Během dalších deseti let plánuje Dotykačka vzrůst na desetinásobek. O tom, nakolik jsou takové plány reálné, jsme se bavili s ředitelem společnosti Petrem Menclíkem.
Když se dnes řekne Dotykačka, pro řadu lidí je to synonymum malé chytré pokladny s dotykovým displejem. Což vůbec není mimo. Po 11 letech existence firma patří k lídrům na trhu s pokladními systémy. Soustředí se na malé a střední podniky a podle posledních uveřejněných výsledků činil její roční výnos ze služeb 300 mil. Kč.
V roce 2015 jste do projektu vstupoval s tím, že „odřídíte“ jeho start a půjdete dál. Proč jste nakonec zůstal celých 11 let?
Byl jsem zvyklý na projekty mnohem větších měřítek a měl jsem v plánu se k nim vrátit. Ale tady se otevíral úplně nový trh. Stát zaváděl EET a podnikatelé potřebovali řešení, které neexistovalo. Investoři, kteří mě tehdy oslovili, měli jen tři věci: název Dotykačka, který mi přišel legrační, velmi jednoduchý software a dostatečné finance. Všechno ostatní bylo potřeba vybudovat. To byla výzva a já mám výzvy rád. Tahle byla o to větší, že na realizaci byl velmi omezený čas. Pustili jsme se do díla a postupně přicházely komplikace. Já od rozdělané práce neodcházím, tak jsem zůstal.
Komplikacemi myslíte třeba odložení EET?
Mimo jiné. Zákon byl opakovaně odložen, všechno trvalo déle. První fáze se spustila o rok později, než jsme čekali. Prostředí tu navíc bylo velmi dravé a konkurenční. Byl to boj o přežití, kde vlastně nikdo nevyhrál. Taky se ukázalo, že trh byl podstatně menší, než se odhadovalo. V jednu chvíli jsme měli na skladě desítky tisíc zařízení, ale prodali jsme jen zlomek. Přesto zůstala víra, že má smysl pokračovat.
V roce 2019 vstoupil do hry nový investor – společnost Solitea, dnešní Seyfor. Byl to váš záchranný kruh?
Vnímali jsme to především jako velkou příležitost. Získali jsme silného partnera a poprvé jsme měli pocit, že se firma dostává do stabilního režimu. Měli jsme velké plány, vstoupili jsme do Polska, testovali jsme německý trh. Pamatuji si, jak jsme s managementem řešili, co by nás mohlo zastavit. Identifikovali jsme dvě nepravděpodobné hrozby: příchod zásadní ekonomické krize a zrušení EET. Obě se o pár měsíců později s Covidem naplnily.
Pandemie obrátila život naruby asi každému. Jak velké rány tehdy zasadila Dotykačce?
Byl to osudový moment. Nic, co platilo včera, další den už neplatilo. Malé provozovny – gastro, obchody, služby – zasáhly tehdejší restrikce úplně nejvíc. Nesmělo se cestovat. Do toho se odložila a později opravdu zrušila EET, což byl od počátku akcelerátor našeho růstu a rychlá cesta k vytvoření kritického množství uživatelů. Podnikatelé přišli o hlavní důvod, proč si nás v ČR pořizovali. Byl to moment, kdy jsme absolutně netušili, co se stane. Znovu jsme bojovali o život.
Přesto jste firmu udrželi. Co rozhodlo?
Rychlá reakce a solidarita uvnitř firmy. V Polsku jsme museli osekat tým a stopnout expanzi. Management si snížil platy, abychom udrželi tým. Současně jsme začali vyvíjet nástroje, které pomohly našim zákazníkům fungovat online a adaptovat se na nové trendy. Zpětná vazba byla velmi silná. Navíc se ukázalo, že kvůli zrušení EET o zákazníky nepřijdeme. Ztratili jsme možná pět procent klientů, kteří potenciál Dotykačky stejně nevyužívali. Ale jinak se potvrdilo, že vytváříme nástroj, který podnikatelům opravdu pomáhá efektivně řídit jejich podniky a má daleký přesah nad rámec EET. Pandemie tak byla vlastně očistou a do jisté míry narovnáním tržních podmínek.
Původním cílem Dotykačky ale bylo nabídnout jednoduchý nástroj k řešení EET. Od toho jste se tedy vzdálili?
Původní cíl to byl, ale nikdy jsme nechtěli, aby náš produkt uměl jenom tohle. Naopak jsme si zakládali na tom, že vytváříme pokladní systém, který svými funkcemi zjednoduší lidem podnikání a ušetří jim čas i starosti – tak aby se mohli věnovat tomu, co je doopravdy baví. Fiskalizace tržeb tak od samého začátku byla jen jednou z mnoha nabízených funkcí.
Kolik funkcí tedy Dotykačka poskytuje? Nejsou některé zbytečné?
Náš pokladní systém nabízí stovky různých funkcí. Jeho krása je v tom, že systém je univerzální pro různé obory, ovládání je intuitivní a každý zákazník si z nabídky může vybrat, co pro své podnikání potřebuje. Některé podniky tak využívají celé portfolio našich funkcí, jiné si vystačí jen s částí. Od toho se pak odvíjí i cena licence, kterou platí.
Plánujete počty funkcí dál rozšiřovat?
Vývojářské oddělení Dotykačky software neustále aktualizuje. I na základě podnětů od zákazníků procházejí jednotlivé funkce optimalizacemi. Ale že bychom přidali úplně nové, to se stává málokdy. Nemáme ambici vytvářet řešení, které vyřeší 100 % potřeb obchodníků. Místo toho sázíme na otevřené prostředí, které umožňuje napojení na nejrůznější integrace. Od počátku bylo naší strategií být otevřenou součástí ekosystému nástrojů pro různé podnikatele. My tedy řešíme například funkce týkající se hlídání skladových zásob, naskladňování, úpravy cen, vzdálenou správu… Ale kupříkladu věrnostní programy, rozvozové služby, účetní či kamerové systémy nebo napojení na e-shopovou platformu – to vše umějí jiní poskytovatelé lépe. Je zbytečné, abychom my znovu vynalézali kolo. Přes otevřené rozhraní nabízí Dotykačka propojení se stovkami dalších dokonale vyladěných aplikací.
Výraznou přidanou hodnotou pokladního systému jsou data. Umějí s nimi vaši zákazníci pracovat?
Za poslední roky v tomto směru ušli ohromný kus cesty. Pandemie byla nemilosrdná a neodpouštěla žádné chyby. Všichni se museli naučit fungovat maximálně efektivně, což bez dat nešlo. Obchodníci i gastro provozovatelé se začali řídit podle čísel. Zjistili, co jim zvedá tržby a na čem naopak prodělávají.
Právě v době pandemie vaše data pomáhala mapovat stav trhu.
Přesně tak. Dotykačka tou dobou už byla nejpoužívanějším systémem v českém gastru. Díky agregovaným datům z pokladen jsme měli přehled o tom, jak provozy reálně fungují, jaký dopad na ně mají různá regulatorní opatření. Dokázali jsme vyčíslit poklesy tržeb i návštěvnosti a tato data jsme začali sdílet – s Hospodářskou komorou, médii i státem. I díky tomu se posléze podařilo prosadit podporu pro segmenty, které by jinak zůstaly opomenuty. Stav trhu takto mapujeme i nadále a chápeme to jako podporu našim zákazníkům.
Jaká je dnes kondice firmy?
Po letech výkyvů konečně přišla stabilita. Rosteme o 35–40 % ročně, výnosy ze služeb v roce 2024 překročily 300 milionů. Nabízíme stovky funkcí, ale hlídáme si, aby systém zůstal přehledný. Pod značkou Dotypay nabízíme i bezhotovostní platební řešení, které je plně integrované s pokladním systémem. Vše nadále vyvíjíme z Česka, ale působíme na několika dalších trzích. Současně se rozhlížíme po dalších možnostech v zahraničí.
V Česku se nyní má znovu zavádět EET. Je na to Dotykačka připravená?
Technicky určitě. Veškeré informace k EET bedlivě sledujeme a pokladní systém bude plnit požadavky legislativy. Našim zákazníkům tuto funkci zajistíme bezplatně a taky jim poskytneme veškeré poradenství. Kdo bude mít Dotykačku, má EET vyřešeno.
Jaké jsou další plány společnosti do budoucna?
Seyfor se stal v roce 2025 naším 100% vlastníkem a máme společnou vizi: do roku 2035 bychom chtěli vyrůst desetinásobně. Plánujeme akvizice a vstup na další trhy. Pokračujeme v rozvoji v Polsku a na Slovensku, ale díváme se i na Rakousko, Německo a Balkán. Seyfor už tam působí, takže se máme o co opřít. Poprvé v historii jsme v situaci, kdy se můžeme soustředit na růst, ne na přežití. A na to se těším.
Ve firmě tedy nadále plánujete zůstat? Už to není jen dočasný projekt?
Dávno ne. Za ty roky se z Dotykačky stala moje srdeční záležitost. Pracují tu lidé, kterým věřím a s nimiž sdílím hodnoty. Máme 26 tisíc klientů, kteří na nás každý den spoléhají – to je ohromná odpovědnost. A vědomí, že naše inovace jim zlepšují život, mi dává smysl.
Napsat komentář