Na dvě klíčové mlékárenské velmoci – Evropskou unii a USA – připadá skoro 45 % celosvětového ukazatele produkce mléka. EU však čeká letos pokles produkce, ubude i dojnic.
Produkce kravského mléka, cenné potravinářské suroviny, ve světě nadále zvolna stoupá, za období 2021 – 2024 růst činil 2,4 % na loňských 555 mil. tun. Letos by to mělo být 559,6 mil. tun, uvedlo v pololetní předpovědi, zveřejněné v červenci americké ministerstvo zemědělství (USDA).
Výroba kravského mléka nejrychleji roste v Indii, a to z 96 mil. tun v roce 2021 na loňských 101 mil. tun, přičemž letos by to mělo být 103,2 mil. tun. Země tak poprvé vyprodukuje tolik jako USA, dosavadní globální dvojka. Farmáři v Indii nadále zvyšují početní stavy – z 58 mil. v roce 2021 na loňských přibližně 62 mil. kusů, odhaduje USDA.
Americká produkce mléka by se měla letos meziročně zvýšit o 1,1 % na 103,6 mil. tun. Z toho se jako tekuté mléko přímo spotřebuje necelá pětina.
Konzumace tekutého kravského mléka (dále jen „mléko“) ve světě v období 2021 – 2024 vzrostla o 1,7 % na 195,3 mil. tun, z toho v Indii z 83 mil. na 89 mil. tun, což odpovídá 46 % globální spotřeby. Naproti tomu v EU víceméně stagnuje na úrovni necelých 23 mil. tun ročně, a v USA dokonce lehce klesá (na loňských 20,4 mil. proti 21 mil. tun v roce 2021).
Početní stavy krav v EU budou dále klesat
Výroba mléka ve 27 zemích Evropské unie, jež v období 2021 – 2024 mírně vzrostla ze 144.,8 mil. na 146 mil. tun, by se měla podle americké předpovědi letos snížit o 0,5 % na 145,3 mil. tun.
Užitkovost dojnic sice v unii dále mírně stoupne, však to nepostačuje k tomu, aby byl kompenzován více než 3% předpokládaný pokles početních stavů. Ty se v zemích EU loni poprvé dostaly pod dvacetimilionovou hranici. Klesly na 19,9 mil. proti více než 20,5 mil. v roce 2021 a letos se se mají snížit na 19,2 mil. kusů. Hlavními důvody jsou přísnější environmentální regulace a snižující se zisky chovatelů.
Z celkové produkce se jako tekuté mléko v globálně spotřebuje 195 – 196 mil. tun ročně, tedy 35 % objemu výroby. Skoro dvě třetiny produkce se dále zpracovávají, přičemž tento ukazatel se v jednotlivých zemích liší v závislosti na tom, nakolik silný má zpracovatelský průmysl i s ohledem na spotřebitelské návyky. V Evropské unii, která loni vyrobila 146 mil. tun mléka, se přímo spotřebovalo 23,8 mil. tun, takže na další zpracování je určeno přibližně 84 %. Výjimku představuje Nový Zéland, kde se z celkové produkce téměř 22 mil. tun v podobě tekutého mléka spotřebuje 535 tis. tun ročně.
Průměrná cena mléka dodávaného farmáři zpracovatelům se v EU letos pohybuje kolem 53 eur za 100 kg (vážený průměr), což je o 7 – 8 eur více než loni, uvádí italská společnost CLAL shodně s Evropskou komisí. Podle bruselských údajů z konce srpna se cenová úroveň v rámci EU výrazně liší. Zatímco v Itálii, Nizozemsku, Dánsku a Rakousku činila průměrná farmářská cena v červnu 2025 téměř 56 eur za 100 kg, v Německu 54 eur, na unijním průměru bylo Polsko (53,10), pod průměrem se nacházejí mimo jiné Česko (53,50), Maďarsko (49,60) i Slovensko (48,90). Na konci cenového žebříčku jsou Bulharsko (46,90), Portugalsko (46) a poslední Rumunsko (42,10 eura za 100 kg).
Silná poptávka po produktech i solidní mezinárodní poptávka vedou k tomu, že výrobci se přednostně zaměřují na ziskovější produkci sýrů na vrub nižší produkce másla a sušeného mléka.
V Česku je sektor stabilní, uvádí ministerstvo
Na domácím trhu zůstává mléčný sektor stabilní s vysokou mírou soběstačnosti a výrazným potenciálem pro další rozvoj. V roce 2024 se průměrné stavy dojnic meziročně zvýšily o 0,7 % na celkových 360 018 kusů, uvádí v poslední výhledové a situační zprávě zveřejněné 21. srpna ministerstvo zemědělství.
Díky lepším podmínkám v chovu dojnic vzrostla průměrná užitkovost o 2,4 %, a to na 9 574 litrů na kus a rok, což vedlo k meziročnímu růstu celkové produkce mléka na 3,46 mld. litrů (růst o 2,3 %). V plemenné skladbě dojených krav se i v roce 2024 potvrdila oblíbenost holštýnského plemene, které tvořilo 62 % krav zapojených v kontrole užitkovosti, zatímco české strakaté plemeno představovalo zhruba 34 %.
Tržby za mléko v roce 2024 v České republice dosáhly 31,2 mld. Kč a byly meziročně vyšší o 5,9 %, tj. o 1,75 mld. Kč. Průměrná roční cena za mléko placená mlékárnami na území České republiky za rok 2024 dosáhla 11,33 Kč za litr a byla meziročně vyšší o 3,3 %.
Sýry
Světová výroba sýrů v období 2021 – 2024 vzrostla z 21,9 mil. na necelých 22,6 mil. tun. Americká předpověď letos počítá s růstem o přibližně 200 tis. tun.
Sýrařskou velmocí zůstává evropská sedmadvacítka, jejíž produkce by měla letos zůstat na zhruba stejné úrovni jako loni, kdy činila 10,7 mil. tun proti 10,4 mil. tun v roce 2021. Uvedené objemy představují skoro polovinu (loni 47 %) celosvětové výroby sýrů. Druhé místo patří USA (letos 6,6 mil. tun), následují Rusko (1,16 mil. tun), za ním se značným odstupem Brazílie, Kanada, Argentina a Británie.
Spotřeba sýrů v EU za období 2021 – 2024 stoupla z 9,2 mil. na 9,5 mil. tun a na tomto objemu by měla zůstal také letos. Unie se spolu s USA (letos 6,2 mil. tun) podílejí na globální spotřebě přibližně 69 %. Ve světovém žebříčku následují Rusko (kolem 1,5 mil. tun ročně), Brazílie (800 tis. tun) a Británie (loni 750 tis. tun).
Předmětem mezinárodního obchodu je zhruba sedmina produkce sýrů, v posledních letech to byly zhruba 3 mil. tun (dle objemu globálního exportu). Loni tento objem mírně přesáhl 3,1 mil. tun a letos by to mělo být necelých 3,3 mil. tun.
Kolem 45 % sýrů na mezinárodní trhy vyváží Evropská unie. Jeho objem by se měl letos meziročně zvýšit o 1 % na 1,40 mil. tun. Druhé místo náleží USA, jejichž export v tomto roce dle předpovědi USDA stoupne o 7 % na 547 tis. tun. Robustní poptávka na trzích nahrává též Novému Zélandu, který letos zvýší export proti roku 2024 dokonce o 14 % na 425 tis. tun, což je prakticky veškerá jeho předpokládaná produkce.
Čtvrté místo mezi světovými vývozci sýrů náleží Bělorusku, jehož export mírně stoupá. Loni činil 315 tis. tun, letos se očekává 320 tis. tun.
Významným vývozcem se stala také Británie, jejíž dodávky na zahraniční trhy stouply v období 2021 – 2014 ze 154 tis. na 315 tis. tun a prognóza na letošek uvádí 320 tis. tun. Tato země je současně největším světovým dovozcem sýrů, a to před Ruskem a Japonskem.
Máslo
Světová produkce másla loni dosáhla téměř 12 mil. tun, což ve srovnání s rokem 2021 představuje růst o 6,5 % (absolutně přibližně o 700 tis. tun). Američtí odborníci letos počítají s dalším vzestupem globální výroby, a to na téměř 12,3 mil tun.
Skoro 58 % másla vyrábí indické mlékárny – loni téměř 7 mil. tun a letos se počítá s produkcí skoro 7,2 mil. tun. Přibližně taková je i roční spotřeba v Indii (také nejvyšší na světě).
Evropské unii s produkcí mírně přesahující 2 mil. tun ročně patří globálně druhé místo, USA jsou s objemem zhruba milion tun ročně třetí. Nejvíce másla v rámci EU se vyrábí v Německu, Francii, Irsku, Polsku, Belgii a v Nizozemsku. Na uvedené země připadá kolem 75 % celkové unijní výroby.
Produkci másla razantně zvyšuje Nový Zéland, který v roce 2021 vyrobil 470 tis. tun, loni 515 tis. a letos by to mohlo být 525 tis. tun.
Spotřeba másla v EU řadu let soustavně klesá. Zatímco v roce 2021 to bylo 1,93 mil tun, loni 1,85 mil. tun a letos to bude o přibližně 100 tis. tun více. Mnozí spotřebitelé se v rámci „zdravé výživy“ snaží konzumaci másla omezovat, ale tento produkt zůstává jednou z klíčových surovin pro pekárenství.
Máslem se mezinárodně obchoduje mnohem méně než se sýry, jde asi o jednu dvanáctinu jeho produkce, tedy o 1 – 1,1 mil. tun ročně. Poptávku po másle v posledních letech výrazně ovlivňuje Čína, jejíž dovoz by se měl letos proti loňsku zvýšit o 11 % na 160 tis. tun. Druhé místo v dovozním pořadí patří Rusku se stabilním objemem importu 120 – 125 tis. tun ročně. V posledních letech výrazně zvedly dovoz USA, a to ze 69 tis. tun v roce 2021 na loňských 117 tis. tun.
Pokud jde o světový vývoz másla, ten v posledních letech mírně přesahoval milion tun ročně. Letos podle americké předpovědi klesne o 5 % na 1,13 mil. tun. Za „máslovou velmoc“ lze označit Nový Zéland, zemi s 5,3 mil. obyvatel vyvážející již několik let zhruba půl milionu tun másla ročně, což je fakticky polovina globálního exportu. Druhá příčka patří Evropské unii, která loni exportovala 273 tis. tun másla a letos by to mělo být o 13 tis. tun méně. Bělorusko dle předpovědi v tomto roce vyveze 82 tis. tun, stejně jako v roce 2024 a stejný objem také Indie (80 tis. tun). USA, které loni vyvezly 46 tis. tun másla, letos tento objem zvýší skoro dvojnásobně na 83 tis. tun, vyplývá z předpovědi jejich ministerstva zemědělství.
Napsat komentář