Český retail vstupuje do druhé poloviny letošního roku v paradoxní kondici. Na jedné straně má za sebou období, které po několika krizových letech konečně přineslo zklidnění: inflace se stabilizovala, reálné mzdy rostou a domácnosti znovu utrácejí. Na straně druhé se mezi samotnými obchodníky šíří obavy a nejistota.
Jarní SOCR Retail Index, který pravidelně mapuje náladu významných hráčů na trhu, zaznamenal nejvýraznější propad sentimentu od začátku měření. Přesto by bylo chybou číst tato čísla jako předzvěst krize. Jak je tedy správně interpretovat? Data SOCR Retail Index i jarní Makroekonomické analýzy, kterou Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR začátkem června zveřejnil, ukazují na rostoucí obavy ze zahraničního vývoje, ve kterém bude obchod fungovat v dalších měsících. A nejistotu přináší i domácí politika.
Makroekonomický obrázek přitom zůstává relativně příznivý. Česká ekonomika má letos podle odhadů růst tempem kolem 2 % a hlavním tahounem zůstává spotřeba domácností. V situaci, kdy průmysl i export čelí slabší zahraniční poptávce a geopolitickým rizikům, představují právě domácnosti stabilizační prvek ekonomiky. Pro retail je to klíčová zpráva. Bez ochoty lidí utrácet by se český obchod jen těžko vracel k růstu.
Balancování na hraně důvěry a obav
Za vyšší spotřebou stojí především zvýšení reálných mezd a disponibilních příjmů. Domácnosti po období vysoké inflace získávají větší finanční prostor a část dodatečných příjmů se promítá do běžných nákupů.
Optimismus je však pouze opatrný. Spotřebitelská důvěra v posledních měsících kolísá a část domácností očekává zhoršení ekonomické situace. Češi zůstávají mimořádně citliví na ceny a velmi pečlivě sledují rodinné rozpočty. I proto se více orientují na akční nabídky, vyhledávají privátní značky a jsou opatrnější při větších nákupech. Retail tak sice může profitovat z růstu spotřeby, ale nelze očekávat žádný spotřebitelský boom.
Právě tuto ambivalenci velmi dobře zachytil aktuální Retail Index SOCR. Zhoršená očekávání obchodníků nejsou primárně reakcí na slabší poptávku, ale především na rostoucí náklady a nejistoty, k nimž nepřispívá stále napjatá situace na Blízkém východě ani nápady nové vlády Andreje Babiše na regulaci cen u základních potravin.
Obchodníci se nejvíce obávají vyšších cen energií, dopravy a skladování, s čímž souvisí tlak na růst mezd, dražší financování investic, horšící se nálada spotřebitelů i pokračující tlak dodavatelů na navyšování cen.
Odolnost sektoru bez politické ideologie
Obchod se zároveň musí adaptovat na dlouhodobě napjatý trh práce. Nízká nezaměstnanost sice podporuje příjmovou jistotu domácností, ale firmám komplikuje obsazování pracovních míst. Retail proto pokračuje ve výrazných investicích do produktivity – do samoobslužných technologií, digitalizace, automatizace skladů nebo efektivnější organizace provozu. Jen český obchod investuje každoročně až 12 mld. Kč do modernizace sítí a distribučních center. Pro menší prodejny, zejména v regionech, se přitom stále častěji stává otázkou přežití zavádění samoobslužných modelů.
Vedle ekonomických faktorů se do očekávání obchodníků stále výrazněji propisuje i regulatorní nejistota. Debaty o cenové regulaci potravin, omezování slev nebo zákazu podnákupních cen působí v sektoru jako významný destabilizační faktor. Zkušenosti z evropských zemí, jako třeba Maďarska, přitom ukazují, že podobné zásahy často vedou k opačnému efektu, a to k menší konkurenci, vyšším cenám a silnějším inflačním tlakům. Obchodníci proto upozorňují, že stabilita trhu nevzniká skrze zákazy, ale prostřednictvím férového konkurenčního prostředí.
Naopak pozitivní posun představuje sílící debata o podpoře lokální produkce a domácího zpracování potravin. Zkušenosti posledních let – od pandemie po geopolitické otřesy – ukázaly, jak důležitá je odolnost dodavatelských řetězců. Posílení domácí produkce, vyšší přidané hodnoty českého zemědělství nebo větší schopnosti zpracovávat tuzemské komodity mohou být cestou ke stabilnějším cenám i vyšší potravinové bezpečnosti. Klíčové ale je, aby tato debata nebyla vedena ideologicky nebo formou administrativních příkazů.
Právě zde se ukazuje, jak důležitý význam má pořádání kulatých stolů mezi státem, zemědělci, výrobci a obchodníky, kde se jejich zástupci sejdou bez přítomnosti kamer a často vyřeší nedorozumění, která v nepřehledném mediálním prostoru vznikají. SOCR ČR si těchto setkání velmi cení. Komplexní problémy potravinového trhu totiž nemají jednoduchá řešení a často více škody napáchají rychlé politické zkratky než trpělivé hledání kompromisu. Pozitivně lze proto hodnotit snahu ministerstva zemědělství v čele s Martinem Šebestyánem otevírat věcnou debatu a odmítat nejtvrdší návrhy na regulace trhu. Hledání společných řešení totiž může v dlouhodobém horizontu přinést mnohem více než zákazy, které sice dobře znějí v politických debatách, ale v praxi často končí vyššími náklady pro spotřebitele.
Jaké jsou výhledy českého retailu do dalších měsíců? Smíšené. Jak potvrdil Retail Index i Makroekonomická analýza, jež Svaz obchodu a cestovního ruchu zpracoval, spotřeba domácností bude pravděpodobně dál podporovat růst ekonomiky i obchodu. Celý sektor však bude čelit kombinaci vyšších nákladů, citlivosti zákazníků na náhlé změny a nejistého geopolitického vývoje. Retail Index nevyslal signál blížící se krize. Ale připomněl, že období ekonomického uklidnění může být velmi křehké a že stabilní prostředí, předvídatelná pravidla a otevřený dialog budou pro další vývoj klíčové.
Napsat komentář