Rozvoj e-commerce, proměna nákupního chování a požadavek na stále rychlejší dodávky přitom zvyšují tlak na celý dodavatelský řetězec.
Logistika se v moderním obchodě stala strategickou součástí řízení firmy, která přímo ovlivňuje náklady, dostupnost zboží, rychlost doručení i spokojenost zákazníka.
„Ráda bych se vyhnula tomu vybírat jednu část jako nejdůležitější. U logistického řetězce určuje výkonnost právě jeho nejslabší článek. Tok zboží jde od dodavatele přes sklad na prodejnu až k zákazníkovi a sebelépe fungující sklad nevyváží zpožděnou dopravu, stejně jako nejrychlejší doprava ztrácí smysl ve chvíli, kdy se na prodejnu dostane nesprávné zboží,“ říká Pavla Majerová, Head of End to End Supply Chain, makro ČR.
Dodává: „Pokud už musím opravdu vybrat, nejsou to sklady, doprava ani systémy, ale lidé, kteří to celé propojují a přemýšlejí ‚end to end‘. Tedy ti, kdo nevidí jen svůj úsek, ale celý tok od dodavatele až po provozovnu našeho zákazníka, a podle toho se rozhodují. V praxi to znamená, že plánování závozů zohledňuje kapacitu skladu i rozvozové okno na prodejnu, že se paleta skládá podle layoutu konkrétní prodejny už ve skladu a že když dodavatel avizuje zpoždění, umíme přeplánovat trasy a priority dříve, než se výpadek projeví na regálu. Za tím vším stojí lidé, kteří spolu napříč sklady, dopravou i prodejnami reálně mluví, procesy, které na sebe navazují, a schopnost rychle reagovat, když něco nejde podle plánu. Z pohledu zákazníka je nejviditelnějším výstupem dostupnost zboží na správném místě a ve správný čas. Ta vzniká souhrou všech částí řetězce, nikoli excelencí v jediné z nich.“
Obchodní logistika dnes propojuje nákup a řízení zásob, skladování a fulfillment, dopravu a doručování a především zpracování dat. Úspěšný obchodník proto nemůže jednotlivé části řešit odděleně. Efektivita skladu například nemá význam, pokud na něj nenavazuje dostatečně rychlá doprava, stejně jako nízké zásoby mohou být kontraproduktivní, pokud vedou k výpadkům zboží.
Od kliknutí ke dveřím
Základ obchodní logistiky tvoří čtyři vzájemně propojené oblasti. První je nákup a řízení zásob, druhou skladování, třetí doprava a poslední informační tok, který všechny fyzické procesy propojuje.
Nákup a řízení zásob mají za úkol zajistit správné zboží ve správném množství, kvalitě a čase. Nejde tedy pouze o samotné objednávání. Klíčovou otázkou je, kdy nakoupit a jak velkou zásobu udržovat. Příliš nízká zásoba může znamenat vyprodání zboží a ztrátu zákazníka, zatímco nadbytečné zásoby vážou kapitál, zabírají skladový prostor a mohou se stát neprodejnými.
Obchodníci proto hledají rovnováhu mezi principem Just-In-Time, který minimalizuje skladové zásoby, a přístupem Just-In-Case, jenž naopak počítá s bezpečnostní rezervou pro případ výpadků dodavatelů nebo narušení globálních dodavatelských řetězců. Význam řízení zásob přitom roste s počtem sortimentních položek i s rychlostí, jakou se mění poptávka.
Moderní logistika proto stále více využívá prediktivní analytiku. Do plánování vstupují historické prodeje, sezónnost, marketingové kampaně, počasí, dostupnost dodavatelů nebo aktuální vývoj poptávky. Umělá inteligence umožňuje tyto údaje vyhodnocovat a hledat souvislosti, které by při manuálním zpracování zůstaly skryté.
Technologické centrum
Druhou oblastí je skladování a fulfillment. Úloha skladu se změnila. Z místa, kde se zboží pouze ukládá, se stává aktivní článek distribučního řetězce. Zboží se zde přijímá, kontroluje, identifikuje, ukládá, třídí, vychystává, balí a připravuje k expedici.
Důležitým nástrojem je WMS – Warehouse Management System, který řídí skladové operace a poskytuje informace o množství a umístění jednotlivých položek. Pro identifikaci zboží se používají čárové a QR kódy nebo technologie RFID. Při automatizaci pak nastupují dopravníky, automatizované zakladačové systémy, třídicí zařízení a autonomní mobilní roboty.
Výrazný posun představuje robotizace vychystávání. Stroje mohou převzít část rutinních činností a pracovník se soustředí na kontrolu, výjimky, servis a řízení procesu. Automatizace tak nemusí znamenat odstranění lidské práce, ale především její přesun od fyzicky náročných a opakujících se úkonů k činnostem s vyšší přidanou hodnotou.
Zároveň však nelze předpokládat, že maximální automatizace je vždy nejlepší. Plně automatizovaný sklad může být ekonomicky velmi efektivní při vysokém a stabilním objemu objednávek. Pro menšího obchodníka s širokým sortimentem, nepravidelnou poptávkou nebo výraznou sezónností může být výhodnější kombinace automatizovaných technologií a manuální práce.
Rozhodující proto není otázka, zda sklad automatizovat, ale které procesy automatizovat, v jakém rozsahu a v jakém pořadí.
Boj o poslední míli
Třetím pilířem je doprava, která zajišťuje fyzický pohyb zboží mezi dodavateli, sklady, prodejnami a konečnými zákazníky. Zahrnuje dálkovou přepravu velkých objemů zboží, přesuny mezi distribučními centry a regionálními sklady i doručování jednotlivých zásilek.
Nejnáročnější bývá poslední úsek, takzvaná last mile. Zboží se zde dostává z depa přímo k zákazníkovi a náklady na jednu doručenou zásilku mohou být výrazně vyšší než u dálkové přepravy velkých objemů. Obchodník musí řešit počet zastávek, vytížení vozidel, dopravní situaci, cenu paliva, dostupnost řidičů i požadavky zákazníků na konkrétní čas doručení.
Významnou změnou posledních let je proto rozvoj samoobslužných výdejních míst a boxů. Zákazník nemusí být doma a dopravce může doručit větší počet zásilek na jedno místo. Výdejní boxy současně snižují tlak na individuální doručování a zvyšují efektivitu poslední míle.
Česká republika má v dopravě významnou výhodu díky své poloze uprostřed Evropy. Nachází se na křižovatce důležitých evropských dopravních tahů a představuje přirozené spojení mezi západní Evropou a trhy střední a východní Evropy. Podle údajů Eurostatu dosáhl výkon české silniční nákladní dopravy v roce 2025 přibližně 76 miliard tunokilometrů a meziročně vzrostl o 8,9 %.
Samotná geografická poloha však konkurenční výhodu nezaručuje. Rozhoduje také kvalita dopravní infrastruktury, rychlost výstavby, dostupnost řidičů, ceny energií, propojení silniční a železniční dopravy a existence multimodálních terminálů.
Bez dat to nejde
Čtvrtým pilířem je zpracování informací. Fyzický pohyb zboží dnes musí doprovázet stejně rychlý tok dat. Obchodník potřebuje v každém okamžiku vědět, co má skladem, kde se konkrétní položka nachází, která objednávka ji potřebuje a kdy bude doručena.
Základem technologické infrastruktury jsou především systémy WMS, ERP a TMS. ERP propojuje obchodní, finanční a nákupní informace celé firmy. WMS řídí skladové operace a TMS se stará o plánování dopravy, vytížení vozidel a sledování zásilek.
Směřování je jednoznačné k integraci těchto systémů s e-shopem, pokladními systémy, dodavateli a dopravci. Ideálním výsledkem je stav, kdy fyzický tok zboží a digitální tok informací probíhají prakticky současně.
Význam digitalizace dále posiluje e-commerce. Podle Eurostatu v roce 2025 prodávalo online 24 % podniků v Evropské unii a elektronické prodeje představovaly 19 % jejich celkového obratu.
Napsat komentář