křížením evropských odrůd s odolnějšími asijskými či americkými druhy.

Prodej Crémantu míří jenom vzhůru

Ke kvalitním francouzským šumivým vínům náleží také Crémant. Vyrábí se tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi, tedy stejným způsobem jako šampaňské, ale na rozdíl od něho pochází z různých vinařských oblastí, například z Alsaska, Loiry, Burgundska, Limoux nebo Jury.

Uplynulý rok byl pro toto šumivé víno rekordní. Po celém světě se ho prodalo téměř 123 mil. lahví, proti roku 2024 o 7,5 % více. V roce 2020 byla převážná většina (téměř 70 %) určena pro domácí trh, nyní je to necelých 60 %, když 41 % tvoří export.

Z uvedeného objemu produkce (skoro 123 mil. lahví) připadá třetina na Alsasko (Crémant d’Alsace), absolutně přes 40 mil. lahví. Následuje Crémant de Loire s podílem 25,4 %, když objem v roce 2025 stoupl na 31,3 mil. lahví proti 26,8 mil. lahví v roce 2024. Třetí místo náleží Crémantu z Burgundska (Crémant de Bourgogne) s 21% podílem. Loni to bylo 25,9 mil. lahví proti 23,6 mil. lahví předloni, vyplývá ze statistik Národní federace výrobců šumivého vína Crémant (FNPEC).

Láhev Crémantu v supermarketech podle ní (ve Francii) přijde na 6,10 – 7,80 eura.

Federace byla založena v roce 1982. Sídlí ve městě Beaune v Burgundsku a sdružuje vinařské syndikáty z jednotlivých francouzských regionů, které produkují crémanty pod chráněným označením původu AOC (např. Crémant de Bourgogne, Crémant de Loire, Crémant de Bordeaux aj.).

Podle FNPEC je důležité, aby toto šumivé víno bylo i nadále cenově dostupné.

Prémiový segment Crémantu je stále častěji nabízen v menších lahvích. Do budoucna se očekává rychlý růst varianty Brut a Brut Nature. Studie zpracovaná pro ProWein jako „dynamické trhy“ jmenuje dvě země – Rakousko a Česko. Francouzská národní federace vidí solidní odbytový potenciál také v Asii, Kanadě, a dokonce v Austrálii.

Španělská Cava se zaměřuje na prémiový segment

O přízeň milovníků šumivých vín usiluje také španělská Cava, vyráběná tradiční metodou. Přibližně 95 % produkce připadá na region Penedes v Katalánsku nedaleko Barcelony. Klasická Cava se vyrábí ze španělských odrůd vinné revy, jako jsou Macabeo nebo Parellada, ale možné jsou i odrůdy zahraniční (Chardonnay a Pinot Noir).

Hrozny pro výrobu Cavy produkuje kolem 6 200 vinařů na celkové ploše 38 tis. hektarů. Během několika posledních let se jim dařilo kvůli suchu nevalně. Sklizeň proto klesla, ale ve Španělsku se také snižuje konzumace vín, včetně šumivých.

Celosvětový prodej šumivého vína Cava loni meziročně klesl o 13 % a mírně přesáhl 190 mil. lahví. Nedařilo se hlavně na zahraničních trzích se skoro pětinovým propadem prodeje (-18,7 %).  Domácí poptávka se snížila o 2,5 % na 76 mil. lahví. Ze všech španělských vín vykazuje nejvyšší podíl exportu právě Cava. Jejími hlavními trhy jsou Belgie, USA a Británie, Německu náleží až sedmé místo.

Nejvíce ceněna je „ultraprémiová“ kategorie nazvaná Cava Superior Paraje Calificado. Toto šumivé víno pochází z několika certifikovaných „výjimečných“ vinic a jeho doba zrání je minimálně tříletá. Tohoto vína se loni prodalo 31 tis. lahví, ale je zde prudký nárůst, neboť v roce 2024 to bylo jenom 17 tis lahví.

„Budoucnost Cavy spočívá v tom, že se zaměří na kvalitu a bude si budovat image prémiové značky, uvedl Javier Pagés, předseda Regulační rady. Přednost tedy má produkce vína s delší dobou zrání a z hroznů pocházejících z „ojedinělých“ certifikovaných vinic. Španělští výrobci současně hodlají více diverzifikovat své exportní trhy.

 

Další články a mnoho zajímavého naleznete v Retail News 10.2026…